Na akci, v rámci které byly zhodnoceny úspěchy a perspektivy ČR v ESA a v kosmickém průmyslu, nechyběl nejen ministr dopravy Martin Kupka, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, ministryně pro vědu výzkum a inovace Helena Langšádlová, ale i generální ředitel ESA Josef Aschbanger a mnoho dalších osobností.
Co mají Češi společného s vesmírem a jeho zkoumáním?
Většině obyvatel ČR v souvislosti s vývojem kosmických aktivit naší vlasti vyvstane na mysli rok 1978, kdy se první Čech Vladimír Remek podíval do vesmíru, či právě rok 2008, v němž ČR získala plné členství v ESA.
Martin Kupka, ministr dopravy, tedy úřadu, který od roku 2011 působí jako koordinátor všech kosmických aktivit ČR, v úvodní řeči na konferenci připomněl i dávné české vazby k vesmíru, jež sahají až do druhé poloviny 16. století na dvůr Rudolfa II., kde působil dánský astronom Tycho Brahe.
Snaha pochopit vesmír se však odráží i v české kultuře, a to v Písních kosmických Jana Nerudy či v jedné z nejslavnějších českých áriích Měsíčku na nebi hlubokém z Rusalky Antonína Dvořáka, jehož Novosvětská symfonie putuje vesmírem ve formě zakódovaných dat jako informace určená pro potenciální mimozemské civilizace.
„České subjekty se dokázaly zapojit do více než šesti set klíčových projektů ESA, více než šedesát firem je na tomto poli aktivních. Český stát podporuje tyto aktivity a zapojení do ESA částkou jeden a půl miliardy korun. Chceme patřit mezi technologické lídry a právě v oblasti kosmických technologií se nám to daří,“ zhodnotil aktuální stav ČR v rámci aktivit ve vesmíru Martin Kupka a dále uvedl, že vesmírné aktivity ČR jsou jedním ze základů budoucí prosperity a stejně tak vytvářejí nová pracovní místa.
Investice do aktivit ve vesmíru naleznou využití v každodenním životě
Opakujícím se motivem v proslovu jak ministra zahraničí, ministryně pro vědu, výzkum a inovace, tak vrchní ředitelky ministerstva školství bylo tvrzení o dopadech kosmického průmyslu do každodenního života. Tedy, že kosmické aktivity zahrnují vizionářské uvažování a inovativní metody, které vedou k praktickým a kreativním řešením v našem každodenním životě na Zemi.
Abychom uspěli nejen při kosmických, ale i navazujících projektech, vyvíjíme nové technologie a aplikace, které inovují průmyslové postupy a výrobky. Tímto postupem dochází k výrobě kvalitnějších produktů a vytváření nových řešení například pro telekomunikace. Vzrůstajícím trendem je i autonomní technika, jež se využívá v zemědělství. Tento přínos na konferenci připomněl náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík.
Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí, se ve svém projevu v souvislosti s vesmírnými aktivitami zaměřil i na geopolitický vývoj. Zvláště pak upozornil na vzrůstající kosmické ambice Číny a Indie a důležitost rozvíjení spolupráce ESA s dalšími participanty na poli vesmírných aktivit, jako jsou Spojené státy.
Úspěchy a perspektivy ČR v ESA
V prvních letech svého členství v ESA se ČR zaměřila zejména na rozvoj možností průmyslu a přínosy pro hospodářství. Českým firmám se podařilo zajistit si pozici spolehlivých dodavatelů vybavení a subsystémů pro evropské kosmické mise.
Například společnost ADVACAM – původně spin-off ČVUT – vyvinula a dodává pokročilé radiační detektory pro využití ve vesmíru, jež dokážou identifikovat blížící se oblak nabitých částic ze Slunce a ochránit tak citlivou elektroniku družic i astronautů. Tato technologie přináší využití i na Zemi ve formě ověřování pravosti uměleckých děl.
Klatovská firma ATC Space vyrábí již přes deset let komponenty a díly nosných konstrukcí, jež byly použity i na konstrukci rakety Ariane 6.
Společnost 5M se specializuje na výrobu kompozit, které nacházejí uplatnění ve výrobě konstrukcí družic nebo jako stínicí panely v extrémně radiačním prostředí v blízkosti Jupiteru.
Brněnská firma S. A.B. Aerospace vyvinula zařízení pro vypouštění desítek různorodých družic najednou v rámci jednoho startu rakety.
