facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Hana Ripková: Fulbrightisté si z Ameriky přivážejí motivaci věci měnit

2. 1. 2022
Hana Ripková: Fulbrightisté si z Ameriky přivážejí motivaci věci měnit

Česká Fulbrightova komise, kterou dlouhá léta vede Hana Ripková, absolventka Matfyzu, už třicet let zprostředkovává česko-americké výměny vědců a studentů. Za tu dobu podpořila přes dva tisíce stipendistů. Mezi nimi i 171 studentů a akademiků z Univerzity Karlovy. „Dělá mi velikou radost dlouhodobě sledovat příběhy našich absolventů – dnes jsou rektory, řediteli, poslanci, diplomaty, úspěšnými vědci nebo pedagogy,“ říká v rozhovoru pro magazín Forum ředitelka Hana Ripková.

HYN25953

Co považujete za hlavní výhody Fulbrightova programu?

Fulbrightova stipendia umožňují česko-americké výměny studentů, mladých vědců, profesorů a odborníků, ale i umělců či pracovníků neziskových organizací. Stipendia podporují všechny obory ze všech škol a institucí; rozhodující podmínkou je kvalita projektu. Výhodou je, že Fulbrightovy komise v jednotlivých zemích mohou pružně reagovat na poptávku na straně domácích univerzit i na aktuální lokální témata a podle toho i zařazovat nové typy programů.

Máte nějaký konkrétnější příklad?

My takto v příštím roce představujeme nové stipendium pro komunikaci ve vědě, neboť vnímáme, že tohle téma na českých univerzitách chybí. V USA, kde má komunikace vědy větší tradici, se máme čemu učit. Před lety jsme vytvořili Fulbright-Masarykovo stipendium, jež se kromě důrazu na vědecké výsledky zaměřuje i na to, aby stipendisté byli činní ve veřejném prostoru.

Dělá nám radost, že mnoho českých i amerických stipendistů po návratu udržuje kontakty s kolegy, které během pobytu poznali. O to nám jde, nastartovat dlouhodobou spolupráci.

Osobně znáte všechny stipendisty. Pozorujete, že se za tři dekády nějak mění?

Nevím, zda se nějak mění stipendisté, tedy ti, kteří uspěli, ale určitě se mění žadatelé.

Na začátku se hlásili i uchazeči, jejichž jedinou motivací bylo „poznat Ameriku“, ti ale často neskončili mezi úspěšnými. Dnes posíláme více lidí z technických a přírodních věd; na začátku jsme kladli důraz na to, abychom pomohli oborům, které byly pod větším politickým tlakem, dostat se do dialogu se zahraničními protějšky či vůbec nastavit nové fungování.

Jak vypadá úspěšný projekt, co v něm nesmí chybět?

Mělo by v něm být dobré odůvodnění, proč má proběhnout ve Spojených státech, proč zrovna na zvoleném místě a proč právě teď. Je mnoho oborů, kde by uchazeč mohl načerpat lepší zkušenosti v Evropě, na jiné americké instituci anebo až v pozdější fázi své kariéry.

HYN26067

Část týmu Fulbrightovy komise (zleva): Hana Ripková, Kateřina Kloubová a Andrea Semancová.

Co osobně vám dalo „třicet let s Fulbrightem“?

Vnímám jako dar, že jsem mohla poznat tolik zajímavých osobností a tolik se od nich naučit. Dělá mi velikou radost dlouhodobě sledovat příběhy našich absolventů – dnes jsou rektory, řediteli, poslanci, diplomaty, úspěšnými vědci a pedagogy či jsou viditelní i v mnoha dalších oblastech… Řada z nich si z Ameriky „přivezla“ sílu a motivaci věci měnit.

Vy sama jste jako dítě strávila s rodiči rok v USA, jak na to vzpomínáte?

Pro mě to byl zásadní rok, který zformoval můj další život. I když jsem byla ve čtvrté třídě, podařilo se mi vyrůst po osobní, ale třeba i jazykové stránce. Zároveň ten kontrast, který jsem zažila při návratu zpátky, nemohl být větší, protože ze země neomezených možností jsem se v roce 1969 vrátila do země, kde se naopak všechny možnosti zavíraly…

Naučilo mě to vážit si svobody, vážit si lidí, kteří stojí o to, aby země byla svobodná a koneckonců i vážit si toho, že když se člověk vrátí zpátky do země, kde to v tu chvíli není v pořádku, tak nerezignuje a snaží se v rámci svých sil a možností dělat vše pro to, aby ta země normální zase byla.

Vystudovala jste Matematicko-fyzikální fakultu UK. Sama říkáte, že to byl nejvíce apolitický obor, který jste mohla studovat. Co byste studovala dnes, kdybyste měla možnost svobodné volby?

