Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážené studentky, vážení studenti,

pocítil jsem obrovskou radost a pocit maximálního štěstí z toho, že akademická obec projevila důvěru ve mě a mou práci, a zvolila mě rektorem. Radost však náhle opadla zveřejněním pochybností nad mými pracemi na serveru PubPeer. Od začátku jsem věc proaktivně řešil a postavil se k ní čelem. Okamžitě jsem zrušil plánovanou dovolenou a aktivoval dotčené týmy, přičemž jsme ještě v daný den začali pracovat na nápravě vytýkaných chyb.

Chyb, které se staly, a pod kterými jsem byl jako korespondenční autor podepsán. Mým cílem bylo od začátku hledat a opravovat pochybení, i když by jednoduchou a vlastně i legitimní cestou bylo ukázat na členy mého týmu, kteří dané segmenty práce měli na starosti. Přesto jsem to neudělal a ani neudělám. Věřím v tým, a proto za pochybení přijímám svůj díl odpovědnosti.

Všechny zaměstnance Ústavu chemie a biochemie cíleně vedu a motivuji ke kvalitní a pečlivé práci. Nikdy jsem sám ve své práci, ani jako vedoucí ústavu či výzkumných týmů nedal vědomě žádný prostor pro nedodržení obecně platných vědeckých i etických pravidel. Za sebe mohu prohlásit, že kroky typu "vědomá manipulace" či "falšování dat" a podobně jsem nečinil, a nikoho jsem k tomu nikdy nenaváděl. Každý, kdo mě zná, dobře ví, že na poctivosti, ale i vzájemné a kolegiální důvěře, jsem mimo jiné založil pracovní atmosféru v týmech, kde jsem působil a působím.

A co se vlastně stalo mně osobně po zveřejnění závěrů komise? Věřte mi, že se mi život otočil naruby. Zůstal jsem uvězněn s COVIDem doma v izolaci, několik dnů jsem nemohl mluvit, měl jsem vysoké horečky, a do toho všeho se spustila lavina, kterou jsem ani já, ani nikdo z mého okolí, a vlastně z celé Mendelovy univerzity v Brně, nečekal. Neměl jsem prostor se adekvátně bránit mediální smršti. Tu bezmoc, že se nemůžete bránit, když každý den vycházejí různé novinové titulky včetně nelichotivých, je něco, co nechcete nikdy zažít.

Je o mně známo, že vědou žiji. Nejsem člověkem, který by chodil přes mrtvoly nebo lpěl na funkcích. A ačkoliv je tento krok pro mě nesmírně těžký, nechci za žádných okolností, byť jen náznakem, rozdělovat akademickou obec a zatěžovat Mendelovu univerzitu v Brně. Zároveň nechci univerzitě do budoucna způsobit jakékoli problémy související s mým rektorováním.

Proto jsem se rozhodl, že z pozice rektora s okamžitou platností rezignuji. Mendelova univerzita v Brně má větší váhu než akademická kariéra jednotlivce. Pevně věřím, že využiji pomyslně řečeno druhé šance a budu pokračovat v oblasti vědy, ve které jsem - neskromně říkám - přinesl řadu užitečného.

Nyní mi dovolte, abych měl čas se definitivně doléčit, načerpat i fyzické ale především psychické síly, a vrhnout se znovu do práce. A hned prvním krokem po mé rekonvalescenci bude detailní rozbor výtek, které směřovaly k práci mého týmu.

S pozdravem,

prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph. D., v.r.

O celém případu jsme informovali v tomto článku.