Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Žadatelé o ERC granty si vyzkoušeli pohovor, který je čeká v Bruselu

11. 7. 2018
Žadatelé o ERC granty si vyzkoušeli pohovor, který je čeká v Bruselu

Evropská výzkumná rada (ERC) každoročně podporuje projekty špičkového badatelského výzkumu za stovky milionů eur. Vznikla, aby vychovala a podpořila generaci světových lídrů ve všech vědních oblastech. Ti se vydávají za hranice současného poznání v jednotlivých oborech s cílem přinést průlomový objev nebo význačný vědecký pokrok.

Klíčová je originální myšlenka v celosvětovém měřítku. „ERC se snaží o podporu originality, vizí a výjimečné práce ku prospěchu všech. Výjimečné vědecké myšlenky se nerodí deklaracemi, usneseními či hlasováním, ale jsou spojeny s výjimečnou prací jednotlivců a skupin, které kolem sebe vytvářejí. ERC se snaží výjimečné vědecké myšlenky podpořit a vytvářet tak základ pro směřování vědy a výzkumu jako celku,“ říká prof. Zdeněk Strakoš, předseda panelu Počítačové vědy a informatika pro hodnocení ERC Advanced Grants 2014. Nezáleží na věku ani národnosti, granty jsou udělovány ve třech základních kategoriích, a to na dobu 5 let: ERC Starting Grant pro vědce po 2 až 7 letech od získání titulu Ph.D. (1,5 mil. €), ERC Consolidator Grant pro vědce po 7 až 12 letech od získání titulu Ph.D. (2 mil. €) a ERC Advanced Grant pro světové lídry v daných oborech (2,5 mil. €). Kromě toho existují ještě další schémata, ERC Proof of Concept a ERC Synergy Grant.

Od počátku vzniku ERC získaly instituce v ČR 31 ERC grantů, přičemž celková získaná podpora z EU činí 45,6 mil. € – téměř 1,2 mld. Kč. V dalších 9 projektech jsou české instituce zapojeny jako partneři. Nejvíce ERC grantů je řešeno na Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě v Brně a na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze. Téměř stejný počet řešitelů grantů ERC s českým občanstvím (24) však působí na západoevropských pracovištích. Z českého prostředí vychází málo návrhů projektů a návrhy mají malou úspěšnost.

Zatímco průměrná úspěšnost zemí EU-28 a zemí asociovaných k H2020 se pohybuje okolo 12,5 %, míra úspěšnosti České republiky činila v 7. RP v průměru okolo 3,6 % a v H2020 dosáhla 9 %. Nízká úspěšnost nejen České republiky, ale i jiných zemí EU-13, má mnoho příčin. Část viny jistě nese prostředí, které mladé vědce nevede k iniciativě, nezávislosti na svých školitelích a neumožňuje jim snadno založit vlastní skupinu a začít s něčím novým. Svůj podíl má i „inbreeding“ (v Česku není zvykem měnit místa svého vědeckého působení); vědci často zůstávají na stejné instituci od magisterského studia přes Ph.D. až po profesuru. Ale problém je mnohem složitější, souvisí s celkovým řízením vědy a výzkumu v ČR.

Technologické centrum AV ČR, které mimo jiné slouží jako Národní informační centrum pro evropský výzkum, na tuto skutečnost již dlouhodobě upozorňuje nejen v pravidelném periodiku ECHO, ale i prostřednictvím řady seminářů a akcí, jejichž cílem je zvýšit v ČR povědomí o ERC a poskytnout podporu potenciálním českým žadatelům o ERC granty.

Organizuje pro ně bezplatné workshopy a nácviky na pohovor v Bruselu, jichž se pravidelně účastní jak úspěšní řešitelé, kteří předávají své zkušenosti, tak hodnotitelé ERC projektů, kteří upozorňují na různé stránky v procesu psaní a hodnocení grantových žádostí. TC tak přispívá k vytváření komunity expertů v České republice, která má s ERC zkušenosti a sdílí je nejen mezi sebou, ale především s novými žadateli.

„Když ERC začínalo a byl jsem jmenován členem jednoho z panelů, začal jsem se snažit spolu s několika dalšími lidmi (i mnohem významněji zapojenými) o domácí podporu pro celý program (tehdy nazývaný IDEAS) a o vytváření vhodného prostředí pro možné žadatele. Téměř všude jsem narážel na nezájem. Jako kdyby mezinárodní srovnání a růst osobností ve prospěch celku, na kterém je z velké části založen rozvoj (nejen) vědeckých institucí ve světě, byly u nás zbytečné a nepotřebné.

