Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Efektivita jako mantra v oblasti financování výzkumu

23. 1. 2018
Efektivita jako mantra v oblasti financování výzkumu

Zmenšující se objem veřejných financí směřujících do výzkumu nejen v západní Evropě způsobuje nárůst tlaku na efektivitu. Které země se s tím nejlépe vyrovnávají a jaké problémy může tento trend přinést?

Úsporná opatření v posledních letech často dopadají právě na oblast výzkumu. Například i v jedné z nejvýznamnějších zemí v oblasti – Velké Británii – byly finanční příspěvky na výzkum zmrazeny na několik let. To nutí celé systémy k tomu, aby dostupné prostředky co nejlépe využily. V jakých zemích se tuto výzvu daří nejlépe realizovat zkoumala společnost The Times Higher Education, která porovnávala citační impakt a výzkumnou produktivitu vysokých škol jednotlivých zemí s objemem financí, jež dostávají z veřejných rozpočtů.

Hned 13 zástupců měla zmíněná Velká Británie v první dvacítce nejefektivnějších vysokých škol, při hodnocení průměru za celou zemi ji ale předčilo Nizozemí společně se Švédskem a Austrálií. To bylo způsobeno hlavně tím, že menší země jako právě Nizozemsko nebo Švédsko mají všechny vysoké školy na velmi dobré úrovni, zatímco ve Velké Británii jich je více a kvalitativní rozptyl je výraznější. Spojené království pak následuje Švýcarsko s Kanadou, Německem a Itálií. Až za zmíněnými zeměni se umístily Spojené státy americké.

Mírně odlišné výsledky ukazuje další možný pohled na efektivitu, který eliminuje nevýhodu zemí s větším počtem různě kvalitních vysokých škol a klade větší důraz na excelenci. V tomto případě jsou vzaty v úvahu pouze výsledky deseti nejlépe hodnocených univerzit v zemi. Takovému žebříčku vévodí Velká Británie, která má ale jen nepatrný náskok před Nizozemskem. Austrálie s Kanadou a Španělskem doplňují elitní pětici.

Čína a Jižní Korea, dvě rychle rozvíjející se země v oblasti výzkumu, se v obou měřeních nachází až za první desítkou, a to především z důvodu velkých investic do výzkumné sféry. Hodnocení efektivity dle metod zohledňujících pouze vysoké školy má ale nedostatek v tom, že nereflektuje různost národních systémů. Například v Německu nebo USA totiž hrají výraznou roli jiné výzkumné instituce než vysoké školy, které jsou taktéž financovány z veřejných zdrojů.

Snaha investovat veřejné peníze nejlépe, jak to jde, je přirozená. Nejlépe ale podle některých odborníků nemusí vždy znamenat nejefektivněji. Shodují se, že v oblasti výzkumu je třeba zachovat přístup, který je vyvážený, ale excelence je stále prioritou. V případě, kdy se efektivita stane hlavním cílem, dojde například dle Jamese Wilsdona, profesora z University of Sheffield, k tomu, že množství prostředků se bude stále zmenšovat. To pak může mít negativní dopad na celou oblast.

Nejefektivnější státy dle celkového průměru:

1. Nizozemsko
2. Švédsko
3. Austrálie
4. Velká Británie
5. Švýcarsko
6. Kanada
7. Německo
8. Itálie
9. USA
10. Francie
11. Španělsko
12. Jižní Korea

Nejefektivnější státy při započítání nejlepších deseti univerzit:

1. Velká Británie
2. Nizozemsko
3. Austrálie
4. Kanada
5. Španělsko
6. Itálie
7. Švédsko
8. Francie
9. Švýcarsko
10. USA
11. Německo
12. Jižní Korea

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: The Times Higher Education

 

 

Partneři webu a spolupracující instituce