facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Luděk Hynčík: Mezinárodní evaluační panel nám poskytl objektivní pohled na univerzitu

8. 2. 2021
Luděk Hynčík: Mezinárodní evaluační panel nám poskytl objektivní pohled na univerzitu

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Západočeskou univerzitu v Plzni. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jaké strategické záměry plánují do budoucna a jak funguje spolupráce výzkumných center? Na tyto otázky jsme se ptali Luďka Hynčíka.

V roce 2020 si každá vysoká škola prošla poprvé hodnocením ve všech pěti modulech Metodiky 17+. Jaké jsou podle vás přínosy takového hodnocení pro vaši univerzitu?

Určitě značné. V Plzni jsme plně využili situace a jmenovali do hodnotícího panelu odborníky z celého světa. Definitivní výsledky ještě nemám, právě teď se zprávy dokončují, ale podle předběžné zprávy se mi zdá, že se jedná o výborný externí a hlavně objektivní pohled na stav univerzity. Pro vysoké školy to může být významný přínos, zvlášť pokud budou se získanými informacemi dobře zacházet. Totéž se týká i Ministerstva školství. Hodnocení poskytuje důležitý materiál, na jehož základě může vedení efektivněji řídit vysokou školu. Externí evaluační zpráva dává pádné argumenty, proč implementovat určité změny či rozdělovat rozpočet daným způsobem. Dojmy z toho mám tedy celkově velmi pozitivní, a to jak z pohledu hodnoceného na ZČU, tak z pohledu hodnotitele, protože jsem byl předsedou externího hodnotícího panelu jedné české vysoké školy.

Když jste zmínil, že je důležité, aby MŠMT pojalo výsledky hodnocení správným způsobem, co přesně jste tím myslel?

Zásadní výzvou tohoto typu hodnocení je otázka srovnávání. Například u Modulu 2, který je postaven na měřitelnosti publikací, je srovnání poměrně snadné. Jde o kvantitativní indikátor, který poskytuje poměrně jasnou zprávu. U Modulů 3, 4 a 5, jejichž výsledky vychází z hodnocení odborných komisí, je ale porovnávání velmi složité. Jakožto někdo, kdo se ocitl v roli hodnoceného i hodnotitele, jsem si vědom, že každý vědec nebo výzkumník má na excelenci trochu odlišný pohled. Může se tedy snadno stát, že dva lidé mohou mít na tentýž výsledek odlišný názor, zvláště pokud působí v různých oborech. Ministerstvo proto musí najít způsob, jak výsledky jednotlivých škol efektivně a funkčně srovnávat. Zdůraznil bych přitom, že se nejedná jen o srovnání mezi jednotlivými školami, ale i mezi jednotlivými obory, kde často platí zcela jiné zvyklosti.

Jak reflektujete průběh letošního hodnocení v modulech 3 až 5 na vaší univerzitě?

Pro panelisty to byla rozhodně velká výzva. Na Západočeské univerzitě komise hodnotila deset součástí (9 fakult a 1 vysokoškolský ústav, pozn. redakce), přičemž evaluační panel ve výsledku obdržel podkladový materiál, který měl takřka tři sta padesát stran. Problém bylo také to, že návštěva jednotlivých pracovišť nemohla proběhnout fyzicky. Návštěvu jsme nakonec provedli online, a přestože jsem se této formy obával, dopadlo to nakonec velice dobře. Setkali jsme se ale také s nedorozuměními, která byla způsobena odlišnými kulturními zvyklostmi a odlišným řízením univerzit po světě. Zahraničním hodnotitelům bylo například nutné vysvětlit systém řízení českých vysokých škol a vztahy mezi vedením a jednotlivými součástmi.

První dva moduly Metodiky 2017+ běží už několik let. Zdá se vám, že jejich výsledky pomáhají při dalším rozvoji univerzity?

Domnívám se, že ano. Například v mé roli prorektora pro výzkum a vývoj mi hodnocení pomáhá motivovat vědce tak, aby při publikační praxi dávali přednost kvalitě před kvantitou. A tento trend je v posledních letech dobře vidět. Podle statistik se ukazuje, že přestože vykazujeme o něco méně publikací než v minulých letech, výrazně se zvýšil počet publikací v decilu a v prvním a druhém kvartilu. Myslím, že je to částečně způsobeno také naším systémem interního hodnocení, ve kterém se snažíme odměňovat autorské týmy za články v časopisech ve významných světových databázích.

V Modulu 1 je navíc dobře vidět, jak se jednotlivé školy umí prezentovat. To se u nás teprve učíme. Modul 1 funguje tím způsobem, že konkrétní škola může poslat k hodnocení určitý počet výsledků, které považuje za nejlepší. My jsme se na Západočeské univerzitě i rozhodli vloni zkusit nový systém. Nevybíráme výsledky jednoduše tak, aby každý obor měl v hodnocených výsledcích své zastoupení, ale v mém kolegiu prorektora se nyní nově snažíme interně vybrat ty nejlepší výsledky bez ohledu na obor, které pak pošleme k externímu hodnocení na národní úroveň. Máme díky tomu větší šanci prezentovat skutečně ty nejkvalitnější výsledky, byť by to bylo na úkor některé ze součástí, která tak bude mít méně vybraných zástupců. Domnívám se, že takový postup se ve finále pozitivně projeví na hodnocení celé univerzity.

Vysoké školy jsou nyní také ve finální fázi přípravy plánu na strategický rozvoj 2021+. Jaké jsou plány Západočeské univerzity?

