Zobrazení položek podle značky: UK Forum

Přednáší dějiny umění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, ve volném čase ovládá surf, snowboard nebo řídítka motorky. A také Markéta Jarošová cestuje po světových muzeích, o kterých s nadšením přednáší široké veřejnosti. Další cyklus přednášek, tentokrát o evropských muzeích, začal 18. října 2023.

Přes třicet let se věnoval výzkumu chromatografických metod na Cornellově univerzitě, Kalifornské univerzitě v Berkeley a v Lawrencově národní laboratoři v Berkeley v Kalifornii. Před sedmi lety začal spolupracovat s Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy jakožto klíčový vědecký zahraniční pracovník na dvou velkých projektech. Loni získal zlatou pamětní medaili za významné zásluhy o rozvoj Univerzity Karlovy.

Devět mladých vědců dokázalo porotě a divákům ve třech minutách srozumitelně a nezřídka humorně představit svůj jedinečný pohled na vědu. Stalo se tak v rámci národního finále FameLab 2023. Vítězem letošního ročníku se stal Marek Brousil z Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy.

Jedinou jistotou našich životů je jeho konec. Přesto se tématu umírání vyhýbáme, snažíme se jej odložit. Jak říká psycholog, ředitel Centra paliativní péče a odborný asistent na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Martin Loučka, paliativní péče je o dobrém životě, co nejdéle to jde, těžké nemoci navzdory.

Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, strávil téměř sedm let na vědeckých stážích v Rakousku a Belgii. Měl nakročeno k slibné vědecké kariéře. Od letošního dubna ale působí jako ředitel iniciativy Czexpats in Science. V interview pro magazín Univerzity Karlovy Forum Matouš Glanc vysvětluje, kdo jsou vlastně Czexpats.

„Výjezdy, ať už na stáže nebo konference, jsou pro vědce nesmírně důležité. Nejen kvůli informacím, díky internetu si je už dnes ostatně z velké části můžeme předem nastudovat doma. Ale především pro navázání osobních kontaktů,“ říká profesor Petr Solich z katedry analytické chemie Farmaceutické fakulty UK.

Věnuje se modernímu oboru, který není v povědomí české veřejnosti tolik znám – sociální epidemiologii. Dominika Šeblová po zkušenostech z Itálie, Švédska i Ameriky zamířila do pražského Motola na 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.

Spolu s kolegy objevil nový typ imunitních buněk, jež kvůli nedokonalosti technologií ale zůstávaly dlouho bez povšimnutí. Dnes vede Jan Dobeš vlastní výzkumnou skupinu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Přehledový článek, který sepsal spolu s kolegy, vyšel v nejnovějším čísle odborného časopisu Nature Review Immunology a jeho impakt faktor má závratnou hodnotu 108,5.

Vystudoval Matfyz na Univerzitě Karlově, doktorát získal v Cambridge, postdokem byl na Oxfordu a po působení v management consultingu spoluzaložil úspěšnou firmu DIANA Biotechnologies. Stalo se tak právě před pěti lety. A podle jeho slov to firemní výzkum v Česku má bez zacílené podpory stále těžké.

Je jedním z nejcitovanějších vědců nejen u nás a má Českou hlavu. To není pravopisná chyba. Biolog a ekolog Petr Pyšek získal na konci roku 2022 nejvyšší tuzemské vědecké ocenění – čili Národní cenu vlády ČR za celoživotní dílo, Českou hlavu – za přínos v oblasti studia invazních organismů, rostlin i živočichů. Petr Pyšek se věnuje invazní ekologii – oboru, který zkoumá, jak člověk po světě přenáší rostliny a živočichy.