Za jakým účelem jste před třiceti lety založili Technologické centrum Praha, tehdy pod názvem Technologické centrum AV ČR?
V turbulentní době nových příležitostí jsem koncem roku 1992 spolu s několika kolegy inicioval založení organizace, jejímž cílem bylo provozovat inkubátor pro spin-off firmy s návazností na výzkumné projekty AV ČR. Tak vzniklo v roce 1994 Technologické centrum AV ČR jako sdružení právnických osob. Zakládajícími členy byla pracoviště Akademie věd – Ústav chemických procesů, Fyzikální ústav, Ústav fyziky plazmatu, Ústav molekulární genetiky a Mikrobiologický ústav, v roce 2005 se stala členem sdružení společnost Technology Management, s.r.o. Náš záměr měl sice podporu tehdejšího vedení Akademie věd, ale muselo se jednat o organizaci, která nebude čerpat prostředky z jejího centrálního rozpočtu.
Neměli jste tedy snadný začátek.
Ne, ale postupem času se ukázalo, že tato zdánlivě negativní podmínka měla zásadní pozitivní vliv na rozvoj a charakter vzniklého Technologického centra. Permanentní nutnost soutěžit o finanční prostředky z širokého portfolia finančních zdrojů, včetně komerčních, pomohla vytvořit v Technologickém centru velmi zdravou institucionální kulturu s jednoznačným zaměřením na výkon a efektivitu.
Jaké výsledky měl inkubátor při Akademii věd ČR?
Inkubátorem high-tech firem, který jsme provozovali při AV ČR v letech 1994–2002, prošlo celkem 21 malých firem vybraných z 53 posuzovaných podnikatelských záměrů. Pouze tři svou podnikatelskou činnost ukončily a 18 se jich úspěšně rozrostlo a přešlo do standardního tržního prostředí. Inkubované firmy vznikaly buď jako spin-offy ústavů AV ČR nebo to byly externí startupy, které měly přímou vazbu na jejich výzkumné projekty. Pro začínající podnikatele se mimo jiné podařilo zajistit i výraznou podporu z programu PHARE. Firmám byly k dispozici laboratoře, technologické haly a kancelářské zázemí. Podle dostupných veřejných zdrojů šest firem vzniklých z devíti akademických spin-offů stále velmi úspěšně působí na trhu. V roce 2002 byla činnost inkubátoru ukončena pro nezájem pracovišť Akademie věd o jeho další činnost. Inkubace firem je samostatný a poměrně komplikovaný byznys. Pro samotné výzkumné organizace může být zajímavější prodej know-how nebo příjem z licenčních poplatků za využití patentovaných výzkumných výsledků. Dalším důvodem poklesu zájmu o provoz inkubátoru při AV ČR bylo podle mého názoru přirozené vyčerpání určitého zásobníku „business-minded scientists“, kteří dostali počátkem devadesátých let příležitost uskutečnit své, do té doby neuskutečnitelné, podnikatelské záměry v novém společenském systému.
Budova Technologického centra Praha
Jakým způsobem se Technologické centrum vyvíjelo dál od inkubátoru pro spin-off firmy k jeho dnešní činnosti?
Po ukončení provozu inkubátoru bylo zřejmé, že tudy cesta k ekonomické soběstačnosti TC nevede, a bylo proto nutné hledat a najít nové příležitosti nebo činnost TC ukončit. Jednou z příležitostí bylo postupné rozšiřování portfolia služeb pro technologicky orientované malé firmy a posilování transferu technologií a znalostí z výzkumné sféry do průmyslu i přímo mezi inovativními podniky. Tato činnost se stala postupem času jednou z nejsilnějších agend TC a je dnes realizována prostřednictvím mezinárodní sítě Enterprise Europe Network, jejíž aktivity Technologické centrum v ČR koordinuje. Základním cílem sítě je podpořit růst konkurenceschopnosti malých a středních podniků (scale-up fáze) a usnadnit jejich úspěšný průnik na mezinárodní trhy. Za 15 let této služby, která je spolufinancovaná Evropskou unií a Ministerstvem průmyslu a obchodu, jsme poskytli poradenství stovkám firem.
Já osobně mám TC Praha spojené spíše s poradenstvím v oblasti evropských grantů.
