facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Petr Maršík: Koncept technologických skautů se nám neosvědčil

20. 12. 2021
Petr Maršík: Koncept technologických skautů se nám neosvědčil

Jak se daří transferu na Biologickém centru AV ČR? Jaké postupy se jim osvědčily a co naopak ne? Nejen na tyto otázky odpovídá Petr Maršík, vedoucí tamního úseku transferu technologií – místa, které je kontaktním bodem pro firmy, jenž mají zájem o spolupráci s Biologickým centrem v oblasti výzkumu a vývoje či o využití místních laboratorních a přístrojových kapacit.

Na jaký výsledek transferu jste nejvíce hrdí?

Na ten neočekávaný. Nejvíc nás těší objevovat nové možnosti a cesty spolupráce tam, kde to na první pohled vypadá, že žádný velký potenciál pro spolupráci ani není. Taková je například spolupráce Biologického centra AV ČR a dm drogerie při vzdělávání a osvětě široké veřejnosti na téma ochrany lesa před kůrovcem nebo spolupráce s E.ON Česká republika na zapojení IoT do monitorování včel.

Jak jste se ke spolupráci s těmito subjekty dostali?

V obou případech jsme se ke spolupráci dostali při rozhovoru se zástupci společností o možném přesahu společensky relevantního výzkumu se socio-ekonomickými dopady a společenské odpovědnosti firem.

O jaké projekty konkrétně jde?

Společnost dm drogerie má ve své strategii již zakořeněné principy trvalé udržitelnosti s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Díky jejich podpoře a vzájemné spolupráci tak vznikl projekt Pod kůrou, který si klade za cíl shrnout to nejpodstatnější o životě kůrovců a informovat širokou veřejnost – od dětí až po dospělé – o problémech s nimi spojenými.

Podobně E.ON podporuje ekologické projekty například v soutěži E.ON Energy Globe, ale i v rámci celé řady jiných aktivit. Náš projekt Chytrého úlu, který sleduje stav včelstva pomocí moderních digitálních technologií a poskytuje informace o průběhu klíčových životních parametrů ve včelstvu, je oslovil natolik, že se společnost rozhodla jej nejen podpořit formou pořízení fotovoltaiky pro větší autonomii systému, ale dlouhodobě již zvažujeme možnosti, jak jej společně posunout a přenést například do konceptu „smart cities“.

Uzavíráte také nějaké licenční smlouvy a podobně?

Samozřejmě se věnujeme také tradičním cestám transferu, v minulém roce jsme například uzavřeli licenční smlouvu k našemu potravinovému doplňku s preventivním účinkem proti neurodegenerativním onemocněním. A v jednání máme dvě další licence na ochranu před lesními škůdci. Realizujeme také mnoho zakázek smluvního výzkumu s inovačním potenciálem. Ročně zajišťujeme přenos znalostí do praxe u desítek výsledků VaV s aplikačním potenciálem – poskytujeme orgánům státní správy a samosprávy řadu metodik, ať již certifikovaných, či bez certifikace, poskytujeme souhrnné zprávy z dlouhodobého monitoringu biodiverzity a vlivu klimatických změn na krajinu, firmám poskytujeme řadu služeb od testování, přes monitoring až po dodávky látek a organismů.

Testujete aktuálně něco, u čeho cítíte výrazný potenciál?

Ano, takových věcí je u nás v realizaci hned několik. Potenciál vidíme v produktech a službách zaměřených na významné lesní škůdce, jako je kůrovec a klikoroh, v diagnostice virů tzv. Emerging Infectious Diseases, v uplatnění bakteriofágů ve veterinární medicíně, v metabolomice při klinické diagnostice a vývoji terapeutik a v neposlední řadě vidíme velký potenciál ve výzkumu zaměřeném na klimatické změny.

Jaké je vaše postavení v rámci celého centra?

Postavení Úseku transferu technologií (ÚTT) na Biologickém centru AV ČR bychom mohli označit jako stále se vyvíjející. Přirovnali bychom to k citátu Benjamina Brittena „Učit se je jako veslovat proti proudu – jakmile ustaneš, žene tě to nazpátek.“ Co tím chceme říci je, že výzkumní pracovníci o nás vědí z několika interních komunikačních kanálů, přesto musíme aktivně komunikovat, vysvětlovat, přesvědčovat a vzdělávat výzkumné pracovníky, že aplikovaný výzkum je pokračováním základního výzkumu, že jejich vysoce odborné znalosti mohou pomoci rozvíjet evropské inovační prostředí mnoha směry a že mohou ve spolupráci s firmami být přímo u toho, jak se jejich poznatky a nápady formují do nových výrobků, služeb, standardů a legislativy.

