Nejprve jste byla proděkankou v Plzni a pak jste se stala prorektorkou v Praze. Jste tedy náměstkyní pana rektora. Prozradíte, co máte v současné době za agendu?
Starám se o studijní záležitosti, což znamená péči o našich téměř 50 tisíc studentů.
To upřímně nezní jako zábava. Studijní agendu si představuji vždy jako jednu z nejnáročnějších…
Je to agenda, která má svá pro a proti. Já na tom nicméně vidím krásu toho, že vnímám, jak se studenti čím dál více stávají hybnou silou i v takových oblastech, ve kterých si to třeba před deseti lety moc neuměli někteří akademičtí pracovníci představit. Studenti přispívají k rozvoji svých studijních programů, k jejich hodnocení, k jejich vývoji. Je nádherné vidět studenty tvořit.
Můžete uvést příklad?
My se snažíme, aby do studijních programů na Univerzitě Karlově, které nabízíme i v angličtině, přicházeli kvalitní studenti z celé Evropy. Máme třeba spoustu studentů z Německa, Velké Británie… Ti za studium v angličtině platí nějaký poplatek, ale obohacují to prostředí, protože přinášejí nové myšlenky a nápady. V současné době s českými studenty vytváříme síť studentů ambasadorů z různých regionů, kteří dál propagují Univerzitu Karlovu mezi další studenty toho svého regionu. Vytvářet se studenty tuto síť ambasadorů z nejrůznějších koutů mě velmi baví. Naplňuje mě to nadějí, že to se světem není tak špatné.
Pamatuji si, že panovala určitá rivalita v rámci oborů. Je tam stále něco takového cítit?
Já osobně to tak nevnímám a nikdy jsem nevnímala. Možná to ale mezi některými kolegy je. V poslední době je celá řada aktivit, která nás spojuje. Díky bohu je těch spojovacích aktivit mezi fakultami napříč společenskými a přírodovědnými čím dál víc.
Je něco, na čem by měla do budoucna Univerzita Karlova zapracovat?
Já bych byla strašně ráda, kdyby Univerzita Karlova byla místem, kam se šikovní studenti chtějí zapojit po skončení svého studia jako odborní asistenti, doktorandi… Aby se nám nestávalo, že šikovný absolvent magisterského studia jde na PhD. do zahraničí. Přála bych si, aby zůstali, anebo ještě lépe odjeli do zahraničí na dva roky na zkušenou, a pak se vrátili. Myslím si, že zahraniční zkušenost je pro někoho, kdo zůstane pracovat na vysoké škole, hrozně důležitá.
Text obsahuje pouze část rozhovoru. Celý rozhovor Aleše Vlka s Milenou Králíčkovou si poslechněte zde.
Zdroj. Youradio News
Milena Králíčková
Zabývá se studiem časné embryogeneze, diferenciace a regenerace ve vztahu k dalším buněčným dějům. Od roku 2007 se věnuje jako vedoucí jednoho z výzkumných programů budování Biomedicínského centra, které v Plzni vzniká za podpory Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V letech 2010 až 2013 pracovala jako proděkanka pro rozvoj LF v Plzni. Od roku 2012 je Čestnou ambasadorkou Fulbrightovy komise. Nyní působí jako prorektorka pro studijní záležitosti.
