facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Pavel Juruš: Inkubace v ESA BIC je příležitostí, jak využít světové know-how

8. 5. 2021
Pavel Juruš: Inkubace v ESA BIC je příležitostí, jak využít světové know-how

Start-upová společnost Big Terra pomáhá zemědělcům po celém světě, speciálně se však zaměřuje na hospodaření s půdou v Africe. Díky kombinaci satelitních dat a modelování počasí a růstu plodin zemědělcům radí, kdy je nejlepší doba na sázení plodin a kdy naopak na sklizeň, nebo jak nejlépe podpořit úrodu.

Se zakladatelem firmy Big Terra hovořil portál Vědavýzkum.cz o inkubaci v Kosmickém inkubátoru ESA BIC, hledání klientů nebo o plánech firmy do budoucna.

ghana1 cropped

Pavel Juruš v Ghaně

Čím se zabývá společnost Big Terra?

Naše společnost kombinuje satelitní data, meteorologické stanice a numerické modely počasí a růstu plodin, které poskytuje zemědělcům a různým dalším subjektům působících v zemědělství. Díky těmto datům se mohou snadněji rozhodovat. Ví, kdy je ideální čas plodiny zasadit, kdy je sklidit nebo jak nejlépe podpořit úrodu, aby byla co nejlepší. Využíváme toho, že v současné době je možné to, co před pár lety nebylo, a to je, že díky satelitním a klimatickým datům se na situaci na polích v Africe můžeme dívat i z kanceláře z Prahy. V této oblasti bylo, co se Afriky týče, donedávna velmi málo informací. I když máme globální zaměření, naším hlavním cílem jsou především oblasti, o kterých je málo dat.

Jak vás napadlo zaměřit se na tak specifickou oblast, jakou je právě africké zemědělství?

Já se dlouhá léta zabýval různými věcmi kolem počasí a klimatu, a to i v rámci výzkumu. Jednou mi takhle řekl kamarád o firmě, která buduje meteorologické stanice v Africe a potřebovala by expertízu. Při rozhovoru s lidmi přímo z té konkrétní firmy jsem zjistil, že pro africké zemědělství je velmi důležité, aby bylo efektivní a aby mohlo předcházet různým rizikům. Těmi myslím například to, že se úroda sklidí moc pozdě nebo že se sklizeň zničí deštěm. Informací měli hrozně málo, přitom to byla pro místní obyvatele velmi zásadní věc. Navíc mně, jako ajťákovi, se zdál sektor zemědělství stále zajímavější.

Kolik států momentálně využívá vaše data?

Mezi státy, které využívaly nebo stále využívají naši technologii patří například Zambie, momentálně začínáme spolupracovat i s Etiopií a Senegalem. Mimo Afriku je to například Moldávie, Turecko nebo Gruzie.

Co při získávání dat musíte řešit? Potýkáte se v Africe s nějakými problémy?

V posledních letech vypustila Evropská kosmická agentura rodinu evropských satelitů Sentinel-2. Oproti tomu, co jsme znali před nimi, je to velký generační skok. Nyní se můžeme dívat na jednotlivá pole, na zemský povrch. Ale specifické technické problémy samozřejmě jsou. Satelit totiž zrovna v momentě, kdy nás může zajímat, co se děje, nemusí povrch vidět, protože je oblačno. Například když přijde v Africe období dešťů a po několik měsíců je zrovna v místě, kde satelit prolétává krátce po obědě vždy ve stejnou dobu liják, satelit tam nic nevidí. To se pak musí data doplnit dalšími speciálními satelity, které vidí přes oblačnost, protože používají jiný systém, například radar. Je zde samozřejmě plno technických výzev, se kterými se potýkáme a které se snažíme zvládat.

Jak dlouho trvalo prvotní myšlenku projektu zrealizovat do podoby, jakou má projekt dnes?

Trvá to dodnes, je to nekonečné opakování. Člověk dostane nápad a je co nejrychleji zapotřebí se dobrat k něčemu, co reálně funguje. Pro nás ten zásadním okamžikem bylo rozhodnutí, že naší první službou bude klimatický report. To znamená, že si píchnete kdekoliv prstem do mapy a my vám řekneme, co se tam z pohledu zemědělství děje relevantního. Jak to tam vypadá s odhadem sklizně, jak to tam vypadalo poslední dekády s počasím a jak pravděpodobně budou tyto trendy pokračovat. Tuto službu od té doby dál a dál vylepšujeme na základě toho, co se dozvídáme od zákazníků. Vedle tohoto produktu začínáme vymýšlet i další služby, které z toho vycházejí, ale jsou zaměřené více než na zemědělce na finanční sektor, který s nimi nějakým způsobem spolupracuje.

