Program konference zahájil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, který představil návrh MŠMT na podporu velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků v období nadcházejícího víceletého finančního rámce 2023–2029. Úvodem vystoupil také rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš a ministryně Helena Langšádlová, reprezentující nově ustavený úřad pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR.
„Vysoká kvalitativní úroveň českých velkých výzkumných infrastruktur a jejich socioekonomické přínosy a dopady musí být adekvátně reflektovány také v jejich veřejném financování. Musíme přijmout taková opatření, která zabezpečí postavení velkých výzkumných infrastruktur ČR, a i ČR jako celku, v Evropském výzkumném prostoru a v konsorciích evropských výzkumných infrastruktur. Předsednictví ČR v Radě EU se v 2. pol. roku 2022 zaměří na výzkumné infrastruktury jako na jednu ze svých stěžejních priorit s tím, že ambicí bude přijmout Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám. ČR bude také hostit další ročník mezinárodní konference k výzkumným infrastrukturám ʻICRI 2022ʼ. Této konference se zúčastní stovky výzkumně-infrastrukturních stakeholderů z celého světa. V průběhu konference bude přitom přijata tzv. Brněnská deklarace k výzkumným infrastrukturám, vyzývající k budování celosvětového integrovaného ekosystému výzkumných infrastruktur. Čeští vědci a politici by proto měli budoucímu rozvoji velkých výzkumných infrastruktur věnovat náležitou pozornost,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík.
„Hlavním úkolem výzkumných infrastruktur je poskytovat služby, zařízení a znalosti uživatelům, kteří o ně mají zájem. Za sledované pětileté období je využilo více než 41 500 000 uživatelů. Nejde však jen o fyzické osoby, ale také instituce, projekty a v případě e-infrastruktur zobrazení a přístup IP-adresy, u nichž přístup probíhá vzdáleně," doplnila na konferenci Inka Veverková z Technologického centra AV ČR.
Monitorování velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021
V průběhu dopolední části programu konference byly nejprve představeny výstupy mezinárodní peer-review evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR, kterou provedlo MŠMT v roce 2021. Následně byly Technologickým centrem AVČR prezentovány rovněž výsledky pilotní analýzy socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur, provedené na základě informací dostupných za léta 2016–2020. Vypracování této analýzy bylo financováno MŠMT, přičemž v nadcházejícím období se počítá mj. i s přípravou komplexní metodiky ke sledování socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur v dlouhodobých časových horizontech. Programový blok následně uzavřeli provozovatelé vybraných velkých výzkumných infrastruktur, kteří seznámili obecenstvo s případovými studiemi, jak úzce velké výzkumné infrastruktury spolupracují s průmyslem, jak intenzivně se podílí na krizovém managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, jak zásadně přispívají k vývoji léčiv proti onemocnění Covid-19, a jak sbírají data o socioekonomických dopadech pandemie na společnost.
Financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků v letech 2023–2029
V návaznosti na mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR a provedení analýzy jejich socioekonomických přínosů a dopadů bude letos vláda ČR přijímat nový víceletý finanční rámec podpory velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR pro období po roce 2022. MŠMT předloží návrh na financování velkých výzkumných infrastruktur poté, co vláda ČR schválí výdaje státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace na rok 2023 a jejich střednědobý výhled na léta 2024–2025. Je přitom velmi důležité, aby rozpočtová alokace k financování velkých výzkumných infrastruktur byla dostatečná, co do své výše, měla prorůstový charakter a reflektovala tak inflační vývoj, a byla také předvídatelná a umožnila tak velkým výzkumným infrastrukturám dlouhodobé finanční plánování, co do provozu zařízení, poskytování služeb, plánování investičního rozvoje a zapojení se do mezinárodních výzkumně-infrastrukturních partnerství.
Evropské výzkumné infrastruktury koordinované ČR
Na úvod odpolední části programu konference byli účastníci informováni o aktuálním stavu realizace projektů evropských výzkumných infrastruktur ELI (Extreme Light Infrastructure) a EIRENE (European Environmental Exposure Assessment Network), které jsou koordinovány výzkumnými infrastrukturami ČR. Oba dva projekty jsou zařazeny na nejnovější aktualizaci Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury z roku 2021, která obsahuje celkem 41 úspěšně implementovaných projektů evropských výzkumných infrastruktur – tzv. ESFRI Landmarks (z nich 25, jichž je účastna ČR), a celkem 22 tzv. ESFRI Projektů (z nich 7, kterých se účastní ČR).
ČR se připravuje na implementaci iniciativy EOSC
Program konference byl zakončen „odečtem“ příprav na implementaci iniciativy EOSC (European Open Science Cloud) v ČR. Vybudování komplexní, integrované a interoperabilní datové infrastruktury pro zpracování, ukládání, sdílení a výměnu vědeckých dat – v souladu s tzv. FAIR (Findability, Accessibility, Interoperability and Reusability) principy – bude podpořeno ze zdrojů Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), jehož prostřednictvím bude ČR čerpat prostředky politiky soudržnosti EU. Vědečtí stakeholdeři ČR proto mobilizují svou expertízu a kapacity k budování centrálních a vědně-oborových repositářů české národní datové infrastruktury. Jejich koordinace probíhá pod organizační záštitou e-infrastruktury e-INFRA CZ a Národní technické knihovny, přičemž výzvy k předkládání návrhů projektů do OP JAK budou vyhlášeny již letos v návaznosti na schválení OP JAK ze strany Evropské komise.
Celý záznam přímého přenosu z konference si pusťe zde:
Jednotlivé prezentace z konference jsou ke stažení zde.
Zdroj: MŠMT
redakčně upraveno
Výzkumné infrastruktury tvoří páteřní infrastrukturní síť zařízení pro provádění špičkového základního a aplikovaného výzkumu, posouvajícího hranice lidského poznání za dosud známé horizonty. Jsou taktéž platformou pro vývoj těch nejvyspělejších technologií, vykazujících potenciál k uplatnění v inovativních řešeních s vysokou přidanou hodnotou. Výzkumné infrastruktury mají proto i významné přesahy mimo sektorovou oblast vědy a přináší znalostní a technologické předpoklady pro řešení socioekonomických výzev stěžejní relevance. Svým zapojením do krizového managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, resp. onemocnění Covid-19, prokázaly výzkumné infrastruktury svou nezpochybnitelnou roli nedílné součásti kritické infrastruktury státu, jejíž připravenost ovlivňuje mj. schopnost společnosti reagovat na jakékoliv krizové scénáře žádající si znalostní řešení. Výzkumné infrastruktury proto představují vysoce strategickou investici, jež v konečném důsledku mj. přispívá nebo i přímo determinuje makro-regionální rozvoj. Poskytováním své expertízy, přístrojového vybavení, vědeckých dat a souvisejících služeb na bázi politiky otevřeného přístupu jsou výzkumné infrastruktury vlajkovou iniciativu politiky otevřené vědy.