V Brně má své zázemí i společnost TRL Space Systems zaměřující se primárně na zakázkový vývoj družic do hmotnosti 300 kg. Tato firma, jejíž ředitel Petr Kapoun byl na konferenci také přítomný, je navíc opět generálním partnerem letošního Czech Space Weeku a sehrává klíčovou roli v misi LUGO. Ta si klade za cíl zodpovědět otázky spojené nejen se stářím měsíční vulkanické aktivity. Aktuálně je projekt ve fázi, v níž vědci analyzují provedení celé mise.
Stranou nezůstávají ani firmy zpracovávající data z družicových systémů, jako je například SPACEKNOW. Uvedené příklady jsou však pouhým zlomkem aktivit ČR v ESA.
„Před několika lety jsme aktivovali třetí pilíř spolupráce s ESA. V něm jsou zastoupeny ambiciózní projekty a mise, jež pomohou České republice dostat se do popředí v této oblasti. Kosmický program jsme tak začali více precizovat. Ptáte-li se na období budoucích pěti let, ČR v tomto horizontu bude finalizovat své dva ambiciózní projekty – AMBIC A QUVIK,“ nastínil budoucí vývoj vesmírných aktivit ČR Václav Kobera, vedoucí delegace ČR do ESA z ministerstva dopravy.
Obě zmíněné mise (AMBIC a QUVIK), jež odsouhlasil výbor ministerstva dopravy, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory ze strany ESA, vyžadují řádově komplexnější aktivity a postupy než ty, co byly dosud v ČR v oblasti kosmických aktivit realizovány. Zatímco mise AMBIC zajistí vypuštění a provoz družic moderní konstrukce a vyšší třídy, jádrem akce QUVIK je „kosmický dalekohled pro pozorování vesmíru v ultrafialové části spektra se zaměřením na přechodné události, jež jsou důsledkem srážek neutronových hvězd nebo černých děr“. Cílem obou projektů je pak sběr potřebných dat.
„Za posledních patnáct let jsme se od pouhého zapojování se do dodavatelských řetězců, přesunuli k realizaci celých subsystémů i systémů. Aktuálně zvládneme vypouštět své družice. V budoucích patnácti letech tak musíme dodavatelské řetězce dále iniciovat našimi vlastními projekty,“ popsal pozici ČR ve vesmírných aktivitách Václav Havlíček, manažer Brno Space Cluster.
Zapojení akademické a výzkumné sféry
„Akademická sféra z velké části řeší výzkum. Nejen ten základní, ale často i technologický. Myslím si, že primární je v této souvislosti vzdělávání. Potřebujeme vzdělané odborníky, abychom měli kompetence řešit ty nejsložitější otázky jak základního, tak technologického výzkumu. Další roli pak představuje informovanost veřejnosti, s níž je komunikace klíčová,“ popsal zapojení akademické a výzkumné sféry do projektů vedoucí sekce TOPTEC z AV ČR Vít Lédl.
Roli základního výzkumu a produkci absolventů na konferenci ve svém projevu zdůraznil i Ladislav Janíček, rektor Vysokého učení technického v Brně.
Problém: povědomí o ESA je nejen u české populace stále nízké
Cíle ESA mají oproti americké NASA, jež cílí na další doposud neprozkoumané mety, spíše praktický charakter. Evropská agentura se například v rámci projektu Galileo zaměřuje na analýzu satelitních dat či posiluje bezpečnost na oběžné dráze prostřednictvím navigačních systémů.
Z výsledků šetření, které zkoumají povědomí o těchto institucích u širší veřejnosti, však ESA vychází jako „chudý příbuzný“.
„Výsledky šetření z roku 2017 ukázaly, že 98 % české veřejnosti zná americkou NASA a její funkce, přibližně 20-25 % české populace bylo obeznámeno se SpaceX Elona Muska. Pouze 3 % české populace však bylo obeznámeno s existencí ESA. Po několika letech se ve stejném šetření výsledky proměnily následovně: u NASA de facto není kam růst, u SpaceX povědomí vzrostlo na 50 % a u ESA jsme se posunuli na ,vítězoslavných´ 9 % v rámci české populace,“ uvedl ve svém výstupu Jan Spratek, odborný pracovník ze společnosti PLANETUM a popularizátor vědy. A dále dodal, že povědomí o ESA není o nic lepší ani v dalších evropských státech.
V této souvislosti je tak podle Jana Spratka klíčové zapracovat na komunikaci směrem k širší veřejnosti – zejména pak ke studentům. Ti by měli být informováni o možnostech, které skýtá neustále rostoucí český kosmický průmysl.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroje: Ministerstvo dopravy ČR, SPACE AMBITION, European Space Agency,
