Akademické prostředí je stále více konkurenční, proto někteří vědci hledají chytřejší a rychlejší způsoby, jak si zjednodušit práci. Doporoučení, jak správně psát články a formulovat citace, se za desetiletí změnilo pouze nepatrně, velkou změnu ale představuje užití umělé inteligence v procesu psaní. Manažery citací jako Mendeley, Zotero nebo EndNote, které představují jakousi osobní knihovnu literatury spojenou s individuálním výzkumem, jsou proto vítanými pomocníky. Poslední novinkou v softwarech ulehčujících vědecké psaní je automatická nabídka relevantní literatury.
Mapování literatury
Mapování dostupné literatury může být vítanou pomůckou při vyhledávání. Nástroje, které umí nabízet literaturu, mohou být například LitMaps, Inciteful a Connected Papers. Doslova za pár vteřin se na základě vloženého počátečního zdrojového článku objeví seznam nebo mapa literatury o podobné práci. Díky algoritmům založeným na společných citacích a odkazech na zdrojový článek získáváme další výsledky. Odpadá tím zdlouhavá počáteční práce, kdy se hledá literatura na základě zadávání vhodně zvolených klíčových slov a třídění, zda je článek k tématu vhodný nebo ne.
Tři pomocníci při hledání literatury
Connected Papers představuje snadný a rychlý nástroj pro sbírání literatury na základě jednoho vloženého článku. Vygenerované výsledky jsou přehledně uspořádány do síťového grafu, přičemž velikost uzlu představuje počet citací a odstín odpovídá roku vydání. Po vygenerování grafu můžete výsledky zpřesnit tím, že postupně přidáváte další zdrojové články.
Díky algoritmu je možné najít i současné články, které nemají zatím mnoho citací. Software se také snaží upřednostňovat články, jež mají podobný rok vydání. Logika je tedy taková, že software Connected Papers identifikuje články, které jsou podobné tématu zdrojového článku a vygeneruje také nejvíce citované společné články. To nejpravděpodobněji znamená, že najde přehledové články, které jsou cenným zdrojem při popisovaní výzkumu. Výsledky lze exportovat do často používaných citačních manažerů jako Mendeley, Zotero a EndNote. Connected Papers je v omezené míře zdarma.
Inciteful umožnuje náročnější vyhledávání a větší míru přizpůsobení. Inciteful nejlépe funguje, když vložíte nejméně 5 zdrojových článků. Výsledkem hledání je databáze podobných, nejdůležitějších a nejnovějších článků k tématu. Výsledky mohou být dále rozděleny podle jednotlivých klíčových slov a podobně. Jedinou nevýhodou softwaru Inciteful je, že postrádá vizualizaci výsledků.
Litmaps také nejlépe funguje, když přidáte více článků a můžete si jej přizpůsobovat a tím zužovat výběr. Výsledkem je mapa v podobě uzlů na časové ose. Vybrané uzlové grafy můžete porovnat třeba pomocí překryvu. Tím zjistíte, jak moc jsou jednotlivé články propojené. Litmaps umožnuje použití různých filtrů, a dokonce povolí přidat vámi zvolený článek do mapy.
Nástroje na vyhledávání citací
Databáze, vyhledávače článků a nástroje mapování literatury jako LitMaps, Inciteful a Connected Papers slouží k doporučení relevantních článků. Díky tlaku na produkci vědeckých článků jsou vědci zahlceni spoustou publikací a hledání literatury je v oblasti vědeckého psaní stále větší výzvou. Například v databázi lékařské digitální knihovny PubMed byl počet publikací v roce 2014 více než trojnásobný (514 tisíc) než v roce 1990 (137 tisíc). Pokrok a honbu za články nelze zadržet, a proto byly vyvinuty i další nástroje, které doporučují citace, například Specter.
Specter funguje na základě vložení odstavce nebo části textu a poté vyhledává citace, které podporují tvrzení autora. Tento nástroj slouží k procesu automatizace psaní. Jinými slovy doporučuje články, na které lze v textu odkazovat. Takže autor se nemusí prokousávat zdlouhavě množstvím literatury, ale může spoléhat na reference, které umělá inteligence nabídne. Ty pak může podrobněji prozkoumat a schválit nebo ne. Nicméně tento pomocný software pro vědecké psaní má řadu negativ.
Nabízené citace mohou zkreslovat výzkum
Pokud použijete software nabízející citace a jako vstup vložíte část textu, algoritmus má tendenci najít literaturu, která tvrzení podporuje. Je tedy možné vzdát se zodpovědnosti, přeskočit vyhledávaní a třídění literatury a psát texty jako „lusknutím prstů“.
Dalším problémem je to, že algoritmy zanedbávají protichůdné závěry. Pak se může zdát, že výzkum, který podporují, stojí na pevnějších základech, než tomu doopravdy je. Poslední nevýhodou automatického doporučení citací může být „Matoušův efekt“. To je označení sociologického jevu pro akumulovanou výhodu, kdy jednoduše řečeno „bohatí bohatnou a chudí chudnou“. V kontextu citací to znamená, že algoritmus doporučuje častěji ty, které jsou populárnější, než ty, které jsou pro danou problematiku relevantnější. Na akademické půdě to potom znamená, že se „nafoukne“ hodnocení už tak vysoce postavených článků.
Chytré nástroje jako LitMaps, Inciteful a Connected Papers pro doporučení literatury jsou při podrobném použití velkým pomocníkem. Pokud ale sáhnete hned po nástroji jako například Specter, který na základě textu navrhuje automaticky citace, je třeba znát negativa a nabízené články posoudit do hloubky.
Autorka: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroje: The Bibliomagician, Medium, Enago, Färber & Jatowt (2020), Horbach et al. (2022)
