Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Místopředseda vlády Bělobrádek bilancoval výsledky práce RVVI a svého úřadu

27. 11. 2017

V pátek 24. listopadu 2017 proběhlo ve Strakově akademii 330. zasedání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Mezi hlavní témata jednání patřil návrh společného zasedání RVVI se svým mezinárodním poradním orgánem – Zahraniční radou – v prosinci tohoto roku nebo mezinárodní hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v České republice uskutečněné v roce 2017 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

V rámci jednání RVVI místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek bilancoval čtyři roky práce Rady, protože to bylo jedno z posledních zasedání, jehož se účastnil v pozici předsedy tohoto vládního poradního orgánu.

Při bilanci výsledků práce RVVI a Sekce pro řízení vědy, výzkumu a inovací místopředseda vlády Bělobrádek zdůraznil především stabilizaci a kontinuální navyšování veřejných výdajů do vědní oblasti. Především díky lepšímu zacílení finančních prostředků tyto výdaje vzrostly od roku 2014 o více než 33 %, což je v nominálním vyjádření nárůst o 9 miliard korun! „Nárůst peněz do výzkumu a vývoje o více než třetinu, je důležitý především pro stabilní a dlouhodobé plánování výzkumných organizací, pro předvídatelnost systému jako celku. Do budoucna je proto nezbytné zajistit kontinuální růst veřejných výdajů do vědy a výzkumu na úrovni 1 % HDP a spolu s tím stimulovat privátní sektor tak, aby se soukromé výdaje postupně zdvojnásobily ve vztahu k veřejným,“ uvedl Bělobrádek.

Mezi úspěchy zařadil také prosazení zásadních strategických materiálů, jmenovitě Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací ČR na roky 2016-2020 nebo Národní strategii pro inteligentní specializaci ČR, tzv. strategii RIS3. „V rámci schválených programů Technologické agentury se nám podařilo prosadit nezbytnou větší podporu aplikovaného výzkumu včetně definice jeho prioritních odvětví, jakými jsou například informační technologie, automotive, strojírenství, nebo biotechnologie. Úspěchem je také schválení nových pravidel hodnocení výzkumných organizací v souladu s mezinárodními standardy, což má naprosto zásadní dopad na stávající vědeckovýzkumné prostředí. Za velmi podstatný považuji fakt, že po celou dobu mého působení v pozici vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace jsme zintenzívnili a kultivovali dialog se soukromým sektorem. Ten předchozí vlády podceňovaly a přitom je naprosto zásadní pro budoucí konkurenceschopnost země, aby přizpůsobila strategii ve výzkumu a vývoji dlouhodobým potřebám ekonomiky,“ doplnil místopředseda vlády.

Úspěchem je podle vicepremiéra Bělobrádka také budování sítě vědecké diplomacie a aktivita v Česko-německém strategickém dialogu, v jehož rámci je oblast výzkumu, vývoje a inovací hodnocena jako jedna z nejprogresívnějších. Podařilo se navázat užší spolupráci s nejvýznamnějšími německými vědeckovýzkumnými institucemi, jakými jsou Fraunhoferova společnost nebo Institut Maxe Plancka. Podobně v Izraeli s prestižním Weizmannovým institutem věd nebo rakouskou Christian Doppler Gesellschaft.

V letech 2014 – 2017 se Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace podařilo předložit vládě 12 programů podpory aplikovaného výzkumu (např. TA ČR Beta2, Delta, Delta2, Epsilon, Éta a Zéta; program TRIO Ministerstva průmyslu a obchodu nebo program INTER-EXCELLENCE řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy) a 3 grantové projekty zaměřené na výzkum základní.

V otázce mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v České republice uskutečněné v roce 2017 na pátečním jednání Rada vlády iniciovala vznik pracovní skupiny složené ze členů RVVI a zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k technickému dopracování tohoto materiálu, který má významný vztah k řízení a efektivnímu fungování celého systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice.

 

Zdroj: Úřad vlády

Partneři webu a spolupracující instituce