facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Zbyněk Škvor: U hodnocení byla problematická kalibrace panelů

15. 6. 2021
Zbyněk Škvor: U hodnocení byla problematická kalibrace panelů

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na České vysoké učení technické v Praze. Jaké má škola zkušenosti s hodnocením výzkumných organizací? Co plánuje do budoucna a jak se jí daří v transferu znalostí a technologií? Zeptali jsme se Zbyňka Škvora, prorektora pro vědeckou a výzkumnou činnost na ČVUT v Praze.

Zbyněk Škvor

Jaký byl pro vaši školu uplynulý rok z hlediska vědy?

Jako všichni jsme procházeli obdobím covidu. Museli jsme tedy překonat řadu překážek, naučit se spolu jednat distančně, učit distančně, to vše ze dne na den. Samozřejmě taková situace všechny vědce také trošku zaměstnala. Dále jsme měli potíže například tam, kde je náš výzkum spojený s podniky, protože se vzhledem k aktuální pandemické situaci bránily vstupu osob zvenčí.

Jsem ovšem velmi hrdý na to, jak jsme dokázali být v době krize užiteční. Běžela u nás nejen manufaktura na výrobu dezinfekcí a ochranných masek, ale za velmi krátkou dobu naše týmy vyvinuly a dostaly do výroby inovativní masky, a dokonce nový plicní ventilátor, který získal americkou i naši certifikaci pro nouzové použití. Myslím si, že ČVUT ukázalo, že je pro společnost, která jeho aktivity platí, velmi užitečné.

V roce 2020 si každá vysoká škola poprvé prošla hodnocením ve všech pěti modulech Metodiky 17+. Jaké z hodnocení pro ČVUT vyplývají závěry?

Hodnocení nám pomohlo v procesech, které jsme už nastartovali. Potvrdilo nám věci, které jsme sice už věděli, ale po vnějším hodnocení naleznou větší podporu v akademické obci. A konečně nám pomohlo v něčem otevřít oči. Mezinárodní evaluační panel nám například doporučil, abychom zkrátili dobu doktorského studia anebo abychom administrativně usnadnili habilitace. Nechceme, aby dosažení docentury bylo jednodušší z hlediska vědeckých nebo pedagogických požadavků, ale aby to bylo zvládnutelnější pro mladé talentované pracovníky. Diskusi o těchto úpravách jsme zahájili ještě během návštěvy panelu a příslušné předpisy jsou připraveny, popřípadě odeslány k registraci na ministerstvu. V tomto nám panel velmi pomohl.

Jak si vedete v celonárodním srovnání? A jak jste se posunuli v prvních dvou modulech?

Celkové výsledky ukázaly, že máme pořád co zlepšovat, ale dopadli jsme velmi dobře, takže jsme spokojeni. Jsme opravdu rádi, že jsme dostali konstruktivní zpětnou vazbu.

Co se týče prvních dvou modulů, když to řeknu naplno, tak dříve nikdy nebylo hodnocení v modulech jedna a dva dotaženo až do konečné známky. Teď poprvé víme přesně, na čem jsme. Takže, jak jsme se posunuli oproti minulým letům, se těžko hodnotí, když se hodnocení dříve nedotáhlo až do finální známky. Teď ji ale konečně máme a je to hodnocení „A“. Víme tedy, že jsme mezi těmi nejlepšími univerzitami v ČR. Ale také víme, že jsme v mezinárodním hodnocení QS až na 403. místě ve světě.

Jak u vás probíhalo hodnocení v modulech 3 až 5, které probíhalo formou mezinárodního panelu?

Vzhledem k okolnostem probíhala „on-site visit“ prostřednictvím internetu. Myslím si, že mezinárodní panel přesto odvedl velmi dobrou práci. Trošku nám chybělo, že se na celostátní úrovni dostatečně nepracovalo s daty, které ministerstvo sesbíralo. Snažili jsme se to panelu suplovat, ale bez znalosti všech dat to bylo složité. Kdyby data sebraná v sebehodnotících zprávách byla dána do celostátních souvislostí, například formou veřejně přístupné tabulky, z níž by každý mohl zjistit, kolik jednotlivé vysoké školy získaly v přepočtu na zaměstnance peněz z výzkumné činnosti, hospodářské činnosti a podobně, tak by to byla velmi užitečná informace pro nás, pro panel i pro studenty, kteří se hlásí ke studiu, či pro průmyslové partnery. Tady jsme jako Česká republika něco propásli, data z formulářů bylo možno sebrat strojově. V mnoha případech jsme tedy panelistům neuměli odpovědět na otázky, které pro ně byly důležité.

Co vám účast mezinárodního panelu přinesla? Již jste zmiňoval například poznámky k doktorskému studiu. Co dalšího panel doporučoval?

Panel nám mimo jiné ukázal, že bychom se měli zaměřit nejen na priority vědního programu české vlády, kterým odpovídáme výborně, nejen na ty evropské, kterým odpovídáme slušně, ale i na ty mimoevropské, kde sice máme řadu spoluprací, ale mohlo by to být lepší.

Jak hodnocení vnímáte celkově?

Celkově si myslím, že na to, že hodnocení probíhalo poprvé, dopadlo dobře. Je třeba pracovat na jeho zlepšení. Rádi bychom, aby příště od samého začátku existovala čistě anglická webová stránka určená hodnotitelům. Měli jsme čistě mezinárodní panel, nebyl v něm nikdo žijící v Česku. Vznikaly proto problémy, když hlavní stránka s materiály hovořila k hodnotitelům česky. Jsme rádi, že po naší žádosti vznikla sice méně obsáhlá stránka, která ale byla opravdu anglicky. Není mi ovšem jasné, proč při mezinárodním hodnocení vůbec existovaly české formuláře.

