facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Vědci odjeli na Antarktidu zkoumat klima i vliv stresu

19. 12. 2021
Vědci odjeli na Antarktidu zkoumat klima i vliv stresu

Antarktická stanice J. G. Mendela, kterou vybudovala Masarykova univerzita na ostrově Jamese Rosse, opět ožije. Na další expedici tam za přísných protiepidemických opatření vyrazila z Brna šestnáctičlenná výprava vědců. Mimo jiné zde otestují další výrobky usilující o ochrannou známku Testováno v Antarktidě.

Antarktida1

Cílem letošní expedice je pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu ledovců, věčně zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů. Zoologické výzkumy se budou týkat především ptáků (například rybáci, chaluhy, buřňáci, tučňáci) a savců (tuleni, lachtani, rypouši).

„Nově zahájíme pětiletý projekt JUNIOR STAR, zaměřený na studium dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova. V rámci projektu budeme udržovat stávající monitoring a chceme se víc zaměřit na půdní parametry, jako je vlhkost a termální vlastnosti, abychom byli schopní lépe kvantifikovat a modelovat podmínky, které tam byly a patrně nastanou,“ uvedl vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU s tím, že další novinkou bude posílení výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech.

Na základnu J. G. Mendela tak míří stresmetr od společnosti Entrant, která je spin-off společností Masarykovy univerzity. Profesorka Julie Dobrovolná z pracoviště Environmentální fyziologie Přírodovědecké fakulty MU se zabývá měřením entropického stresu, ke kterému není potřeba žádný odběr vzorků. Vyhodnocení funguje na základě matematické rovnice s běžnými fyziologickými daty.

Hladinu stresu polárníků bude zkoumat Lucie Ráčková z přírodovědecké fakulty. V Antarktidě se totiž polárníci setkávají s náročnějšími a odlišnými situacemi než ve svém domácím prostředí a trápí je delší odloučení od rodiny a přátel.

Jedná se tak o jedinečnou příležitost pro testování prototypu stresmetru, který by mohl v budoucnosti pomáhat ve zdravotnictví. Jeho uplatnění je však mnohem širší, dokáže například pomoci ve vojenském průmyslu nebo letectví v případech, ve kterých je potřeba vybrat nejvhodnější zástupce pro danou misi.

Antarktida4

V rámci spolupráce Českého antarktického výzkumného programu s průmyslem a aplikační sférou pak budou na expedici testovány outdoorové bundy Faramugo a systém pro zpevnění štěrkových povrchů BERA Gravel Fix, testovaný společností Čegan s.r.o., které se ucházejí o udělení licence na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.

Letošní výprava je mezinárodní. Spolu s experty z MU, která základnu již více než 15 let provozuje, se jí zúčastní také doktorand z University of Leeds, s jejichž vědci dlouhodobě spolupracuje tým Polar-Geo-Lab z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU na kvantifikaci transportu materiálu a živin v povodích antarktických toků. Dva zástupce pak vysílá Univerzita Karlova. Technickou podporu zajistí trojice techniků ze společnosti Czechoslovak Ocean Shipping.

Tým vědců odletěl po příjezdu do Vídně z tamního letiště do chilského Punta Arenas, odkud po uplynutí týdenní karantény bude 28. prosince opět letecky pokračovat na ostrov krále Jiřího. Odtud se pak lodí Betanzos dopraví na ostrov Nelson a následně na základnu J. G. Mendela. „Z ostrova Jamese Rosse bychom měli předběžně odjíždět koncem února a návrat zpět do Česka se očekává v první půlce března,“ dodal Filip Hrbáček.

 

Zdroj: Masarykova univerzita

redakčně upraveno

 


Česká vědecká stanice J. G. Mendela, jejímž vlastníkem a provozovatelem je Masarykova univerzita, byla dostavěna před patnácti lety. Slavnostně byla otevřena a předána vědcům do užívání 22. února 2007. Náklady na její vybudování činily přibližně 60 milionů korun.

Odborníkům z Masarykovy univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí má sloužit příštích 30 let. Vybudováním této unikátní výzkumné infrastruktury se Česká republika zařadila mezi 30 států světa, jejichž vědecké stanice se podílejí na výzkumu ledového kontinentu.