Jak jste se o možnosti inkubace v ESA BIC dozvěděli?

Vše se sešlo celkem náhodou. Nejprve jsem potkal kamaráda, který mi řekl o nápadu s Afrikou. Nějak jsme společně začali bavit o tom, že stojí za to si za tou myšlenkou jít a firmu založit. Zrovna v té chvíli, když člověk zkoumá, co funguje, co je ve světě a tak, jsme narazili na informaci, že se v Praze bude rozjíždět první pobočka Evropského vesmírného inkubátoru ESA BIC Prague. To mi přišlo jako dobrá příležitost, a nakonec se nám povedlo dostat do první vlny inkubovaných start-upů. To byl náš začátek.

V ESA BIC jste museli projít výběrovým řízením. Jak to probíhalo?

Kouzlo bylo určitě v tom, že jsme věděli, že výběr bude probíhat formou soutěže, a tudíž bude vybrán jenom někdo. Museli jsme tedy napsat co nejlepší byznys plán a co nejlépe ho odprezentovat před porotou. Když se firma teprve rozjíždí, je to složité. Pokud se na to podívám zpětně, tak je člověk dost naivní a nevědomý v tom, co jak dělat. Určitě jsme ale hodně přemýšleli o tom, jak to co nejlépe podat, a jsme rádi, že to vyšlo. Výsledek jsme se potom dozvěděli v řádu týdnů, maximálně měsíce.

V čem konkrétně inkubace spočívala?

Na začátku to člověka donutí udělat si nějaký strukturovaný plán toho, co chce v následujících dvou letech dělat a kam se chce dostat. Důležité je mít kolem sebe někoho, kdo vám udělá zrcadlo a třeba vás i lehce popostrčí na základě toho, co dělají ostatní nebo na základě svých zkušeností.

Potom tedy inkubátor jako takový: Jedna věc je, že nám poskytl peníze na rozjezd. To mi pro začátek přišlo velmi vítané a možná i to nejdůležitější. Pokud se mě někdo teď, po tom všem, co jsme už absolvovali, ptá, jestli do toho má jít, já vždy říkám: „Ano, určitě do toho jdi, je to skvělé.“ Ale člověk zjistí, že ještě důležitější než ty peníze je to, že se dostane do komunity lidí, kteří mu můžou pomoci nějaké procesy značně urychlit. Pak je pro mě důležité určitě i setkávání s lidmi, kteří mají s byznysem nebo s technologiemi zkušenosti. Nezanedbatelná část toho všeho je navíc to, že ESA má vybudované velké know-how, a to jak technické, tak byznysové. Inkubace je tedy skvělou možností, jak se na toto know-how napojit.

Přináší vám nějaké výhody i to, že je váš start-up právě pod jménem, jakým je ESA?

Určitě. V rámci sítě spolupracujeme s konceptem, že ESA má už něco za sebou, má vybudovanou značku. To, že jsme prošli nějakým výběrem a byly jsme vybráni do inkubátoru, už samo o sobě něco vypovídá. Není to tedy jen o tom, že si myslíme, že máme zajímavý koncept a nápad. Je zde významná globální instituce, která sdílí naši hypotézu a je ochotná ji podpořit. V dobrém smyslu ESA otvírá dveře tam, kde to může být problematické. Kouzlo českého inkubátoru ESA BIC vidím tom, že se ho ujala parta mladých progresivních lidí, kteří svou práci dělají s tím nejlepším úmyslem a v celém inkubátoru proto panuje skvělá atmosféra.

Zmínili jste, že se Big Terra inkubovala mezi prvními. Jak se firma od svého vstupu do inkubátoru posunula?

Jedna z věcí, které si velmi vážím je ta, že se kolem inkubovaných firem vybudovala komunita. To, že se člověk setkává s různými lidmi ze světa, mu velmi pomáhá. I když jednotlivé firmy dělají něco úplně jiného než my sami, ve finále řešíme podobné problémy. Najednou zjistíte, že hned třeba ve dveřích vedle sedí někdo, kdo si tím, s čím si lámete hlavu, už prošel. To vám dokáže věci velmi ulehčit, a to naši firmu rozhodně někam posunulo.