Snažíte se sami vyhledávat výsledky vhodné k transferu?

Ano, to je jedna z našich hlavních činností. Aktivně vyhledáváme výsledky výzkumu vhodné k transferu znalostí a technologií na jednotlivých ústavech Biologického centra AV ČR v různých stádiích realizace. V návaznosti na to vyhledáváme finanční zdroje, propojujeme výzkumné týmy a firmy, přicházíme s inovativními návrhy uplatnění v praxi, které by výzkumné pracovníky nenapadly.

Fungují u vás technologičtí skauti?

Koncept technologických skautů se nám neosvědčil, je to další článek v komunikaci, kde dochází k informačnímu šumu. Mnohem efektivnější se nám jeví komunikace napřímo, osobní setkávání s výzkumnými pracovníky.

Jak hodnotíte celkově proces transferu v Česku? Jaké jsou překážky? Co naopak funguje dobře?

Celkově hodnotíme proces transferu v ČR kladně, progres by mohl být rychlejší, ale vývoj tu je. Vidíme překážky v M17+ hodnocení výzkumných pracovníků, kdy stále nejsou v reálu na stejné úrovni hodnoceny výstupy aplikovaného výzkumu s výstupy publikačními. To je mimochodem jeden z hlavních argumentů výzkumných pracovníků, proč po ukončení projektu základního výzkumu nepokračovat s dalším vývojem v projektu aplikovaného výzkumu a zůstat pouze u publikací. V akademickém prostředí i u některých poskytovatelů dotací vnímáme vysokou míru byrokracie, která nám klade řadu překážek například při zřizování spin-off firem nebo při realizaci velkých pěti a víceletých projektů. Na druhou stranu bychom rádi vyzdvihli Technologickou agenturu ČR, která odvedla ohromný kus práce a má velmi dobře postavené programy na podporu spolupráce akademické sféry a firem. Také má řadu odborníků, kteří jsou vstřícní a ochotni pomoci vyřešit vzniklé problémy a změny. Opravdu si toho vážíme a jsme za to vděční. To samé platí také pro spolek Transfera.cz, který je nám oporou a zdrojem informací, propagující transfer nejen doma, ale i v zahraničí. V prostředí Akademie věd velmi dobře fungují kolegové z i&i Prague a z CeTTAV, se kterými konzultujeme procesy transferu znalostí a technologií ve specifickém prostředí AV ČR.

Jak funguje komunikace s firmami? Často se mluví o tom, že firmy někdy zamítnou spolupráci s akademickou sférou, protože v tomto prostředí všechny procesy trvají déle a firma zkrátka nemá čas čekat.

Ano, stává se to. Záleží na konkrétní firmě, její středně či dlouhodobé strategii a produktech nebo službách, které nabízí. Je i na nás, abychom znali potřeby a cíle firmy, hledali možné průniky a poskytovali potřebný servis nejenom výzkumným pracovníkům v instituci, ale také partnerovi z aplikační sféry. Úsek transferu technologií BC má již také nějakou historii a my bohaté zkušenosti s procesy na obou stranách. Dávno předtím, než kohokoli kontaktujeme, máme připravený způsob, jak tyto procesy vést paralelně. To nám pomáhá přesvědčit firmy ke spolupráci a najít společnou cestu. Překážky se mohou vyskytnout u kohokoli z partnerů – nejednou tomu bylo tak, že delší a složitější proces byl na straně firmy. Vše je tedy vždy o komunikaci, a kde je vůle, je i cesta.

Jsou nějaké cesty k usnadnění celého procesu?

Jednou z možných cest by mohlo být postupné zvyšování úrovně technologické připravenosti na straně výsledků výzkumu a vývoje. To by zvýšilo atraktivitu jednotlivých výstupů, a tedy i zájem o spolupráci ze strany firem. Celý proces komunikace a vzájemné spolupráce, respektive i celého transferu znalostí i technologií by se tím značně urychlil. Výzkumní pracovníci jsou však nuceni své výsledky co nejdříve publikovat. Nezbývá jim tak čas se jednotlivým výstupům více věnovat – ověřit, dovyvinout, optimalizovat. Za takovou aktivitu nejsou hodnoceni a už vůbec odměňováni. Autor, či chcete-li původce, však nejlépe zná veškeré aspekty svého výzkumu a svých výsledků. Bez jeho dalšího přispění není možné o transferu znalostí a technologií do praxe ani uvažovat. Většina těchto aktivit se ovšem děje pořád jaksi nad rámec výzkumu a očekávaných výstupů výzkumných organizací. Například projekty TAČR, NAZV, AZV atd. jsou přesně to, co bychom potřebovali ve větší míře a co nám v celém procesu skutečně pomáhá, ale publikace se pochopitelně neřadí mezi jejich primární výstupy – výzkumní pracovníci orientující se na tyto projekty pak mají u atestací problém s prokazováním své publikační aktivity. Jsou tak neustále nuceni paralelně zaměřovat svou pozornost i úsilí směrem k publikacím, což celý proces prodlužuje, komplikuje a často kvůli požadovanému článku a tedy zveřejnění/odtajnění i předčasně ukončuje.

