facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

V centru Opero proběhla debata s laureáty Ceny Neuron

11. 11. 2019
V centru Opero proběhla debata s laureáty Ceny Neuron

Ve středu 6. listopadu 2019 byly předány prestižní vědecké Ceny Neuron. O den později se konala veřejná debata s laureáty, na níž se představilo všech osm vědců, kteří tento rok od mecenášů Fondu Neuron získali prémie ve výši 6 miliónů korun.

neuron 2019

Ceny se letos předávaly již podesáté, ke dnešnímu dni bylo tedy rozdáno více než 70 miliónů korun celkem 85 špičkovým českým vědcům, a to nejen u nás, ale i ve světě. „Za 10 let fungování fondu jsme dostali práci našich vědců do širšího povědomí veřejnosti a rozvinuli moderní mecenášství ve vědě,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady Fondu.

Tento rok se částka půl miliónu korun opět nedostala do všech oborů, bez ocenění tentokrát zůstala kategorie chemie. Laureáta v každém oboru vybírá nezávislá tříčlenná rada v čele s garantem. Podle Pavla Hobzy, místopředsedy správní rady, je právě i to, že někdy zůstane určitá kategorie neoceněná, důkazem, jak pečlivě a s rozvahou rada pracuje.

Hlavní ceny získala biologie a matematika

Nejvyšší ocenění - Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě získal rostlinný biolog Jiří Friml, který se v Operu představil jako první. Friml se věnuje výzkumu rostlinného hormonu auxin, díky němuž se mohou rostliny flexibilně přizpůsobovat změnám vnějšího prostředí. Regulace růstu, tvorba nových orgánů, růst za světlem, růst kořene dolů a jeho větvení, regenerace poškozených částí a podobně, to jsou hlavní témata jeho výzkumu. Jeho student se na univerzitě ve Vídni momentálně snaží přijít na to, jak je možné, že strom dokáže rozpoznat, že se třeba blízko jeho koruny vyskytuje překážka, a tak jeho větve začnou růst jiným směrem. Na tuto otázku Friml odpověď zatím sice nezná, ale o komunikaci v rostlinách už výzkumem zjistil mnohé. „Když uříznete větev, na jejíž místo dáte kapku auxinu, tak si spodní větev bude stále myslet, že nad ní větev je a nestočí se jiným směrem,“ uvádí příklad.

Jeho poznatky o auxinu by mohly brzy změnit i zemědělství, konkrétně zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

Cena Neuron za významný vědecký objev je udělována až třem kandidátům. Tento rok získal cenu matematik Jan Nekovář za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení Fieldsovy medaile („Nobelovy ceny“ za matematiku) v roce 2014. Nekovář působí na univerzitě v Paříži. Obor matematiky, ve kterém se pohybuje, v Čechách zatím nemá vytvořené dostatečné zázemí. „Studium tohoto oboru vyžaduje podpůrné disciplíny, sám bych na to zde určitě nestačil. V jiných oborech je v Čechách ale matematika velmi silná,“ řekl Nekovář.

Matematik se celý život věnuje i jednomu z takzvaných Problémů tisíciletí, konkrétně Birchově a Swinnerton-Dyerově domněnce, za jejíž vyřešení je vypsána odměna jeden milion dolarů.

Šest mladých vědců představilo svůj jedinečný výzkum

Řada přišla také na šest oceněných mladých vědců do 33 let. Jako první dostal slovo biolog Petr Kohout, který se zabývá mykorhizní symbiózou rostlin a hub, tedy procesem, kdy rostliny přijímají z půdy živiny skrze symbiotické houby žijící v jejich kořenech. „V zásadě jsou prospěšné organismy v půdě přítomné vždy, ale cíleným přidáním hub, zejména v místech, kde chybí, se půda může stát úrodnější,“ říká biolog. Bez rostliny tento typ hub není schopný fungovat, pokud dojde k přerušení vazeb, houba během chvíle umírá. Získání tohoto ocenění Kohout považuje hlavně jako motivaci do dalšího výzkumu.

Dalším z laureátů je Vladimir Lotoreichik. Ten se snaží matematicky dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary, které splňují určité geometrické podmínky. „Systémy v přírodě se přibližují ke stavu, ve kterém mají minimální energii. Z takového úhlu může být otázka: Proč naše Země má takový tvar, která má? formulována jako matematický problém ve tvarové optimalizaci pro určitou energii.“ říká oceněný vědec.

Cenu obdržel i Michal Šimíček, jenž pracuje na pomezí základního a aplikovaného biomedicínského výzkumu. Zkoumá molekulární procesy, které způsobují vznik zhoubných nádorů a jejich lékovou rezistenci. „Nádorová tkáň je velmi dynamický útvar, který se časem vyvíjí a přizpůsobuje se. Léčba na něj vyvíjí tlak, poté dojde k selekci, při které se vyberou takové buňky, které mají nejvyšší odolnost vůči lékům,“ říká Šimíček. Se svým týmem v Ostravě pracuje na vývoji designu buněčné terapie, která sama pozná, kdy se nádor změní.

Martinu Balkovi se zase díky využití počítačů a počítačových důkazů podařilo najít odpovědi na matematické problémy, které na své odhalení čekaly i desítky let. S matematickou indukcí mu sice počítač pomohl, ale nezbytná je podle něj stále i „běžná praxe“. „Zbývající kroky jsme vymysleli a poctivě krok za krokem sepsali na papír, na počítačový program jsme se v tomto případě neodvolávali,“ říká. Podle Balka je zároveň důležité, aby se na školách podporovala schopnost myslet.

Jedinou oceněnou ženou je letos Lucie Kalousová, která se zabývá vztahem mezi sociální nerovností a zdravím populace. „Mnoho zdravotních rozdílů mezi lidmi lze vysvětlit rozdílnými nemedicínskými faktory, jako je každodenní vystavení stresu, sociální začlenění nebo charakter čtvrtí, ve kterých žijeme. Ve většině moderních populací je zdraví úzce spojeno se socioekonomickým statusem, tedy s příjmem, vzděláním a povoláním,“ říká socioložka. Jedna z věcí, na kterou se ve svém výzkumu zaměřila, je vliv ztráty zaměstnání na individuálního člověka, ale i na skupinu, například při ekonomické recesi.

Jako poslední laureát roku 2019 se představil astrofyzik Ondřej Pejcha, který je zároveň i držitelem prestižního ERC grantu. Zabývá se studiem splynutí hvězd, když se propojí, začne prý „monumentální vesmírné divadlo“. „Případné splynutí je jedním ze zásadních kroků, které ovlivňují vznik a vývoj objektů, jako jsou bílí trpaslíci, neutronové hvězdy a černé díry. Je to jedna z nutných událostí pro vznik některých prvků těžších než vodík a hélium ve vesmíru,“ říká o svém výzkumu Pejcha.

Dvouhodinovou debatu nejen o vědě a průlomových objevech provázela viditelně skvělá nálada všech zúčastněných. Již nyní se můžeme těšit na laureáty příštího ročníku jednoho z nejvýznamnějších vědeckých ocenění u nás.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)