Kde hledáte pro váš produkt odbyt?

Byznys je vlastně na nás. Klienty si tak hledáme sami, ale na druhou stranu vlastně i díky inkubátoru pokračujeme v nějakých projektech. Jsme také přímo dodavatelé ESA, protože nás bere jako start-up, který je prověřený. ESA BIC nám pomáhá zrovna nyní v rámci sítě a my doufáme, že se tak propojíme s dalšími partnery v Africe.

Myslíte si, že je důležité mít v republice právě takový inkubátor, jako je ESA BIC? V čem spatřujete jeho výhody?

Je velice populární nadávat na to, co stát dělá nebo nedělá pro start-upový průmysl a podporu ekonomiky. Ale já si myslím, že Ministerstvo dopravy a stát odvedly obrovský kus práce tím, že sem dotáhly GSA a jejich systém Galileo. To celkově v Česku otevřelo pro kosmický průmysl dveře. Tím, že tu je GSA a ESA, pro Česko vzniklo prostředí, ve kterém se objevují velice zajímavé start-upy, které přichází právě s kosmickými technologiemi. Je třeba říct, že nebýt podpory od Ministerstva dopravy, ale také Ministerstva průmyslu a obchodu a CzechInvestu a jejich ochoty vejít do neznáma, bylo by dnes vše úplně jinak. Kvalita lidí, kteří působí v českých diplomatických službách, ať to bylo v Moldavsku, Turecku nebo v Ghaně, je velmi vysoká. Všude jsme se setkali se skvělým týmem lidí.

Jaké jsou vaše plány s Big Terra do budoucna?

Teď momentálně vyvíjíme „Rebound Potential Index“, což je index, který měří výkonnost pole s přihlédnutím na různá klimatická rizika v dané zemi. Tato služba by měla sloužit zejména finančnímu sektoru, hlavně pojišťovnám, ale také bankám, které zemědělcům poskytují služby. Často se setkáváme v zemích třetího světa s tím, že tyto věci nefungují, protože banky o zemědělcích nemají dostatečné informace a bojí se jim dát půjčku nebo pojistku.

Kde svou práci propagujete? Zúčastňujete se i různých veletrhů a podobně?

Zatím to je spíše organické nebo tak, že oslovujeme klienty napřímo. Podle mě pro nás veletrhy nejsou tou správnou cestou. Ne, že bych networkingu nepřikládal velkou váhu, ale trochu ze své zkušenosti vím, jaké to je, když člověk někam přijde a bojuje tam o pozornost s další stovkou různých podniků.

Těch způsobů, jak vést komunikační politiku je ale více. My máme produkt, který je pro konečného uživatele. Naše klientskou základnu tvoří neziskovky, které v určité oblasti potřebují něco plánovat. Pak to jsou také samosprávy a státní správy, které řeší agrární politiku, ale může to být i pojišťovna, která potřebuje preciznější data, aby si mohla spočítat rizika. My všem jmenovaným poskytujeme data, informace a analýzy, které jim pomáhají dělat preciznější a lepší práci.

Děkujeme za rozhovor!

 

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Barbara Kytková


Pavel Juruš

Pavel Juruš je zakladatelem startupu Big Terra. Dříve měl jsem společnost, která se zaměřuje na práci s meteorologickými daty. Je zároveň odborným pracovníkem Ústavu informatiky Akademie vědy ČR a členem a spoluzakladatelem Prg.ai.

O ESA BIC

Podnikatelský inkubátor ESA BIC Prague pod záštitou CzechInvestu se zaměřuje na inkubaci a rozvoj technologicky progresivních startupů, které ve svých produktech či službách využívají vesmírné technologie a systémy. Kosmický inkubátor vznikl v roce 2016 a stal se šestnáctou pobočkou v síti podnikatelských inkubátorů Evropské kosmické agentury (ESA). V letošním roce slaví 5. rok existence, a zároveň bylo schváleno jeho pokračování na dalších pětileté období. V březnu roku 2018 rozšířil ESA BIC svou sféru působení v České republice otevřením pobočky v Brně. Dlouhodobým cílem inkubátoru je zvýšit konkurenceschopnost České republiky, podporovat začínající firmy v růstu a pomoci jim při vývoji inovativních produktů s vysokou přidanou hodnotou.