Co konkrétně by pomohlo?

Pomohlo by nám alespoň částečné nastavení jako má například Společnost Maxe Plancka, kde jsou výzkumníci po dobu vývoje „hájeni“ před nucenou publikační aktivitou. Dostanou určený čas, který mohou věnovat optimalizaci výsledků a po dokončení všech prací se opět vrací k základnímu výzkumu a začínají nové projekty.

Pomohlo by také přiblížit některé vybrané firmy; vtáhnout je více do akademického prostředí, a to nejrůznějšími formami – od časnější a častější komunikace, přes aktivnější zapojení do společných projektů, až po sdílení menších částí infrastruktury například formou laboratoří určených pro aktivity spojené s transferem znalostí a technologií.

O jaké vaše výsledky výzkumu je největší zájem?

To bychom mohli rozdělit na dvě základní kategorie – služba a produkt. Pokud bychom měli hovořit o našem know-how jeho „hmatatelných“ formách transferu, je na naší instituci největší zájem o výsledky výzkumu typu metodik, výzkumných zpráv monitorujících krajinu, floru a faunu, diagnostiku, testování na klíšťatech, monitoring rybích obsádek a management vodních ploch.

Co se týká produktů, je bezesporu největší zájem o diagnostiky, resp. diagnostické kity, a to jak pro účely rostlinolékařské, tak pro veterinární i humánní medicínu. Uvedli jsme tak již do praxe například diagnostiku virů, viroidů a fytoplazem metodou sekvenování nové generace, diagnostiku moru včelího plodu, diagnostický kit pro metabolomiku atd.

S jakými subjekty konkrétně spolupracujete?

Spolupracujeme s řadou univerzit, ústavů Akademie věd, resortních organizací ministerstev a řadou domácích i zahraničních firem. Abychom uvedli příklad, spolupracujeme s MaxPlanck, MIT, Virbac, Stanford, Sanofi Pasteur, Futureco bioscience, Teva, I2L Research, Lesy ČR, Povodí, Nemocnice ČB a mnoha dalšími.

Jak se od sebe tyto spolupráce liší? S kým jsou například na dlouhodobější úrovni?

Samozřejmě se mezi jednotlivými subjekty poměrně liší délka i intenzita spolupráce. Například dlouhodobou a intenzivní spolupráci máme s Lesy ČR a kolegové z Laboratoře aplikované entomologie jsou v mnoha věcech první v řadě, kdo jsou z jejich strany oslovováni jako erudovaní odborníci pro řešení veškeré související problematiky. Podobně je také nastavena spolupráce Povodí Vltava a téměř všech vědeckých skupin na Hydrobiologickém ústavu BC. Oba subjekty jsou pak našimi partnery i v řadě společných výzkumných projektů. Napříč ústavy BC je pak naším dlouhodobým spolupracujícím subjektem Nemocnice ČB či již zmíněné společnosti E.ON a dm drogerie.
V oblasti transferu znalostí a technologií máme navázány poměrně přátelské vztahy se společnostmi Alevia či již zmíněná i&i Prague, v zahraničí pak s Max Planck, Ascenion či MassGlobal Partners.

Jaké máte plány do budoucna?

Naše plány do budoucna na rozvoj ÚTT se rozbíhají do několika směrů a všechny mají za cíl zvyšování prestiže Biologického centra AV ČR. Chceme vytvořit rámec pro zakládání spin-off firem, hledání nových cest monetizace výsledků výzkumu a know-how Biologického centra AV ČR, chceme kontinuálně zvyšovat odbornost týmu ÚTT, připravit cyklus vzdělávání výzkumných pracovníků v oblasti transferu znalostí a chceme iniciovat a realizovat velké konsorciální EU projekty. V dlouhodobém horizontu máme plány na vybudování transferových laboratoří v areálu BC.

Děkujeme moc za rozhovor!

 

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali


20211210 091757Petr Maršík

na Biologickém centru AV ČR už působí osm let, z toho čtyři roky jako vedoucí tamního úseku transferu technologií. Ve své pozici má Petr Maršík odpovědnost za vedení odborného týmu, za strategické řízení výstupů výzkumu s komerčním potenciálem a za zajištění duševního vlastnictví vzniklého v rámci Biologického centra AV ČR.