Ano, to je velkým dílem naší práce a z hlediska mediálního i naše nejčastěji zmiňovaná činnost. Tato příležitost se nám naskytla v roce 1997, kdy se rámcové programy EU pro výzkum a technologický rozvoj otevřely i pro tzv. kandidátské země, které usilovaly o vstup do EU. TC tuto příležitost plně využilo a postupně se stalo respektovaným národním informačním, konzultačním a školicím pracovištěm, které poskytuje komplexní podporu pro úspěšnou účast národních týmů v projektech mezinárodní výzkumné spolupráce. V tomto směru je naším hlavním partnerem MŠMT.
Pak jste ještě založili Českou styčnou kancelář pro výzkum a vývoj v Bruselu (CZELO).
CZELO jsme s podporou MŠMT otevřeli v roce 2005. Kancelář zajišťovala přímý kontakt českého výzkumu s evropskými institucemi, zejména s Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Agenda kanceláře CZELO byla v roce 2020 rozšířena o oblast vzdělávání a její další činnost zajišťuje Dům zahraniční spolupráce, příspěvková organizace MŠMT.
Strategické poradenství
Kdy jste se začali věnovat strategickým studiím?
Strategické analýzy a koncepce jsme začali psát kolem roku 2000. Postupem času se TC stalo předním národním výzkumným pracovištěm a think-tankem pro oblast řízení a politiky výzkumu, vývoje a inovací. Poskytujeme informace založené na scientometrických analýzách, technologických trendech, ale provádíme i systematický průzkum variant budoucího vývoje společnosti (foresight) a hodnotíme dopady nových technologií na společnost (technology assessment). Naším cílem je zvýšit kvalitu strategického rozhodování na národní, regionální i evropské úrovni. TC bylo například hlavním odborným garantem a koordinátorem procesu přípravy Národních priorit orientovaného výzkumu, vývoje a inovací do roku 2030, které vláda schválila v roce 2011. V návaznosti na tyto priority bylo zahájeno celkem 51 programů na podporu VaVaI (zejména MŠMT, MPO a TA ČR), v nichž bylo do roku 2022 podpořeno 8 760 projektů. Podpora ze státního rozpočtu ČR na tyto projekty přesahuje 120 mld. Kč.
V poslední době rovněž intenzivně spolupracujeme s MPO na realizaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci (RIS3). Pro správné zacílení této strategie a navazující podpory výzkumných a inovačních aktivit je nezbytné detailní posouzení, v jakých technologických segmentech máme v ČR kapacity prosadit se na konkurenčních trzích. Proto se zabýváme analýzou trendů a potenciálu v perspektivních technologiích jako jsou biotechnologie, nanotechnologie, fotonika, mikro/nanoelektronika, umělá inteligence, robotika a další. Zajímavé jsou také analytické podklady pro přípravu aktualizované Národní strategie umělé inteligence, kde jsme se kromě technologické připravenosti zabývali širšími společenskými dopady umělé inteligence na trh práce a společnost.
Zmínili jsme už všechnu vaši rozsáhlou agendu, nebo se věnujete ještě něčemu?
V roce 2015 jsme rozšířili své iniciativy zaměřené na pokročilé technologie podepsáním kontraktu s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Provádíme transfer znalostí a technologií z kosmických programů ESA do aplikačních oblastí mimo kosmický sektor a podporujeme rozvoj firem, které vesmírné technologie vyvíjejí nebo využívají. V této souvislosti posílilo TC i činnost svého interního akceleračního programu BusinessRunway zaměřeného zejména na firmy, které se kosmickými technologiemi zabývají.
Poradenství v oblasti evropských výzkumných grantů a strategické studie mi přijdou logicky propojené, ale třetí aktivita, tedy podpora podnikání a inkubační a akcelerační program, se mi zdá jako dost odlišná disciplína.
Tato disciplína se sice může zdát odlišná, ale to ji nikterak nediskvalifikuje. Trio našich základních aktivit se zaměřuje na výzkum (evropská výzkumná spolupráce), státní správu a regionální samosprávu (strategické studie jako podklady pro rozhodování založené na datech) a podniky (transfer technologií, inkubace, scaling-up a akcelerační program). V nejjednodušší podobě se tomu se občas říká „triple helix“ model, který je základem inovativních ekonomik vyspělých států. Synergické propojení těchto tří aktivit nám umožňuje poskytovat komplexní služby širokému spektru klientů.
Když jste v roce 2002 činnost inkubátoru ukončili, jak se vám na něj podařilo později zase navázat?
