Zobrazení položek podle značky: czexpats

Platforma sdružující české vědce a vědkyně žijící v zahraničí Czexpats in Science pořádá ve dnech 21. a 22. 12. 2020 další ročník předvánočního setkání, které tentokrát proběhne online. Letošním tématem setkání je věda a mobilita.

Ve čtvrtek 24. září proběhl první neformální online networking Czexpats in Science Meetup, na kterém se potkalo přes dvacet českých vědců působících v zahraničí (Czexpats) nebo vědců s významnou zahraniční zkušeností, kteří již znovu působí v ČR (Repats).

Již druhým rokem jsem postdokem na Univerzitě v Helsinkách v sociálních vědách, v oboru politologie. Kdyby v mé kariéře mladého vědce všechno vycházelo podle mých představ, určitě bych tady nebyl. Zcela jistě bych byl pořád v České republice. Zhruba v polovině doktorského studia jsem ale stál před zásadním rozhodnutím...

Ve čtvrtek 24. září 2020 od 18 hodin proběhne neformální online networking vědců a vědkyň, kteří se vrátili ze zahraničí (Repats) nebo jsou naopak cizinci (Expats) v české vědě. Cílem tohoto setkání je otevřít diskuzi a vzájemně se podpořit i sdílet zkušenosti a informace o působení v české vědě.

V předchozím příspěvku Barbora Šumová, investiční manažerka biotechnologického inkubátoru i&i Prague, mluvila o situaci, kdy má vědec nápad a chce si založit vlastní startup. Dnes se zaměří na případ, kdy se výzkumník chce zapojit do nově vznikajícího nebo již existujícího startupu. 

Kateřina Falk navazuje na svůj předešlý blog o zakládání výzkumné skupiny. Tentokrát se podělí o své zkušenosti ze začátků na pozici vedoucí. Prozradí mimo jiné, proč je dobré raději přijmout jednoho postdoka než tři doktorandy, jak moc je důležitá komunikace v rámci skupiny i jak najít ty pravé spolupracovníky. 

Petra Vojáčková nastartovala svou vědeckou kariéru na Masarykově univerzitě, odkud se navzdory různým neúspěšným pokusům probojovala na Harvard. V mládí Petru motivovala její sestra, která vynikala v biologii a účastnila se různých mezinárodních soutěží. Sama se začala hlouběji zajímat o chemii a v současnosti ji studuje na Harvardu. Tam se dostala na doktorské studium po absolvování Přírodovědecké fakulty MU.

Pracujete v akademickém prostředí, máte nápad nebo vědecký objev a láká vás myšlenka založit si vlastní vědecký startup? Co vše to obnáší? Jak vypadá současná startupová scéna v ČR? Jak postupovat i kde hledat zaměstnance? Na tyto a další otázky odpovídá Barbora Šumová, investiční manažerka biotechnologického inkubátoru i&i Prague.

V tomto článku se pokusím popsat svou cestu k roli vedoucí fungující vědecké skupiny a zároveň poskytnout některé užitečné informace, které by ostatním mohly pomoci dosáhnout tohoto cíle. I když taková cesta je vždy velmi individuální a bude záviset na mnoha konkrétních, často osobních aspektech, existuje mnoho získaných zkušeností, které lze univerzálně převést na ostatní.

„Každý rok jezdím do Afriky pořádat matematické kempy pro děti,“‎‎ překvapil mě Michal Rolínek, kterého matematika provází již od mládí. Začínal jako účastník matematických soutěží, během studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK se věnoval i didaktice matematiky a napsal dvě učebnice. Nakonec ho ale věda zlákala zpět a dnes své matematické znalosti využívá při výzkumu umělé inteligence.