facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

EPA chce regulovat roli vědy v procesu tvorby politiky

3. 4. 2020
EPA chce regulovat roli vědy v procesu tvorby politiky

Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) pracuje na kontroverzním návrhu, který by mohl vést k omezení role vědy při navrhování vládních norem na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí. Proti návrhu, který se skrývá za posílení transparentnosti, se vyslovila vědecká komunita.

EPA ilustrační

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (U.S. Environmental Protection Agency) je agentura, spadající pod Federální vládu Spojených států amerických, pověřená ochranou lidského zdraví a životního prostředí, vzduchu, vody a země. Funguje od roku 1970 a v současnosti má asi 17 tisíc zaměstnanců, 10 regionálních poboček a 27 laboratoří. Mezi její primární odpovědnosti patří stanovování a vymáhání národních norem v oblasti ochrany životního prostředí. V rámci svých činností provádí výzkum a vzdělávání, může ale také například udělovat sankce a pokuty.

Agentura se nedávno dostala do kontroverze v souvislosti s návrhem nazvaným Strengthening Transparency in Regulatory Science, který je součástí dlouhodobého úsilí agentury přepracovat způsob, jakým jsou vytvářena právě americká pravidla pro oblast veřejného zdraví a životního prostředí.

Obava z politické kontroly vědeckých výsledků

Dokument je upravenou verzí návrhu z roku 2018, kterým chtěl tehdejší ředitel EPA Scott Pruitt „jednou provždy ukončit éru utajené vědy“. Jeho současný nástupce, Andrew Wheeler, se nyní pokusil odstranit nedostatky v původním návrhu a rozšířit oblast jeho působnosti.

Výsledkem je návrh, podle kterého by měly být veškeré vědecké podklady pro rozhodování agentury veřejně dostupné tak, aby bylo možné je „nezávisle ověřovat“. Kritici však upozorňují, že agentura chce ve skutečnosti zavést politickou kontrolu nad tím, jaký výzkum se používá pro podporu její činnosti. Zároveň upozorňují, že třicetidenní lhůta pro připomínkování rozsáhlého návrhu není dostatečná a ve skutečnosti neumožňujev něm provést změny. S jeho obsahem přitom zásadně nesouhlasí.

Výtky jsou dlouhodobě ignorovány

Své obavy ohledně návrhu opakovaně vyjádřila například American Association for the Advancement of Science (AAAS), největší vědecká společnost na světě a vydavatel rodiny časopisů Science. Vedení asociace zaslalo několik dopisů Kongresu a připojilo se k dalším bezmála 70 vědeckým a zdravotnickým organizacím, které rovněž vyjádřily svůj nesouhlas s navrhovanými pravidly. Proti návrhu se navíc ohradila i samotná vědecká rada agentury EPA. Navzdory tomu schvalování kontroverzního návrhu pokročilo.

AAAS chce EPA předložit žádost o prodloužení lhůty pro připomínky k návrhu na 90 dní, stejně tak připravuje k pravidlu i další změny. „Problém, který před námi stojí, je mnohem větší než „jen“ regulace životního prostředí. Pokud bude věda odložena na druhou kolej, budeme trpět všichni. Musíme se proto spojit všichni vědci napříč oblastmi - od astronomie po zoologii - a společně se postavit a hovořit o zásadní úloze, kterou musí věda v procesu tvorby politiky hrát,“ říká Sudip Parikh, výkonný ředitel AAAS.

Jedna z hlavních obav spočívá v tom, že by návrh usnadnil schvalování předpisů týkajících se znečištění ovzduší, z čehož by těžil energetický průmysl. „Návrh jde průmyslu na ruku,“ upozorňuje Betsy Southerland, bývalá ředitelka oddělení vědy v EPA. Michael Halpern z neziskové organizace Union of Concerned Scientists dodává, že vedení EPA chce získat kontrolu nad tím, které výzkumné výsledky budou použity na podporu navrhovaných norem a které nikoliv.

Trump jako nepřítel základního výzkumu

Vědci se obávají, že současná podoba návrhu může mít trvalé dopady na tvorbu vědní politiky a to i v případě, že by se v listopadu Donald Trump znovu nestal prezidentem. Ten je dlouhodobě nakloněn pouze některým vědeckým tématům. Ze zveřejněného rozpočtu na rok 2021 plyne, že si polepší pouze aplikovaný výzkum, jenž se zabývá zřetelnými technologickými inovacemi, které Trumpova administrativa nazývá „průmyslovými odvětvími budoucnosti“. Jedná se o obory jako umělá inteligence nebo biotechnologie.

Vážné škrty naopak čekají obory, které se zabývají klimatickou změnou – tématem, které je Trumpovi dlouhodobě trnem v oku. Analýza například ukázala, že v roce 2017 klesla úspěšnost projektů, které měly v názvu „klimatická změna“, o víc než 40 % oproti roku 2016. Zatímco v Evropě se nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zavázala ke snížení produkce oxidu uhličitého do roku 2030 v Evropě nejméně o padesát procent, administrativa současného amerického prezidenta řešení klimatické krize nijak nakloněna není, navíc rok od roku výrazně snižuje financování této oblasti výzkumu.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroj: Science, EPA, AAAS