V letech 2008–2013 se TC spolu s průmyslovou skupinou ČKG Group, a.s., podílelo na revitalizaci brownfields ČKD Praha Energo, a.s., v Praze Libni. Projekt vedl ke vzniku Technologického a inovačního centra ČKD Praha (TIC ČKD Praha), které zahrnovalo i podnikatelský inkubátor a za 5 let jím prošel mix téměř 120 firem od startupů až po zavedené firmy. Snahou byla návaznost na činnost technických oborů tenkrát stále ještě provozovaných v ČKD. Provoz TIC ČKD Praha trval do roku 2013, kdy bylo ČKD prodáno skotské skupině Howden, a provoz inkubátoru byl ukončen.
Ale ani po konci tohoto inkubátoru jsme to nevzdali a od roku 2017 realizujeme svůj malý interní inkubátor s akceleračním programem BusinessRunway, který je zaměřen na technologické startupy v raných fázích existence. V programu jsou nabízeny limitované coworkingové prostory, využívání kompletní infrastruktury TC, podnikatelské a právní služby, PR a cílený marketing, projektové a finanční poradenství, napojení na investory a rozsáhlý mezinárodní networking. Rozsah našich inkubačních aktivit je limitován skutečností, že nejsme veřejnoprávní organizací, a proto nemůžeme pro inkubátor získat podporu z veřejných zdrojů v Praze a na jeho činnost si musíme doslova „vydělat sami“. Což na druhou stranu klade vysoké nároky na naši efektivitu. Vzhledem k limitovaným zdrojům vybíráme mezi uchazeči velmi pečlivě a jedním z významných kritérií je reálná možnost budoucí spolupráce. Je to pro nás investice do budoucnosti. Dvě z inkubovaných firem již přešly do standardního tržního prostředí a dále se rozvíjejí. Spolupráce s jednou z nich – firmou Stratosyst, s.r.o. (stratosférické satelity) – bude dále pokračovat zejména formou společných projektů. Užší propojení s aplikovaným výzkumem a podnikatelskou sférou je jedním z prioritních strategických zájmů TC.
Ale zdůrazňuji – naším hlavním klientským segmentem nejsou startupy, ale firmy ve scale-up fázi, které již mají tržně zralý produkt a potřebují proniknout na zahraniční trh nebo na něm své postavení posílit. Těm poskytujeme rozsáhlé podnikatelské služby v rámci projektu Enterprise Europe Network.
Konference CZEDER 2023
Jak jsme na tom nyní s evropskými granty? Vnímáte v této oblasti pozitivní trendy?
Ano. Narůstá počet evropských konsorciálních projektů, které české výzkumné instituce koordinují. Čeští výzkumníci tak nabývají neocenitelné zkušenosti v procesu řízení projektu při spolupráci s mnohdy výrazně zkušenějšími partnery z vyspělých západoevropských států. Koordinace projektu přináší dané instituci bezesporu velkou mezinárodní prestiž, uznání a vlastní sebevědomí. Instituce pak snáze získává nabídky pro účast v dalších projektech RP. Celková dosavadní nárokovaná podpora pro koordinátory z ČR z rozpočtu programu Horizont Evropa činí 142,4 mil. €. Tato částka představuje téměř 43 % celkové podpory pro ČR a tímto podílem se ČR přibližuje většině výzkumně a inovačně silným státům v Evropě. Výzkumnými týmy je v této souvislosti velmi oceňován expertní specializovaný servis pro koordinátory, který poskytujeme.
Dlouhodobě stoupá i počet prestižních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Granty ERC jsou vědeckou komunitou, ale i mimo ni, vnímány jako značka kvality. Jsou měřítkem kvality výzkumu v jednotlivých zemích a známkou postavení jednotlivých vědeckých institucí v mezinárodním měřítku. V 7. rámcovém programu (2007–2013) získali v ČR hlavní řešitelé 11 ERC grantů, v programu H2020 (2014–2020) to bylo již 38 grantů a za tři roky programu Horizont Evropa v období 2021–2023 se českým výzkumníkům podařilo získat již 31 grantů ERC. Tato data naznačují poměrně rychlý růst úspěšnosti českých projektů, které se o prestižní granty ucházejí.
Letos jsme bohužel žádný ERC Advanced grant nezískali.
