Premiér Petr Fiala nastolil čtyři úkoly, které podle jeho názoru před Markem Ženíškem leží: dokončit reformu transferu znalostí, propojit akademický a soukromý sektor, dokončit návrh novely zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (Zk. 130/2002 Sb.) a provést revizi Národních priorit orientovaného výzkumu. Premiér Fiala také zmínil podporu doktorandů, kterou má zlepšit reforma doktorského studia, kterou již vláda schválila.
Sám Marek Ženíšek označil za své cíle za prvé zvýšení výdajů na vědu a výzkum, které jdou napříč 16 rozpočtovými kapitolami. Zdůraznil, že v programovém prohlášení vlády je formulován cíl, aby se výdaje na vědu a výzkum navýšily a on tomu chce dostát a zároveň uspokojit „objektivní potřeby ve vědě a výzkumu“. Konkrétní částku na tiskové konferenci nechtěl vyslovit. Rada pro vědu, výzkum a inovace navrhuje zvýšení výdajů ze 40 na 45 mld. Kč. „Chtěl bych také v nadcházejících měsících motivovat soukromý sektor, aby daleko více investoval do svého výzkumu a vývoje, aby objem těchto prostředků byl v příštích letech daleko vyšší.“ Co se týče veřejných výdajů, tak za prioritu označil stabilizaci institucionální podpory výzkumných organizací, aby špičkoví vědci neodcházeli do zahraničí. Má v plánu, aby 60 % prostředků bylo věnováno institucionální podpoře a 40 % účelové, grantové podpoře. Tento poměr podle něj dává prostor jak rozvoji institucí, tak soutěži a konkurenci, aby tím u nás vznikal špičkový výzkum.
Marek Ženíšek na tiskové konferenci také zmínil, že se chce zaměřit na podporu strategických odvětví, za které označil kvantové technologie, polovodiče a umělou inteligenci. Dotáhnout chce rekodifikaci zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (Zk. 130/2002 Sb.), který by měl umožnit lepší podporu excelentního výzkum a transfer technologií. Za poslední oblast, které se chce věnovat, označil propojení akademického a průmyslového sektoru. Za samozřejmost označil nutnost snížení administrativní zátěže či podporu vědecké diplomacie.
Na dotaz, jaké kroky chce podniknout pro zlepšení komunikace, jejíž nedostatečnost byla vyčítána jeho předchůdkyni Heleně Langšádlové, Marek Ženíšek odpověděl, že chce využít svých zkušeností z předchozích pozic a domnívá se, že například zahraniční politiku prezentoval jako dosavadní předseda zahraničního výboru dostatečně. Stejně tak, jako se například povedlo dostat do veřejného povědomí téma obrany, tak by si přál, aby to bylo i u vědy.
Jak nový ministr Marek Ženíšek, tak premiér Petr Fiala poděkovali Ženíškově předchůdkyni Heleně Langšádlové. Ženíšek zdůraznil, že si je vědom toho, že „nastupuje do rozjetého vlaku“ a chce na práci své předchůdkyně navazovat.
Marek Ženíšek působil v letech 2008–2011 jako náměstek ministra spravedlnosti pro oblast mezinárodních vztahů a vězenství. Od 2012 do 2013 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví. V letech 2018 a 2019 byl proděkanem Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2021 je Marek Ženíšek předsedou zahraničního výboru Sněmovny.
Autor: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