Opakovaně se objevují názory, že na ERC nemáme, ba dokonce že ERC vůbec nepotřebujeme, neboť přece my sami víme nejlépe ze všech… Znamená to snad, že nepotřebujeme nezávislou iniciativní mladou generaci, která vědu v ČR povede k výsledkům porovnatelným se světem a chce se se světem porovnat? Přijetí podobného postoje znamená přijetí sestupu kvality (nejen) vědy v ČR na podružnou úroveň, bez ohledu na pronášení slov o kvalitě, hodnocení, excelenci a úspěších, v čemž jsme světovými přeborníky. Jsem ze zkušenosti přesvědčen o tom, že podávání kvalitních ERC projektů, i když z části nevyjdou, vede ke změně pohledu na to, co má a co nemá ve vědecké práci smysl. To v důsledku povede k ozdravění celých oborů a institucí. Je to běh na dlouhou trať, ale má to smysl. Práce s mladými osobnostmi při přípravě jejich ERC projektů je radostí. V jejich nadšení a přístupu je budoucnost, bez ohledu na přetrvávající obtíže i snahy nevyhnutelné změny zadržet,“ říká prof. Zdeněk Strakoš. 

Zdá se, že v poslední výzvě pro podávání žádostí o ERC Starting granty (ERC-StG-2018) by Česká republika mohla dosáhnout porovnatelné míry úspěšnosti se zeměmi EU-15. Do druhého kola totiž postoupilo pro ČR rekordních 37 % žadatelů, kteří chtějí ERC grant řešit na českých institucích. Sedm z deseti postupujících (vč. jedné uchazečky připojené online) se 17. května 2018 zúčastnilo workshopu v Technologickém centru AV ČR, organizovaném ve spolupráci s prof. Z. Strakošem z Univerzity Karlovy. Okruh žadatelů obvykle zahrnuje velkou šíři vědních oborů – např. na posledním cvičném pohovoru od astrofyziky přes ultrarychlou laserovou spektroskopii až po buněčnou a vývojovou biologii a molekulární genetiku.

Cílem těchto workshopů je žadatele co nejlépe připravit na pohovor před panelem expertů v Bruselu. Žadatelé zde mají možnost potkat se s odborníky z jejich vědní oblasti a především s řešiteli ERC grantů, kteří sami prošli pohovory, ale také s dalšími žadateli, kteří do 2. kola postoupili. Zároveň si svoji prezentaci vyzkouší nanečisto, na což navazuje kolo velmi specifických (odborných), ale i obecnějších otázek, které experti žadatelům v Bruselu často kladou. A mohou přijít i „grilovací“ otázky typu: „Nová metoda není potřeba, lidé jsou spokojeni se stávající, proč ji nepoužijete?“ nebo „To dělá váš bývalý vedoucí – řekl vám, ať pokračujete?“, „Co budete dělat, když váš projekt nepodpoříme?“. Díky tomu získají účastníci hlubší vhled do toho, jak panely pracují a co mohou v Bruselu očekávat.

Často na základě získaných informací a zkušeností zcela změní strukturu původní prezentace, slajdy výrazně zjednoduší, naučí se předjímat dotazy, vytvoří si pro tento případ záložní slajdy a svoje vystoupení dále intenzivně trénují nejen ve svých institucích. Uvědomí si, že je potřeba zaujmout nejen samotnou myšlenkou, ale také vyzrálostí, nadšením pro vědu a bezprostředností. Je potřeba prokázat, že myšlenka skutečně pochází od daného žadatele (a ne např. od jeho školitele), být sebevědomý (vědomý si svých silných i slabých stránek) a zároveň vystupovat přirozeně a nic nehrát. Přirozenost vystupovaní v takové situaci je zpravidla výsledkem cvičení a pečlivé přípravy, ne improvizace na místě. I když na to v českém prostředí nejsme zvyklí, je potřeba „umět se prodat“ – zdůraznit to, v čem jsme silní, a nebát se přitom přiznat, že něco nevíme.

Účastníci cvičných pohovorů velmi oceňují zpětnou vazbu na svá vystoupení, ale i dobré rady, které dostávají od zúčastněných expertů a přítomných řešitelů grantů. Velmi užitečné je také mít porovnání s ostatními a diskutovat společné problémy.

„Uvědomil jsem si, že prezentace před panelem expertů v Bruselu není jako přednáška na konferenci, je potřeba, aby měla dostatečný „broad appeal“, tj. aby zaujala i ty, kteří nejsou experty na moji oblast výzkumu,“ říká dr. Jiří Klimeš z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který získal „ERC Starting Grant“ a cvičným pohovorem v Technologickém centru AV ČR před rokem také prošel. A co by na základě vlastní zkušenosti vzkázali potenciálním žadatelům? „Radit se s lidmi v oboru, ale také s těmi, kteří mají zkušenosti s ERC z různých stran, např. s úspěšnými kandidáty nebo experty,“ dodává další z loňských účastníků, dr. Vladimír Hampl, který na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy řeší „ERC Consolidator Grant“.

 

Autorka: Petra Fedorová

Článek byl převzat z aktuálního čísla časopisu ECHO, který vydává Technologické centrum AV ČR.

Partneři webu a spolupracující instituce