ČR se daří získávat zejména ERC granty určené pro mladé výzkumníky – ERC Starting a ERC Consolidator granty. Naopak méně úspěšná je ČR při získávání tzv. Advanced ERC grantů, které se zaměřují na podporu mezinárodně uznávaných (obvykle seniornějších) odborníků, kteří se již v oboru etablovali, prokazatelně ho ovlivnili a jejich výsledky vedly k průlomovým objevům nebo výraznému posunu poznání. To naznačuje generační změnu v přístupu k mezinárodní výzkumné spolupráci, kdy nastupuje nová, mladší generace výzkumníků, která prošla mobilitními projekty a stážemi, např. typu Marie Sklodowska Curie Actions (MSCA) a je otevřená směrem k mezinárodnímu výzkumnému prostředí. Věřím, že kladnou roli hraje i naše rozsáhlá podpora uchazečům o ERC granty. Žadatelé oceňují zejména kvalitní workshopy a „mock interviews“, které simulují průběh výběrových bruselských pohovorů. Účast českých výzkumných týmů už také zcela správně přestává být obecně hodnocena jen podle poněkud hokynářského principu „kolik jsme do Bruselu zaplatili a kolik jsme získali zpátky“, ale je chápána jako silný nástroj ke zvýšení kvality českého výzkumu. A strategickým cílem musí být podpora skutečně perspektivních jednotlivců a excelentních výzkumných týmů.
Z jakého důvodu jste se přejmenovali z Technologického centra AV ČR na Technologické centrum Praha?
K přejmenování došlo koncem roku 2022. TC nebylo podle zákona o AV ČR nikdy de jure jejím pracovištěm (Akademie není zřizovatelem TC) a nedostává z rozpočtu AV žádné finanční prostředky. Původní název byl pouze (téměř 30letou) vzájemně uznávanou tradicí. TC postupem času sílilo, rozšiřovalo své agendy, měnil se i styl práce a ve svých aktivitách muselo TC velmi často rychle reagovat na měnící se podmínky. Pro většinu zásadních analytických a koncepčních studií muselo TC působit (a působilo) jako institucionálně a názorově nezávislé pracoviště. Poeticky by se dalo říci, že TC prožilo zajímavé dětství, zdárně překonalo svou pubertu a stalo se dospělým subjektem, který se musí (se všemi pro a proti) vydat na samostatnou životní dráhu i co se názvu týče.
Jaké máte nyní po změně názvu vztahy k Akademií věd ČR?
Začátkem roku 2023 bylo podepsáno memorandum o spolupráci s Akademií věd, které se soustřeďuje zejména na mezinárodní výzkumnou spolupráci a úspěšnou integraci českého výzkumu do Evropského výzkumného prostoru. 
Sázení stromu k 25. výročí založení TC v roce 2019
Kolik zaměstnanců působí v TC Praha a jaký je jejich obvyklý profil?
Teď máme 74 zaměstnanců, počet je dlouhodobě stabilní. Jsou to absolventi různých typů vysokých škol – technických, přírodovědných, humanitních, někteří mají postgraduální vzdělání. Nejpočetnější skupinou jsou zaměstnanci ve věku 40–50 let, kdy se většinově jedná o zkušené a výkonné projektové manažery, kteří se osvědčili v řadě různorodých projektů a jsou schopni vést ad hoc ustavené projektové minitýmy. V celé své historii se držíme zásady být slušným zaměstnavatelem pro slušné lidi a dělat smysluplnou práci. To jsou ty nejlepší zaměstnanecké benefity.
Jaká je vaše vize dalšího rozvoje TC?
To je velmi jednoduché – chceme být i nadále užiteční.
Autor: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
Karel Klusáček je ředitelem Technologického centra Praha. Je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické, oboru chemická technologie. Absolvoval vědeckou výchovu na Akademii věd v oboru fyzikální chemie a získal titul MBA na Sheffield Hallam University ve Velké Británii. V letech 1986 a 1987 působil jako Visiting Professor v oddělení chemického inženýrství na University of Waterloo v kanadském Ontariu.
Po 15 letech výzkumu v oblasti chemického inženýrství na Ústavu chemických procesů Akademie věd přešel v roce 1994 do Technologického centra AV ČR (nyní Technologické centrum Praha), kde se věnoval transferu technologií, podnikatelským inkubátorům a později zejména strategickým studiím v oblasti výzkumu a inovací. Na národní úrovni byl koordinátorem velkých projektů zaměřených na identifikaci výzkumných priorit a výzkumnou politiku, působil jako expert UNIDO a Evropské komise v oblasti participativního foresightu. V letech 2009–2011 byl zakládajícím předsedou Technologické agentury ČR, je členem Inženýrské akademie ČR.
V současné době se věnuje hlavně koncepci strategického rozvoje Technologického centra Praha a koordinaci jeho aktivit.
