Cenu Neuron v oboru medicína získal Jan Starý, který je průkopníkem inovativní léčby dětské leukémie a transplantace kostní dřeně. Cenu Neuron v oboru chemie převzal Pavel Hobza, objevitel nového typu vodíkové vazby a jeden z nejvlivnějších světových vědců v oblasti výpočetní chemie.
Vědecká a správní rada NF Neuron také ocenila nejlepší aplikaci základního výzkumu do praxe. Cena Neuron za propojení vědy a byznysu patří společnosti Pinflow energy storage, která se věnuje ukládání energie v redoxních průtočných bateriích.
„Slavnostním večerem Cen Neuron jsme oslavili vědu a ocenili excelentní jména, která pro českou společnost představují naději a světlo. Kromě ceny náleží laureátům také osobní finanční prémie v celkové výši šest milionů korun,“ říká předsedkyně správní rady NF Neuron Monika Vondráková.
Šest nových laureátů má Cena Neuron pro nadějné vědce. Z rukou vědeckých garantů a mecenášů NF Neuron ji během slavnostního večera převzali:
Martina Živná
(medicína) za nalezení příčiny dědičného onemocnění ledvin
Podílela se na identifikaci genů, jejichž mutace vedou k rozvoji dědičného chronického selhání ledvin (ADTKD). Významně přispěla nejen k objasnění mechanismu onemocnění, ale i k vývoji diagnostických metod. To umožnilo správně a včasně určit dané onemocnění u pacientů z více než tisíce rodin po celém světě. Podílí se na vývoji léčby ADTKD. Martina Živná působí v Laboratoři pro výzkum vzácných nemocí na Klinice pediatrie a dědičných poruch metabolismu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její dosavadní práce slibuje další významné objevy na poli dědičných onemocnění ledvin.
Gabriel Demo
(biologie) za výzkum komunikace transkripce a translace
Zkoumá bakterie a virem infikované buňky, sleduje jejich molekulární detaily. Biolog Gabriel Demo se zabývá strukturami proteinu, především pomocí moderní metody cryo-EM a zajímá ho syntéza RNA a proteinu. Jak se procesy transkripce a translace ovlivňují, jak si předávají genetickou informaci.
Gabriel Demo nový vědecký směr přinesl na Masarykovu univerzitu, kterou vystudoval a kde získal grant ERC CZ. Své dosavadní poznatky v oblasti translace představil v Nature Communications, které ukázaly jeho práci jako důležitý krok při boji s infekcemi.
Anežka Kuzmičová
(společenské vědy) za výzkum gramotnosti
Anežka Kuzmičová je průkopnice disciplíny, která představuje nové pojetí výzkumu gramotnosti u dětí a dospělých. Vystudovala Univerzitu Karlovu a Stockholmskou univerzitu, dnes pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Práce Anežky Kuzmičové vychází z předpokladu, že čtenářské schopnosti a prožitky představují vrstevnatou souhru jazykových, technologických, tělesných, osobnostních a kulturních aspektů a jsou ovlivněny společenským hodnocením. Takové propojení oborů není v humanitních vědách obvyklé, její přístup v kombinaci metod je jedinečný v českém i světovém kontextu.
Martin Setvín
(fyzika) za výzkum nevodivých materiálů̊
Chce zjistit, proč některé materiály generují fotonapětí a jak lze získanou energii využít. Možnosti aplikace jsou od elektroniky po paliva. Setvín je fyzikem povrchu, který zdokonalil rastrovací sondovou mikroskopii – získal dosud nevídané snímky s atomovým rozlišením na nevodivých materiálech. Ve své skupině na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy dál hledá jejich praktické využití. Martin Setvín patří mezi nejrespektovanější jména české fyziky, jak dokládají i jeho publikace v časopisech Nature a Science.
Mariya Shamzhy
(chemie) za výzkum porézních materiálů̊
Mariya Shamzhy řeší jednu z dlouhodobých klíčových výzev pro materiálové vědce – pochopení toho, jak heterogenní katalyzátory usnadňují chemické reakce, a to na atomární úrovni. Věnuje se především syntéze nových typů zeolitů, jejich charakterizaci a vysvětlení jejich katalytických vlastností. Dosavadní výsledky slibují nové koncepty pro anorganickou chemii nebo chemické inženýrství. Mariya Shamzhy vystudovala Lomonosovovu univerzitu a titul kandidáta věd získala na ukrajinské Akademii věd. Dnes působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde vede vlastní skupinu.
Jan Kynčl
(matematika) za průlomová́ zjištění v kombinatorice
Jan Kynčl je předním odborníkem v oblasti kombinatoriky a diskrétní geometrie, ve kterých zaznamenal průlomová zjištění. Vylepšil algoritmy pro kreslení abstraktních topologických grafů či získal nové odhady pro průsečíkové číslo grafu. Obojí souvisí například s přehledným zobrazováním diagramů s mnoha průsečíky, jako jsou schémata leteckých spojení mezi městy nebo biologické či sociální sítě. S dalšími spoluautory získal superlineární odhad na počet prázdných konvexních pětiúhelníků v bodových množinách, což je hranice, která odolávala 30 let. Také dosáhl několika významných výsledků o struktuře permutací, které posunuly danou oblast. Jan Kynčl vystudoval Univerzitu Karlovu, kde dnes přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě.
„Vítám všechny laureáty do komunity NF Neuron a děkujeme všem, kteří s námi strávili slavnostní večer. Věřím, že spojení výjimečných vědců, mecenášů a moderátora Karla Kováře, Kovyho, zaujalo nejen odborné publikum,“ dodává Monika Vondráková. „Poděkování za úspěšný večer patří našim mecenášům a partnerům, kteří věří v sílu lidského poznání a bez jejichž pomoci by Ceny Neuron ani Nadační fond Neuron nemohly české vědě sloužit v takové síle.“
Na přenos ze slavnostního předávání letošních cen se můžete podívat zde:
Zdroj: NF Neuron