facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Josef Wilczek: Instituce ve Francii jsou více provázány s univerzitami

13. 12. 2019
Josef Wilczek: Instituce ve Francii jsou více provázány s univerzitami

Josef Wilczek působí na Katedře archeologie Univerzity Hradec Králové, kde vyučuje a zabývá se automatizací klasifikace tvaru a technologických aspektů keramických nádob. V roce 2018 získal cenu Jacquese Derridy za výzkum v oblasti společenských a humanitních věd. Jaké vidí rozdíly ve vědě v Česku a ve Francii? A co ho v kariéře ovlivnilo?

16 Josef WilczekJosef Wilczek studoval na Katedře archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Během studia archeologie absolvoval roční studijní pobyt na Filozofické fakultě univerzity v Zaragoze. V letech 2013-2017 absolvoval doktorské studium, které proběhlo v rámci programu co-tutelle mezi brněnskou univerzitou a univerzitou v Dijonu ve Francii. Téma jeho doktorského výzkumu se týkalo aplikace kvantitativních metod a analýzy tvaru pro studium a interpretaci archeologických artefaktů. V jeho rámci byl například vytvořen počítačový program umožňující poloautomatizovanou dokumentaci keramiky. V současné době působí na Katedře archeologie Univerzity Hradec Králové, kde vyučuje a zabývá se automatizací klasifikace tvaru a technologických aspektů keramických nádob.

Co se změnilo v oblasti vědy, které se věnujete?

V archeologii se poslední dobou například zlepšila úroveň prezentace výsledků bádání širší veřejnosti – ať už tradiční formou populárně naučných článků a publikací, tak i formou moderně pojatých výstav a archeoskanzenů. Ty jsou čím dál více doplňovány o interaktivní panely, 3D rekonstrukce a virtuální realitu s kvalitním vědeckým obsahem. Postupně se také začínají objevovat mobilní aplikace a seriózní počítačové hry s archeologickou tematikou, které mají větší šanci prezentovat výsledky výzkumů hlavně mladším generacím.

Jak si představujete budoucnost vědy a vašeho vědního oboru?

Současná archeologie je věda, která nové metody a nápady z velké míry přijímá a adaptuje z jiných přírodních a humanitních oborů. V tomto směru si myslím, že se v nedaleké budoucnosti dočkáme například automatizovaného rozpoznávání a vyhledávání artefaktů, přesnějšího modelování migrací, mobility a kontaktů mezi kulturními entitami, a především nových, snad i stručnějších a jednoznačnějších syntéz evropského pravěku, které snad budou založeny na větších a komplexnějších souborech dat. V těchto úvahách je samozřejmě potřeba být i trochu opatrný. Na větší rozšíření geografických informačních systémů, virtuální realitu anebo hluboké učení jsme si museli počkat nějakých dvacet, třicet let.

Pozoroval jste mezi Českou republikou a Francií nějaké rozdíly ve sféře vědeckého výzkumu?

Řekl bych, že vědecký výzkum v obou zemích se v praxi dělá víceméně stejně. Dílčí rozdíly jsou v organizaci vědy, kdy v Česku máme Akademii věd a univerzity, ve Francii univerzity a celou řadu vědeckých organizací jako INRA (pro zemědělství), INRIA (pro informatiku), INSERM (pro zdraví) či největší Národní centrum pro vědecký výzkum (CNRS). Instituce ve Francii jsou obecně více provázané s univerzitami – převážná většina vědců z CNRS například fyzicky působí na katedrách univerzit, s nimiž tvoří takzvané společné výzkumné jednotky (UMR). I u nás působí vědci z Akademie věd na univerzitách, avšak oba organismy jsou v praxi více nezávislé.

Co vám přinesl výměnný pobyt ve Francii?

Mnoho. Měl jsem například možnost dostat se k některým unikátním sbírkám z Louvru, analyzovat archeologickou krajinu v Mongolsku nebo hledat nové techniky pro dokumentaci stop dinosaurů v Maroku.

Umožnila vám tato zkušenost navázat a rozvinout francouzsko-českou spolupráci?

Ano. Spolupráce, které byly navázány, probíhají stále, navíc ve velice přátelské atmosféře.

Co byste dnes řekl mladému českému vědci, který by se rád věnoval výzkumu?

Nejdříve bych mu to všemožnými způsoby rozmlouval. A pak, když by testem prošel, bych mu dal tři rady matematika-politika Cédrica Villaniho: Nenech se uzavřít do škatulek, buď pořád v pohybu, a nech v dnešním přeparametrizovaném světě nějaký ten prostor pro náhodu.

Přihodilo se vám v životě něco, co dále ovlivnilo vaši kariéru? Třeba nějaké rozhodující setkání?

Jestli by to mělo být setkání, tak by to bylo setkání s profesorem Fabricem Monnou, bývalým spolu-vedoucím disertace. Práce s ním byla formující a inspirující. Člověk při ní třeba pochopil, že věda se dá někdy dělat i bez větších grantů, že vědu v humanitních oborech člověk nemusí nutně dělat sám, anebo že pro automatizovanou kresbu artefaktů není až tak důležité pročíst desítky vědeckých statí, jako spíše lustrovat algoritmy grafického renderování z počítačových her.

 

 

 Autorka: Esther Idris Beshirová

Zdroj: Francouzské velvyslanectví v Praze a Francouzský institut

 FV logoIFP logo RGB block


Francouzské velvyslanectví v Praze již čtvrt století každoročně uděluje vědecké ceny, které vznikly v roce 1994 z iniciativy profesora Jean-Marie Lehna, nositele Nobelovy ceny za chemii. V prvních letech byly udělovány pouze v oboru svého zakladatele, postupem času ale pokryly celkem šest vědeckých disciplín. Na základě dvojího hodnocení, které provádí nejprve domovské pracoviště a následně mezinárodní porota, jsou vybíráni nejlepší čeští doktorandi – vedle chemie také ve farmacii, lékařství, jaderném výzkumu, počítačových vědách a společenských a humanitních vědách. K pětadvacátému výročí těchto cen vydalo Francouzské velvyslanectví v Praze publikaci rozhovorů s 25 laureáty – za každý rok s jedním. V rámci spolupráce je postupně zveřejňujeme na portále Vědavýzkum.cz.