Tím si nejsem jistá. Ale asi by mě to táhlo na Filozofickou fakultu UK. Studia na Matfyzu ale vůbec nelituji; bylo to neobyčejně inspirativní prostředí a to, co jsem se tam naučila o historii, filozofii a podobných oborech, dalece překračuje většinové vnímání „studia na Matfyzu“ – a obávám se, že to bylo i více, než co bych se v té době dozvěděla při studiu společenských věd. I když přímé znalosti nepoužívám, MFF UK mě naučila způsoby myšlení, jak postupovat při řešení problémů. A to využívám denně a jsem vděčná, že jsem tento základ do života dostala.

Co čeká Fulbrightův program v dalších letech?

Doufám, že v rámci stipendií zůstane důraz na akademické výměny a nikoho nenapadne, že pobyty lze nahradit třeba online spoluprací. Programy se jistě budou i nadále vyvíjet, budou reagovat na priority, které se objeví. Doufám, že pro případná nová stipendia se podaří získat finanční prostředky i ze soukromých zdrojů, nejenom od české a americké vlády, že se více rozvine mecenášství, ale to jsou již asi úkoly pro mé nástupce.

Fulbright.cz slaví třicet let!

„Rok na Fulbrightu byl jedním z nejlepších období mého života,“ je nejčastější odpověď stipendistů a stipendistek v dotazníkovém průzkumu, který u příležitosti třicátého výročí založení české Fulbrightovy komise vznikl. Z průzkumu mimo jiné vyplývá:

 Češi v Americe

  • Hlavní motivací je získání nových odborných zkušeností a konkrétní spolupráce.
  • Během pobytu často zjistí, že profesní rozdíl mezi Českem a USA zase tak veliký není.
  • Nedílnou součástí je i osobní růst a rozšíření obzorů.
  • Zhruba polovina respondentů se po návratu začala více zapojovat do veřejného života, dobrovolnictví či charitativní činnosti.

Američané v Česku

  • Hlavní motivací je osobní rozvoj a pobyt v Česku, potažmo v Evropě. Významnou roli hraje také prestiž Fulbrightova stipendia, která je v zahraničí vnímána mnohem silněji než v Česku.
  • Profesní rozvoj je až sekundárním důvodem. Odborná očekávání ale bývají nejčastěji překonána a dochází k navázání dlouhodobé spolupráce.
  • Největší obavy před odjezdem jsou z jazykové bariéry a z neznámého prostředí – ty se většinou nenaplní a celková spokojenost s pobytem je nadprůměrně vysoká.
  • Osm z deseti respondentů uvedelo, že po návratu do USA dále šíří a sdílí českou kulturu v rámci svého sociálního prostředí.

Kromě průzkumu v rámci oslav vznikly i podcasty a rozhovory s absolventy či umělecký projekt Perspectives on Time, Space, and Memories a playlist 75 amerických skladeb. Vše je dostupné na webu fulbright.cz.

 

MK 2cJednou z fulbrightovských stipendistek byla v akademickém roce 1998/1999 i budoucí rektorka Univerzity Karlovy profesorka Milena Králíčková: „Akademický rok 1998/1999 jsem díky stipendiu Fulbrightovy komise strávila v Massachusettské všeobecné nemocnici, která je výukovým pracovištěm Harvard University v Bostonu. Pod vedením profesora Williama F. Crowleyho jsem pracovala v Reproductive Endocrine Unit a věnovala jsem se molekulárním mechanismům vybraných endokrinních poruch. Byla to pro mne zcela zásadní životní zkušenost, která mne umožnila pracovat v mezinárodním týmu a naučit se mnoha novým dovednostem, které od návratu uplatňuji. Přátelství a spolupráce, které jsem v Bostonu navázala, mne těší a zároveň mi pomáhají dosud. Moc ráda vzpomínám na náš pestrý tým a společné večery, na španělské kuchařské speciality či mexické drinky a nad nimi vyprávěné japonské báje či irské vtipy. Zahraniční stáže mají obecně dle mého názoru zcela zásadní význam – poznat nové kolegyně a kolegy, nové metody či jiné přístupy, to je vždy jako otevřít nové dveře. Zahraniční zkušenost, ať už v jakékoliv formě, je jednoznačně něco, co k vysokoškolskému studiu patří. Jsem ráda, že si Univerzita Karlova vede velmi úspěšně v podpoře mobilit a do budoucna se musíme věnovat tomu, abychom podporu mobilit dále rozvíjeli.“‎

 

Autorka: Pavla Hubálková 

forum

Foto: Hynek Glos

Článek vyšel v online magazínu Univerzity Karlovy Forum.

 

 

 


Fulbrightova komise v číslech

  • Česká Fulbrightova komise slaví 30 let.
  • Do USA vyjelo 1137 Čechů. Z toho bylo 116 stipendistů a 55 stipendistek z UK.
  • Spolu se stipendisty českého Fulbrightova programu odcestovalo 1016 rodinných příslušníků.
  • Naopak do Čech přijelo 988 Američanů.
  • Celosvětový Fulbrightův program letos slaví 75 let.
  • Dnes je do Fulbrightova programu zapojeno 160 států.
  • Za 75 let existence bylo podpořeno 400 tisíc stipendistů.
  • Ročně na Fulbright pobyt vyjede 8 tisíc stipendistů.