facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Marek Mráz: Je výborné, že v rámci EU mohou vědci žít a pracovat kdekoli

2. 3. 2020
Marek Mráz: Je výborné, že v rámci EU mohou vědci žít a pracovat kdekoli

Marek Mráz se zabývá mimo jiné možnostem cílené léčby u leukémií a lymfomů. Za svou činnost získal v roce 2008 cenu Alberta Schweitzera v oboru lékařství. Proč vnímá Brexit jako oslabení celé Evropy? A co rozhodlo o jeho setrvání ve vědě?

mrázMarek Mráz vystudoval obor Molekulární biologie a genetika a Všeobecné lékařství na Přírodovědecké, respektive Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracoval jako post-doktorský pracovník na Mayo Clinic v laboratoři profesora Nowakowského a na UC San Diego v laboratoři profesora Kippse. V roce 2015 získal prestižní grant Evropské hematologické asociace, která podpořila jeho návrat na Masarykovu univerzitu, kde působí jako vedoucí laboratoře v CEITEC MU (Laboratoř Mikroprostředí imunitních buněk) a na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno a LF MU. Je autorem více než 35 vědeckých publikací, v loňském roce získal prestižní ERC Starting grant a za svou práci dostal několik ocenění včetně Ceny Neuron, Ceny České onkologické společnosti a Ceny Discovery Award. V laboratoři se věnuje především studiu molekulárních mechanismů patogeneze B buněčných malignit a možnostem cílené léčby u leukémií a lymfomů. Ve volném čase rád cestuje, poslouchá psychedelic rock a jazz a maluje.

Co se změnilo v oblasti vědy, které se věnujete, od chvíle, kdy jste obdržel naši cenu?

Co se dramaticky změnilo, je pochopení, že u B buněčných leukémií a lymfomů lze terapeuticky cílit aktivaci dráhy, které se říká B-buněčná signalizace a jejíž nesprávná aktivace může vést v lidském těle k přeměně B-lymfocytů na zmíněné nádory. Před několika lety byla zavedena nová léčiva na bázi inhibice BCR signalizace, která mají skvělý efekt a u mnoha pacientů je možné relativně dobře kontrolovat chorobu. Bohužel, tyto léky nevedou k vyléčení a choroba se pacientům vrací, což vyžaduje hledání dalších léčebných možností.

Dalším posunem je dostupnost technologie, která nám umožnuje relativně snadno sekvenovat celý genom nebo specifické geny u každého pacienta, a lépe tak chápat vznik choroby a podstatu její agresivity.

Třetím obrovským posunem, který nám usnadňuje studium nádorů, je zavedení technologie umožňující editaci genomu, tzv. Crispr/Cas9 systému.

Myslíte si, že je důležité rozvíjet vědeckou spolupráci na mezinárodní úrovni?

Mezinárodní spolupráce je ve vědě již zcela běžná a dalo by se možná tvrdit, že je to jedna z nejglobalizovanějších lidských činností. Tím myslím vědu v exaktních oborech jako je chemie, fyzika, biologie apod. Internet vznikl původně jako platforma pro sdílení informací mezi vědci, což dobře ilustruje potřebu vědců komunikovat a spolupracovat. Pracoval jsem několik let v USA, kde je působení zahraničních vědců zatíženo složitou vízovou administrativou. Je výborné, že v rámci EU toto neexistuje a vědci mohou žít a pracovat kdekoliv. Filozoficky vnímám „Brexit“ v tomto ohledu za závažné ohrožení této situace a oslabení celé Evropy.

Využívá podle vás dnes česká věda a výzkumníci dostatečně možnosti účastnit se evropských projektů?

Ano, ale bohužel mnohé tyto projekty podporované z rozpočtu EU byly často svou podstatou orientované na velké týmy a spolupráci s firmami (nyní se typy financování mění). Na první pohled to zní jako správný směr, ale v praxi se ukazuje, že mnohem lépe fungují z pohledu kvalitní vědy individuální granty s velmi cílenou spoluprací, bez nutnosti gigantických konsorcií spojených s výraznou administrativou.

Co vás inspirovalo k tomu, že jste se rozhodl pracovat v oblasti vědy a výzkumu?

K biologii jsem měl vztah od dětství a věda je pro mě určitá životní filozofie, ne jenom práce. Měl jsem také možnost vystudovat dva obory – medicínu a molekulární biologii, což mi umožnilo vidět medicínu více vědecky. V době, kdy jsem končil Lékařskou fakultu, byla drtivá část např. onkologické léčby velmi empirická a pacienti se léčili hlavně chemoterapií a zářením (a samozřejmě chirurgicky). Tyto pilíře zůstávají velmi důležité, ale mě více zajímalo, jak léčit cíleně, což vyžaduje detailní pochopení biologie nádorových buněk. Nejzásadnější pro mě pak byla možnost pracovat s profesory Šárkou Pospíšilovou a Jiřím Mayerem ve Fakultní nemocnici Brno, kteří společně vybudovali laboratoř zabývající se biologií hematologických malignit. Definitivně pak o mém setrvání ve vědě rozhodl pobyt na Mayo Clinic a setkání s několika „legendami“ molekulární hematologie.

Máte nějaký vzor nebo hrdinu, jehož životní příběh vás inspiruje?

Nejvíce mě ovlivnili reální lidé, se kterými jsem pracoval nebo pracuji. Ale nedávno jsem si vzpomněl na Louise Pasteura, mého „dětského“ hrdinu z knihy „Lovci mikrobů“ (Paul de Kruif). Byl jsem v Maroku, a po zranění od divoké kočky jsem se tam musel nechat očkovat proti vzteklině. Hned jsem si vybavil, jak zásadní objevy doktor Pasteur udělal, za jakých obrovských obětí a trošku jsem mu v duchu poděkoval za tu vakcínu.

 

Autorka: Esther Idris Beshirová

Zdroj: Francouzské velvyslanectví v Praze a Francouzský institut

 FV logoIFP logo RGB block


Francouzské velvyslanectví v Praze již čtvrt století každoročně uděluje vědecké ceny, které vznikly v roce 1994 z iniciativy profesora Jean-Marie Lehna, nositele Nobelovy ceny za chemii. V prvních letech byly udělovány pouze v oboru svého zakladatele, postupem času ale pokryly celkem šest vědeckých disciplín. Na základě dvojího hodnocení, které provádí nejprve domovské pracoviště a následně mezinárodní porota, jsou vybíráni nejlepší čeští doktorandi – vedle chemie také ve farmacii, lékařství, jaderném výzkumu, počítačových vědách a společenských a humanitních vědách. K pětadvacátému výročí těchto cen vydalo Francouzské velvyslanectví v Praze publikaci rozhovorů s 25 laureáty – za každý rok s jedním. V rámci spolupráce je postupně zveřejňujeme na portále Vědavýzkum.cz.