Všímáte si nějakých dalších nedostatků v hodnocení?

Když se ptáte na nedostatky, myslím, že největším problémem byla chybějící kalibrace panelů. Některé vysoké školy vybraly panely opravdu mezinárodní, jiné o poznání méně. Panelisty navíc nikdo nepoučil o „klasifikační stupnici“, například o tom, co to znamená být excelentní. V dokumentaci pro hodnotitele stálo, že známka jedna odpovídá hodnocení „excelentní“ – ale co to znamená? Jde o nejlepší percentil nebo decil? Na to se nás panelisté ptali a my jsme jim neuměli odpovědět.

Na jaře univerzity odevzdávaly ministerstvu své strategické záměry. Jaké plány má ČVUT?

Chceme stále zůstat výborní, jak na českém poli, tak na světovém. Rozvíjet to, v čem jsme dobří, ať už jsou to disciplíny dnes už klasické nebo moderní, jako je oblast informatiky či umělé inteligence. Chceme vyhrávat mezinárodní soutěže tak, jak se nám to daří doteď, a chceme rozvíjet i začínající oblasti, ve kterých máme šanci být dobří, jako jsou třeba kvantové technologie v komunikaci či kryptografii.

Abych to shrnul, tak chceme rozvíjet všechno, co děláme dobře, abychom se v tom udrželi na slušné úrovni. Otázkou samozřejmě je, kde na to vezmeme talentované vědce a v neposlední řadě i peníze.

Co vnímáte jako zcela nejdůležitější?

Snažíme se klást důraz na kvalitu. Zásadní je přitom definice kvality, protože má v případě technické vysoké školy několik rozměrů. Může to být něco, co je nejlepší na světě, posun vědeckého poznání, ale také to, co „jen“ dobře slouží průmyslu v ČR. To jsou různá měřítka kvality, která někdy mohou jít proti sobě. My se snažíme dosahovat rovnováhy v tom, co po nás okolí požaduje nyní, s tím, co podle našeho odhadu bude potřebné, užitečné a přínosné v budoucnosti.

Vzhledem k zaměření vaší školy je jistě důležitá otázka transferu. Jak si v něm stojíte? Vnímáte prostor ke zlepšení?

Transfer u nás funguje, doufáme ale, že se nám právě tento proces podaří ještě vylepšit. Je to jedno z takových přání, která máme v souvislosti s naším členstvím v evropské univerzitní asociaci EuroTeQ. Všechny zapojené univerzity jsou na výborné úrovni a umí transfer technologií lépe než my, tak doufáme, že se něco přiučíme.

Jak se stavíte k zakládání spin-offů či start-upů?

Start-upy kolem ČVUT jsou. Letos se snažíme vytvořit právnickou osobu plně vlastněnou ČVUT, která by transfer našich vynálezů do praxe výrazněji podporovala. Univerzita jako taková má zákonem předepsané poměrně zdlouhavé procesy, chceme nyní následovat dobrou praxi Univerzity Karlovy a UOCHB. Plánujeme tedy vybudovat společnost, která by nám s komercializací pomáhala a jako komerční subjekt by lépe uměla naše výsledky prodat jiným komerčním subjektům.

Často diskutovaným tématem je dnes interdisciplinární výzkum. Chcete se na něj zaměřit?

Snažíme se v tomto nemít bariéry mezi vědci, odděleními a součástmi ČVUT a soustavně je odbourávat tak, aby nic nebránilo spolupráci mezi fakultami, ale i školami. Vytvářet interdisciplinární týmy, aniž by byl jasný cíl, ke kterému směřují, nebudeme. Hodláme ale vyhledávat a odstraňovat bariéry, a i když si myslíme, že jich máme málo, nějaké ještě určitě zbývají. Mimochodem, právě loňský rok a naše účast na aktivitách proti COVID-19 ukázaly, že pružně spolupracovat mezi pracovišti ČVUT i s dalšími firmami a institucemi naši vědci umějí.

Jste členy Asociace výzkumných univerzit. Co vám toto členství přináší?

Zatím se spolupráce teprve rozbíhala, když přišla pandemie. Doufáme, že spolupráce bude ještě hlubší. Zatím přináší zejména to, že se dozvíme, co umějí dobře ostatní, například v oblasti administrativního řízení či doktorského studia, a my se tak můžeme poučit o fungujícím řešení odjinud.

Děkujeme moc za rozhovor!

 

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali

 

Přečtěte si také článek shrnující strategický záměr ČVUT v Praze. 


Zbyněk Škvor

působí na katedře elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT. Odborně se zabývá mikrovlnnou technikou, zejména mikrovlnným měřením a numerickými výpočty elektromagnetických polí. V roce 2002 a 2004 obdržel Cenu Wernera von Siemense.

Prorektorem pro vědeckou a výzkumnou činnost ČVUT byl jmenován v roce 2015. Do jeho kompetence spadá v pedagogické rovině doktorské studium ČVUT, habilitační a jmenovací řízení a studentská grantová soutěž. V oblasti výzkumu odpovídá za předávání informací a podporu žadatelů o granty, za vykazování výsledků vědy, vyhledávání a oceňování vynikajících výsledků dosažených na univerzitě. V rámci svého manažerského působení si dal za cíl zlepšit vnímání výzkumu na technické vysoké škole. Ve svém volném čase se věnuje turistice, sci-fi a fantasy.