Mária Šurinová pracuje v oddělení populační ekologie Botanického Ústavu AV ČR jako molekulární bioložka. Její náplní práce je navrhovat a realizovat experimenty, díky kterým mohou ona a její kolegové vyzkoumat, jaké geny způsobují, že se zkoumané rostlinné druhy přizpůsobí měnícím se podmínkám, ve kterých existují. V současné době je také členkou projektového týmu, který se zaměřuje na záchranu kriticky ohroženého druhu kuřičky hadcové.
Při své práci potřebuje velmi často využívat vědomosti z bioinformatiky (vědní disciplíny soustředící se na metody pro shromažďování, analýzu a vizualizaci rozsáhlých souborů biologických dat), které jí mohou usnadnit a urychlit výzkum genomů. A právě s rozšířením znalostí z bioinformatiky jí pomohou kolegové z laboratoře profesora Detlefa Weigla z Max Planck Institutu v německém Tübingenu, kam odjíždí na půlroční stáž v rámci výzvy Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků.
„V této oblasti je velmi zásadní mít v laboratoři někoho se zkušenostmi s bioinformatikou, protože existuje řada programů a přístupů k datům a bez příslušných znalostí můžeme ztratit velké množství času zkoušením, jaký přístup je nejlepší. Je proto mnohem lepší, pokud se toto můžu naučit od někoho, kdo s tím již má zkušenost,“ vysvětluje Mária Šurinová. Cesta do prestižního Max Planck Institute však nebyla jednoduchá. Pomohly jí především dřívější zkušenosti a kontakty, které nasbírala v rámci své stáže na Harvard University.
A jak probíhá příprava na samotnou stáž? S administrativními záležitostmi jí velmi pomáhá projektové a personální oddělení Botanického ústavu AV ČR. Kromě administrativy je však důležité vybavit například ubytování. Při jeho zajišťování se zase může spolehnout na podporu kolegů z Max Planck Institute.
„Moji němečtí kolegové s tímto počítají, protože je to hlavně mezinárodní tým, prošli si tím samým,“ říká Mária Šurinová a dodává, že v rámci přípravy proběhlo také několik rozhovorů se členy Weigelovy laboratoře: „Když byla definitivně potvrzena moje stáž u nich v laboratoři, tak jsem si s každým z členů nějakou chvíli povídala prostřednictvím skypu. Řekla jsem jim, čím se zabývám a oni mě seznámili se svými projekty a způsoby výzkumu.“
Aby se lépe orientovala v dané oblasti, musela si rovněž dopředu nastudovat odborné články a publikace, které jí kolegové z Max Planck Institutu doporučili: „Čím více toho dopředu nastuduji, tím budu mít o trochu snazší začátek stáže a budeme se moci co nejdříve věnovat úvahám a debatám nad tím, jak analyzovat jednotlivá data,“ líčí Mária Šurinová. Zkušenosti, které si přiveze zpět do České republiky, nebudou užitečné jen pro ni, ale i pro ostatní kolegy, protože zkušený bioinformatik v jejich oddělení zatím chybí. Získané znalosti pak mohou pomoci celému týmu při podávání nových grantů.
A co konkrétně oceňuje sama Mária Šurinová na možnosti vycestovat? „Já osobně se těším na dvě věci. Jedna z nich je získání nových dovedností, protože se velmi ráda učím nové věci. A také se těším na to, že získám objektivní náhled na naši skupinu, práci a vědu.“
Za velké pozitivum považuje navázání odborných kontaktů: „Když člověk už někde takhle byl, obzvlášť v takovéto laboratoři, tak i když odtamtud odejde, neznamená to, že ztratí kontakt s lidmi, které tam potkal. Kdykoliv od nich budu něco potřebovat, vím, že se na ně budu moci obrátit. To propojení mezi vědci, které mobilita zajišťuje, je velmi podstatné a je to jeden z velkých benefitů. V tomto ohledu je věda velice hezká,“ uzavírá Mária Šurinová.
Autor: MŠMT
Mgr. Mária Šurinová
Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy (obor Molekulární biologie). Pracovala nejdříve na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v oblasti tropické medicíny. Od roku 2010 působí na Botanickém ústavu Akademie věd ČR jako molekulární bioložka na oddělení populační ekologie. Kromě budoucí stáže v Max Planck Institute v Tübingenu má za sebou také stáž na Harvard University.
Výzva Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků
Cílem výzvy Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků je posílení mezinárodní spolupráce, podpora profesního růstu výzkumných pracovníků a rozvoj výzkumných organizací formou posílení lidských zdrojů. Řídicí orgán schválil celkem 51 projektů za 1 miliardu korun. Díky této podpoře budou moci tuzemští výzkumníci vyjet do zahraničí a podpořeny budou také pobyty zahraničních expertů v České republice.
