Díky transferu technologií jsou nové vědecké poznatky dostupné běžným lidem, v každodenním životě se můžete setkat přímo s produkty vzniklými na půdě univerzity nebo například s metodikou, kterou se řídí výstavba nových městských částí.
Díky CUIP můžete hrát počítačovou hru z prostředí Československa okupovaného nacisty. Hra Attentat 1942 byla nedávno nominována na cenu Apple Design v kategorii „společenský dopad“. Díky jinému transferu můžete cvičit v pohodlí domova prostřednictvím online telerehabilitace. A pokud jste se nechávali testovat na přítomnost viru SARS-CoV-2, bylo to také pravděpodobně díky práci CUIP.
CUIP představuje opěrný bod ve vyjednávání mezi světem výzkumu, který vzniká na Univerzitě Karlově, a průmyslovým sektorem. Pro vědce to znamená zadostiučinění, že se může nakonec se svým vynálezem setkat i v běžném životě. Průmysl má v CUIP kontaktní bod pro hladké spojení s vědeckým týmem a možnost, jak se dostat k inovaci bez větších překážek a rychle ji zapojit do svých procesů.
Ale samotný transferový proces v sobě ukrývá řadu nástrah, které je nutné vyřešit, aby vše běželo jako po drátkách. Nic tak není zcela jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Vyjednávali jsme podmínky. Zařídili jsme ochranu duševního vlastnictví. Jednali jsme s vědci a s průmyslovými partnery. V tomto ohledu šlo vše jako po másle. Problém začal, když mělo dojít k podpisu smlouvy. Najednou jsme se dostali do spletitého kolečka univerzitního a fakultního schvalování. Takže nám za celý rok ohromného snažení vyšel jenom jeden transfer. A to bylo velmi deprimující,“ vysvětluje Matěj Machů. Proto se Matěj Machů s Otomarem Slámou a dalšími fanoušky transferu inspirovali zahraničními modely, které fungují.
„Vedení univerzity rozhodlo, že zřídíme něco podobného i na Univerzitě Karlově. V ten moment jsme začali připravovat návrh. Dali jsme dohromady tým, který byl sice malý, ale plný lidí, kteří jsou pro tento koncept univerzitního transferu nadšení. Musím říct, že se nám daří. Před tím jsme hovořili o jednom transferu ročně, nyní je to jeden transfer týdně, a to je dost zásadní posun,“ doplňuje Otomar Sláma.
CUIP je první univerzitou zřízenou dceřinou společností toho typu v Česku. V prvním roce fungování se tým setkal s nedůvěrou nebo nepochopením. Bylo nutné obsáhle vysvětlit, co CUIP je, k čemu bylo založené a jaké má pravomoci.
„Museli jsme si vybudovat spolehlivé jméno dovnitř, ale i ven z univerzity. Nemůžeme opomenout ani jednu partnerskou stranu, tedy vědce nebo průmysl. Dovedu si představit, že pro vědecké pracovníky to musí být velmi složitá situace. Výzvou je získat důvěru takových lidí a potom jejich důvěru nezklamat. Snažíme se to dělat tím, že ukazujeme, že jsme měli úspěch, přinesli jsme zpátky na univerzitu peníze a dostali jsme vědce do médií. Ale hlavně se nám povedlo to nejdůležitější, přenesli jsme technologie od vědců do společnosti a tam, kde pomáhají. To přináší důvěru v nás,“ zdůrazňuje Otomar Sláma důležitost oboustranné důvěry.
Pokud se na CUIP podíváme v číslech, k dnešnímu dni má prodaných 5 patentů, přičemž ten pátý přibyl tento týden. Uzavřelo se 43 licencí a založilo 5 spin-off společností, kdy ta pátá je také úplnou novinkou, a ještě nebyla komunikována. A právě univerzitní spin-offy jsou nyní často skloňované téma. Spin-off představuje společnost, která je od počátku rozvíjena k tomu, aby disponovala danou technologií, která vznikla na univerzitě Karlově. CUIP takové společnosti zakládá, má v nich majetkový podíl a kontroluje je. Nicméně je neřídí.
„Založili jsme 5 spin-offů. Každý podle jiného modelu. Rád bych zmínil náš první, Charles Games. To je společnost vystavěná na touze tří vědeckých pracovníků dostávat ven z univerzity zajímavé nápady ve vývoji her. Pracovat na tomto konceptu přímo z univerzity nešlo, proto byl spin-off jedinou volbou. V tomto případě nebyla volba licencování vhodná, protože bychom museli jednat s velkými studii a nabízet jednotlivé hry v počáteční fázi vývoje. Setkali bychom se s nezájmem. Ale založením Charles Games se univerzitní nápady inkubují a rozvíjí. Takže veřejnost se nakonec může dostat k unikátním a vzdělávacím počítačovým hrám,“ přibližuje motivaci pro vznik spin-off společnosti Matěj Machů.
Nad otázkou, co je nejlepší „success story“, si Otomar Sláma chvíli láme hlavu. Má totiž ke každému osobní vztah: „Těžko vyberu jen jeden příběh úspěchu. Každý případ pro mě znamená příběh vzniku, řadu lidí, kteří za tím stojí a stovky hodin práce. Nicméně, asi nejviditelnější a ekonomicky nejúspěšnější projekt, který má aktuálně statisticky nejvýznamnější dopad na společnost, je GeneSpector.“ Tato firma se pohybuje v oboru molekulární diagnostiky a v tuto chvíli distribuuje třicet procent PCR testů na SARS-CoV-2. „Podařilo se nám až pětinásobně navýšit kapacity laboratoří. Srazily se tím i ceny testování. Šetřily se tak peníze státu i lidí. Právě toto je významný společenský přínos, který by z technologického transferu měl vycházet. Teď na jaře GeneSpector pomáhal znovu. Řešila se strategie otevírání škol. Publikovali jsme studii, která zpochybňovala řadu kroků vlády nebo minimálně otevřela řadu otázek, zda je otevírání škol správně nastavené,“ říká Sláma.
Podle Otomara Slámy je cesta univerzitní dceřiné společnosti jediný model, který může uspět na poli transferu technologií z akademické půdy. „Je totiž zjevně funkční. Vím, že naším modelem se budou inspirovat i některé další vysoké školy v republice. Tímto bych rád poděkoval všem, kteří nám na naší cestě věřili a podporují nás i nadále, díky za to!“ uzavírá Otomar Sláma.
Autorka: Eva Doležalová
Zdroj a foto: Univerzita Karlova
Přečtěte si aktuální rozhovor s ředitelem CUIP Otomarem Slámou a nepřehlédněte také předchozí rozhovor, který poskytl redakci Vědavýzkum.cz
