Nezávislé informace o vědě a výzkumu

NKÚ: Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací je problematický

6. 8. 2018
NKÚ: Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací je problematický

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil závěry z kontrolní akce, která se zaměřila na systém podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice – ten považuje za dlouhodobě problematický. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se jako jeden z kontrolovaných subjektů proti některým závěrům ohradilo.

Od dubna 2017 po dobu jednoho roku probíhala kontrolní akce „Peněžní prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace“, přičemž hlavním cílem bylo prověřit, zda prostředky určené do oblasti VVI naplňují cíle obsažené ve strategických dokumentech, zda dochází k růstu inovační výkonnosti České republiky a zda jsou přínosy financování výzkumu, vývoje a inovací dostatečně vyhodnocovány.

Kontrolováni byli nejenom poskytovatelé – tj. Úřad vlády ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství a Akademie věd ČR, ale také vybrané výzkumné organizace – Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoké učení technické v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Mendelova univerzita v Brně, Biologické centrum AV ČR, Ústav fyziky materiálů AV ČR a Ústav přístrojové techniky AV ČR.

Nejvyšší kontrolní úřad vycházel ve svém přístupu z údajů o celkových výdajích na výzkum a vývoj v roce 2016. Z celkové sumy 80 miliard korun investoval do aktivit VaV 48 miliard soukromý sektor, přičemž 94 % této částky bylo investováno zpět do soukromého sektoru a 6 % do veřejných vysokých škol a vládního sektoru. Z 28 miliard Kč investovaných ze státního rozpočtu bylo 14,3 mld. určeno na účelovou podporu a 13,7 mld. na institucionální podporu.

NKÚ ve své zprávě porovnává nárůst veřejných prostředků do oblasti VVI v čase a výkonnost inovačního systému. V roce 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj ve veřejném sektoru na 77,8 procentech průměru EU a v roce 2015 to bylo již 123 %. Naproti tomu inovační výkonnost na základě údajů z European Innovation Scoreboard 2017 ve sledovaném období poklesla z 87,9 % (2010) na 82,7 % (2015). Při vyhodnocení národních koncepčních dokumentů NKÚ konstatuje, že byl splněn pouze 1 cíl ze 4 a realizována pouze 8 opatření z 21 stanovených.

Systém podpory výzkumu je roztříštěný

Ve svých závěrech NKÚ označuje systém podpory VaVaI v České republice za roztříštěný, bez jasně vymezených kompetencí a odpovědností jednotlivých orgánů s velkým množstvím poskytovatelů podpory a počtem programů. Stejně tak konstatuje, že celý systém byl ve sledovaném období závislý na kvantitativních výsledcích z informačního systému VaVaI a nehodnotil kvalitu výzkumné činnosti. U bodového hodnocení výzkumných organizací docházelo každý rok ke zpoždění a výpočty obsahovaly náhodné a systémové chyby. Úřad ve své zprávě také uvádí, že podpora základního výzkumu ani institucionální podpora nebyly strategicky orientovány, což je v rozporu s národními koncepčními dokumenty.

V oblasti účelové podpory NKÚ kromě jiného konstatuje, že „programy sice navazovaly na strategické národní dokumenty, ale jejich zaměření bylo obecné. Chyběly zde konkrétní dílčí cíle a měřitelné ukazatele pro jejich vyhodnocení. Nastavení programů nepředcházely analýzy skutečného stavu dané oblasti. Nebylo tak zřejmé, odkud a kam má program danou oblast posunout. Ukazatele programů nenavazovaly přímo na stanovené cíle. Dosažení takových ukazatelů nevypovídalo o tom, jak jsou ve skutečnosti cíle programů naplňovány. Bylo proto velmi obtížné monitorovat a řídit průběh programů účelové podpory. Nastavení programů neumožňovalo kvalitativně vyhodnotit jejich přínosy a dopady. Vyhodnocení programů poskytovateli a RVVI tak bylo pouze formální, založené především na kvantitativních datech z informačního systému VaVaI. Účelová podpora také dostatečně necílila na oblasti, které vláda stanovila jako prioritní.“

U hodnocení institucionální podpory došel NKÚ k závěru, že „institucionální podpora zaměřená na dlouhodobý koncepční rozvoj byla rozdělována mezi stále vyšší počet výzkumných organizací bez ohledu na jejich budoucí směřování a koncepce rozvoje. Při jejím poskytování nebyly zohledňovány priority v oblasti VaVaI. Projevilo se tak, že stát nemá stanovené potřeby, které by institucionální podporou naplňovaly“.

U Ministerstva zemědělství NKÚ poukazuje na určitý stupeň netransparentnosti rozdělování účelové podpory z důvodu změn pořadí u návrhů předkládaných projektů. U Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) bylo zjištěno, že pravidla nastavená při čerpání institucionální podpory zcela nezaručovala, aby prostředky byly využity prokazatelně pro daný účel – jednotlivé instituce přistupují k čerpání prostředků odlišně. V případě Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) upozornil na to, že nemá zpracovánu dlouhodobou koncepci v oblasti VVI, přestože je poskytovatelem účelové a institucionální podpory. NKÚ ve své zprávě také konstatoval, že informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI) minimálně po dobu 4 měsíců nebyl funkční a tím neplnil zákonem stanovený účel. Dalším zjištěním bylo to, že kromě Akademie věd ČR, která svým pracovištím rozděluje institucionální podporu na základě hodnocení s účastí zahraničních hodnotitelů, žádný jiný poskytovatel podpory v roce 2015 nevyužil zákonné možnost upravit výši institucionální podpory na základě vlastního hodnocení.

Celou zprávu NKÚ si můžete přečíst zde.

MŠMT se s řadou závěrů neztotožňuje

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s některými závěry kontrolní zprávy nesouhlasí. MŠMT tvrdí, že prostředky rozdělovalo transparentně, přičemž při rozdělování finanční podpory vždy postupovalo zcela v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje. Tyto prostředky na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací rozdělovalo MŠMT dle zákonného postupu, tj. dle podílu dané instituce na celkové hodnotě výzkumných výsledků všech organizací. Hodnocení výsledků výzkumu přitom vycházelo z oficiální metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací, které každoročně provádí vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). MŠMT dlouhodobě upozorňuje, že stávající znění zákona neumožňuje poskytovateli při hodnocení výzkumné organizace pro účely institucionální podpory zohlednit kromě dosažených výsledků další atributy výzkumné organizace.

MŠMT také odmítá tvrzení, že pravidla nastavená ministerstvem umožňují netransparentní čerpání institucionální podpory. Účely, na které veřejné vysoké školy čerpají finanční podporu, jsou velmi různorodé a liší se podle specifik jednotlivých škol a oborů. Jednotné podmínky pro čerpání podpory příjemci nejsou stanoveny ani zákonem. Navíc sám NKÚ ve své zprávě konstatuje, že při kontrole u vybraných příjemců nezjistil závažné nedostatky právě při rozdělování podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace.

“S řadou konstatování NKÚ, zejména k problematice poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, se ministerstvo rozhodně neztotožňuje. Velmi intenzivně spolupracujeme na současných aktivitách ke změně legislativy i dopracování metodiky výzkumných organizací tak, abychom nadále do budoucna zlepšovali prostředí pro poskytování institucionální podpory,” uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. MŠMT podle něj ve sledovaném období odvedlo profesionální práci a za podstatnou považuje zejména skutečnost, že kontrola NKÚ nezjistila žádné zneužití veřejných peněz či porušení zákona.

Celé vyjádření MŠMT si můžete přečíst zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)
Zdroj: NKÚ, MŠMT