facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Daniela Fialová: Velmi kvalitní mezinárodní vědu nelze realizovat v malých týmech

18. 1. 2020
Daniela Fialová: Velmi kvalitní mezinárodní vědu nelze realizovat v malých týmech

Daniela Fialová působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy. Její výzkum se zaměřuje na hodnocení a řešení rizik farmakoterapie ve stáří. V roce 2005 byla oceněna cenou Sanofi za výzkum ve farmaceutických vědách. V čem vidí důležitost mezinárodní spolupráce na poli vědy? A co ji samotnou inspirovalo k vědecké dráze?

21 Daniela FialováDaniela Fialová pracuje jako vedoucí Univerzitního vzdělávacího centra klinické farmacie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy (UK), vědecký pracovník a klinický konzultant na Geriatrické klinice 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Její výzkum a klinické práce se věnují hodnocení a řešení rizik farmakoterapie ve stáří. Francouzskou cenu za farmacii obdržela za publikaci významné vědecké práce v prestižním časopise JAMA (Journal of the American Medication Association, IF=21.46), která srovnávala nejčastější problematické oblasti v rizikové lékové preskripci ve stáří v osmi evropských zemích – v České republice, Dánsku, Finsku, Nizozemí, Itálii, Norsku, Velké Británii a na Islandu. Obor, kterému se klinicky a výzkumně věnuje od r. 2001, se nazývá klinická farmacie a studuje problémy, podmínky, příčinné faktory a dopady související s nedostatečnou individualizací lékových režimů u rizikových skupin nemocných.

Co se změnilo v oblasti vědy, které se věnujete, od chvíle, kdy jste obdržela naši cenu?

Po publikaci výše uvedené výzkumné práce byla v Evropě pro klinickou praxi vytvořena nová evaluační kritéria pro hodnocení kvality lékové preskripce ve stáří, tzv. STOPP/START kritéria, na jejichž připomínkování jsme se také podíleli. Národní lékové agentury zrušily registrace některých vysoce rizikových léků pro seniory na farmaceutických trzích, jež mohly být nahrazeny bezpečnějšími alternativami, a začaly věnovat více pozornosti typicky geriatrickým studiím. Zahájili jsme také další z velkých evropských projektů věnovaný racionální geriatrické farmakoterapii pod názvem EUROAGEISM H2020 (FIP7 program, 2017-2021), který probíhá ve 13 zemích světa.

Jak si představujete budoucnost vědy a vašeho vědního oboru?

Jak v rovině klinické, tak v rovině výzkumné, se klinická farmacie stává velmi respektovaným a inovativním oborem, který posouvá kupředu bezpečnost a racionalitu léčby v řadě dalších klinických oborů a nachází řešení a cesty pro individualizaci lékových režimů tam, kde ještě nejsou známé.

Pozorovala jste mezi Českou republikou a Francií nějaké rozdíly ve sféře vědeckého výzkumu?

Na výzkumný pobyt v Institutu Pasteur, INSERM (Institut National de la Santé et de la Recherche Medicale) v Bordeaux ve Francii velmi ráda vzpomínám. Zatímco věda na našem českém pracovišti se tehdy stále odehrávala v „malých rozměrech“, s velmi limitovaným počtem výzkumníků a v národních dimenzích, francouzské pracoviště patřilo k předním institucím v oblasti farmakoepidemiologického výzkumu v Evropě. Obsah výzkumných prací, personální zajištění a probíhající projekty byly obdivuhodné. Z Francie jsem odjížděla s vědomím, že velmi kvalitní mezinárodní vědu nelze realizovat v malých týmech a bez dostatečného kapacitního a finančního zajištění.

Myslíte si, že je důležité rozvíjet vědeckou spolupráci na mezinárodní úrovni?

Jsem přesvědčená, že skrze rozdíly a srovnávání jiných přístupů a možností se nejvíce učíme, jak nalézat lepší možnosti v individualizované léčbě v geriatrii, v geriatrické farmakoepidemiologii i v reálném životě. Jedním z hlavních výstupů mé práce byly právě obrovské rozdíly v nevhodné lékové preskripci u seniorů v evropských zemích – zejména mezi střední a západní Evropou, i jednotlivými zeměmi, které v hlubších interpretacích přispěly k rozkrytí velmi podstatných problémů při volbě a dávkování léčiv ve stáří. Bez srovnávání v mezinárodním měřítku, bez inspirací od jiných mezinárodních týmů a sdílení poznatků na mezinárodní úrovni se excelentní věda nedá provozovat.

Co vás inspirovalo k tomu, že jste se rozhodla pracovat v oblasti vědy a výzkumu?

Věda je velmi lákavá pro všechny dobrodružné a zvídavé povahy, které kromě velké fantazie jsou schopny i nadměrné píle a velkých časových a osobních obětí. Které neodradí mnohá scestí a neúspěchy, jimž musí vědec čelit, a jež jsou schopné pravidelně nastupovat cesty nejistoty. Obdiv si zaslouží všichni slavní vědci, jelikož jejich životní cesty byly téměř vždy vykoupeny velkým úsilím a velkými problémy v osobním životě. Fascinující jsou zejména osudy žen-vědkyň, jejichž vědecké dráhy byly zpravidla významně složitější než dráhy mužů-vědců. Před měsícem jsem si vyslechla i Einsteinův příběh, kdy za mnoha matematickými propočty jeho teorií, které nakonec vedly k objevení teorie relativity, stála jeho žena-matematička.

Co byste dnes řekla mladému českému vědci, který by se rád věnoval výzkumu?

Věda je krásná a tuto krásu si zaslouží objevit pouze ten, který cestu nevzdává při prvních neúspěších a je schopen podstatných obětí. V mém případě se věda stala životním posláním a povoláním, které mne naplňuje, přináší mi pocit radosti a kvalitně odvedené práce. Provozovat „dobrou vědu“ zároveň znamená respektovat i etické principy a nepřekračovat některé hranice z etických důvodů.

 

Autorka: Esther Idris Beshirová

Zdroj: Francouzské velvyslanectví v Praze a Francouzský institut

 FV logoIFP logo RGB block


Francouzské velvyslanectví v Praze již čtvrt století každoročně uděluje vědecké ceny, které vznikly v roce 1994 z iniciativy profesora Jean-Marie Lehna, nositele Nobelovy ceny za chemii. V prvních letech byly udělovány pouze v oboru svého zakladatele, postupem času ale pokryly celkem šest vědeckých disciplín. Na základě dvojího hodnocení, které provádí nejprve domovské pracoviště a následně mezinárodní porota, jsou vybíráni nejlepší čeští doktorandi – vedle chemie také ve farmacii, lékařství, jaderném výzkumu, počítačových vědách a společenských a humanitních vědách. K pětadvacátému výročí těchto cen vydalo Francouzské velvyslanectví v Praze publikaci rozhovorů s 25 laureáty – za každý rok s jedním. V rámci spolupráce je postupně zveřejňujeme na portále Vědavýzkum.cz.