Z hlediska vědy a výzkumu si plánujeme především vytyčit několik oblastí, v nichž se chceme etablovat. Podle mě právě specifické zaměření – něco, co se lidem vybaví, když se řekne „Západočeská univerzita“ – jsme vždy jako škola postrádali. V novém záměru jsme proto definovali klíčové strategické směry, na které bychom se chtěli zaměřit. Jde o perspektivní materiály a technologie, energetiku, biomedicínu a chytrou mobilitu v úzké mezioborové vazbě na humanitní a společenskovědní obory, které také tvoří významnou část Západočeské univerzity. Úzce jsme na přípravě tohoto plánu spolupracovali také s vedením města a kraje, protože vybraná témata souvisí mimo jiné s historií Plzeňska jako průmyslového regionu a s firmami zde působícími.

Z pohledu výuky se snažíme hlavně zatraktivnit naše studijní obory. Jsme trochu v nevýhodě, protože máme blízko Prahu a pražské vysoké školy. Na druhou stranu máme unikátní pozici v tom, že působíme nejen v Plzeňském, ale i v Karlovarském kraji. Máme také pobočku v Chebu. Nesmírně významná je pro nás i vazba na Bavorsko. V následujících letech si proto klademe za cíl získat také větší množství zahraničních studentů.

Zmínili jsme výuku i výzkum na Západočeské univerzitě. Jaké máte zkušenosti s transferem technologií, přenosem poznatků a obecně třetí rolí univerzit?

V oblasti třetí role, tedy společenského působení, je pro nás v kontextu Plzně zvlášť významná spolupráce s průmyslovým sektorem. Vzhledem k historii regionu máme široké portfolio partnerů, se kterými můžeme aktivně komunikovat. Transfer samotný je u nás na škole obvykle realizován na konkrétních součástech školy. My se tyto aktivity samozřejmě snažíme zastřešit, máme zde proto Oddělení transferu technologií. To zajišťuje hlavně právní zázemí, podporu v oblasti licencování či realizuje osvětové přednášky.
Jedním z viditelných úspěchů spolupráce výzkumné a komerční sféry v oblasti materiálových technologií a ukládání energie je uzavření licenční smlouvy s firmou Pinflow energy storage, která si od nás licencovala řešení pro průtokové baterie.

Vy osobně jste také členem správní rady Techmania Science Center. Jak vidíte další osudy popularizační center jak v době pandemie, tak po ní?

To je pro nás v Techmanii Science Center samozřejmě velké téma. Jen těžko si zatím představovat, co bude po pandemii, nejprve ji musíme jako centrum vůbec přežít. Pro instituce typu Techmania byl minulý rok pochopitelně velká rána. Máme nyní již téměř rok zavřeno. Více než polovina našeho rozpočtu přitom jde ze vstupného. Existovat v takových podmínkách je samozřejmě těžké. Nyní se snažíme výpadky nahradit, vyvíjíme řadu online programů, které budou spojené nejen s popularizací vědy, ale i s perspektivními tématy, jako je např. umělá inteligence. Zůstává otázkou, nakolik bude společnost ochotna platit za virtuální aktivity a jestli se nám tímto způsobem podaří získat část chybějících prostředků.

Západočeská univerzita má na sebe navázáno poměrně hodně výzkumných center. Jak se jim daří naplňovat cíle a očekávání, které jste si při jejich vzniku předsevzali?

Velmi dobře. Naše výzkumná centra úspěšně prošla fází realizace a udržitelnosti. Z programu OP VaVpI (Operační program Výzkum a Vývoj pro Inovace je jedním z programů z let 2007 – 2013, pozn. redakce), ve kterém byla Plzeň velice úspěšná, se nám podařilo založit čtyři nové výzkumné jednotky. Jedno centrum excelence a tři regionální výzkumná centra, jejichž cílem je hlavně podpořit spolupráci s průmyslem v našem kraji. Dle mého názoru se nám podařilo vybudovat velmi silné přístrojové i personální zázemí, které dosahuje světové úrovně. I díky tomuto vybavení a především díky kvalitním výzkumným týmům se nám dnes daří produkovat vynikající výsledky, které se projevují v modulech Metodiky 2017+. Daří se jim také mimo jiné proto, že komplementárně rozvíjí témata napříč výzkumnými obory. Do budoucna bychom tento trend chtěli ještě posílit. Naším cílem je dosáhnout ve strategických směrech určité „kritické výzkumné masy“, která nám umožní konkurovat i na mezinárodní výzkumné úrovni.

Děkujeme za rozhovor!

 

Za portál Vědavýzkum.cz se ptal Jan Tesárek


Hyncik NTC 35x45Luděk Hynčík

Od července 2019 působí jako prorektor pro výzkum a vývoj na Západočeské univerzitě v Plzni. Na Fakultě aplikovaných věd ZČU vystudoval mechaniku, získal doktorát a později i habilitaci. Studoval na University of Hull ve Velké Británii a trávil časté stáže v pobočkách ESI Group v tuzemsku i zahraničí. Jeho odborností je impaktní biomechanika, kde se od začátku své vědecké kariéry zaměřil na vývoj virtuálních modelů lidského těla pro bezpečnost vozidel a aplikace ve zdravotnictví. Od roku 2015 byl ředitelem vysokoškolského ústavu Nové technologie – výzkumné centrum, jehož byl v roce 2000 zakládajícím členem. V letech 2016 až 2020 působil jako viceprezident pro vzdělávání mezinárodní federace automobilových společností FISITA. Je hostujícím profesorem na Tianjin University of Science and Technology v Číně.