facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Evropskou inovační radu povede speciálně vytvořená skupina

11. 3. 2019
Evropskou inovační radu povede speciálně vytvořená skupina

Evropská komise při vytváření nové Evropské inovační rady (EIC) nejenže experimentuje s politikou, ale zároveň i s managementem – chce ji vést pomocí speciální pracovní skupiny, a tím zapojit zaměstnance dvou agentur zabývajících se výzkumem a záležitostmi malých a středních podniků.

Evropská inovační rada, která bude brzo spuštěna v pilotním provozu, by měla pomáhat malým technologickým firmám dosáhnout světové úrovně. Za projektem, který bude využívat kombinaci grantů, půjček i vlastního kapitálu, stojí především eurokomisař Carlos Moedas. O přípravách EIC jsme již informovali například zde.

maxresdefault

Spolupráce DG Connect a DG Research

Projekt bude řízen zaměstnanci z výkonných agentur pro výzkum a malé podniky spadajících pod Komisi, sloučených do zvláštního pracovního týmu EIC. Zaměstnanci z Research Executive Agency v současné době pracují na programu Future Emerging Technologies-Open (FET), který je pod dohledem DG Connect – generálního ředitelství EK pro digitální agendu. Posláním tohoto programu je využití potenciálu evropské výzkumné základny pro získání technologického náskoku odhalováním převratných technologických možností.

Zaměstnanci SME Executive Agency pracují na odlišném programu - SME Instrument, který pomáhá firmám překlenout mezeru mezi ukončením financování výzkumu a uvedením jejich produktu na trh. Program cílí na malé a střední podnikatele a není nijak tematicky omezen. Spadá pod správu DG Research, generálního ředitelství pro výzkum.

Kombinovaná struktura nové EIC, která ale ještě není formálně Komisí schválena, je součástí širší snahy generálního ředitele pro výzkum Jean-Erica Paqueta, který usiluje o lepší spolupráci jednotlivých oddělení Evropské komise. Dosavadní rivalita mezi DG Connect a DG Research totiž byla již mnohokrát zdrojem stížností od společností i vysokých škol, které s oběma odděleními jednaly o otázkách politiky nebo financování.

Kdo bude v čele nového seskupení?

Přestože vytváření mnohostranných pracovních skupin není v Bruselu neobvyklé, bývají většinou zřízeny kvůli zvláštním problémům, jako je například řecká dluhová krize. Očekává se, že pracovní jednotku bude vést francouzský eurokrat Jean-David Malo, který v posledních letech pracuje uvnitř DG Research na nových možnostech financování inovací v Evropě. Podle dosavadního plánu by měl Malo spadat pod Paqueta, avšak dozorovat bude nejspíš i Roberto Viola, generálního ředitele DG Connect. Pracovní skupina by eventuálně mohla být i samostatnou výkonnou agenturou.

O reorganizaci se mluvilo v souvislosti s rozsáhlým sedmiletým programem Horizon 2020 ve výši 77 miliard eur. Reorganizace totiž ovlivní finálních 20 měsíců, během kterých ještě program poběží, a zároveň ovlivní i program následující – Horizon Europe, který bude spuštěn v roce 2021. Generální ředitelství pro výzkum, které má asi 1300 zaměstnanců, totiž spravuje třetí největší provozní rozpočet v Bruselu, hned po zemědělství a regionálním rozvoji.

Snaha zlepšit kooperaci

Hlavním účelem reorganizace, jak již Paquet řekl, je zvýšit synergické efekty mezi programem Horizon a ostatními programy EU. Jeho plán se od tradičního uspořádání managementu v Komisi odlišuje, a navíc ještě zahrnuje i vytvoření čtyřčlenné "správní rady" pro řízení hlavních politických priorit v rámci DG. Do jejího představenstva patří on sám a tři další zástupci generálních ředitelů, Wolfgang Burtscher z Rakouska, Patrick Child z Velké Británie a Signe Ratso z Estonska. Očekává se, že Burtscher bude mít na starosti problematiku otevřené vědy, Child implementaci a udržitelný rozvoj a Ratso oblast inovací a jejich šíření.

Jednou z největších nevyřešených otázek je, kdo se chopí nové pozice na úrovni ředitele jako hlavního vyjednavače programu Horizon Europe. Tato osoba bude vyjednávat podmínky nečlenských zemí EU, které se v programu chtějí také angažovat. V současnosti se jedná o 16 zemí, mezi nimi například Izrael a Švýcarsko. Tyto země přispívají do společného fondu, ze kterého mohou poté jejich výzkumníci soutěžit o financování za stejných podmínek jako členské země EU. Komise prohlásila, že má zájem o rozšíření počtu zemí – již se uskutečnily neformální předběžné schůzky s úředníky z Kanady, Japonska, Austrálie a dalších států. Nejasné je zatím i postavení Velké Británie, která z EU odchází už na konci března.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: Sciencebusiness, JIC, TC AV