facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jak koronavirus ovlivní vědecké plánování?

24. 3. 2020
Jak koronavirus ovlivní vědecké plánování?

Aktuální pandemie koronaviru způsobujícího onemocnění Covid-19 do značné míry ochromila celý svět. Řada nařízených opatření, které mají bránit v jeho šíření, významně ovlivňují i vědeckou práci. Kromě zrušených setkání a konferencí jde také o blížící se uzávěrky soutěží nebo uzavřené laboratoře.

Ilustrační

Vzhledem k aktuální situaci kolem pandemie viru SARS-CoV-2 se nezdá, že by opatření, která mají zabránit šíření choroby, měla brzy skončit. Pro vědu, která je úzce závislá na intenzivní mezinárodní spolupráci, představují tyto zákazy drastická omezení. Aktuální seznam zrušených či odložených vědeckých konferencí se stále prodlužuje. Rok 2020 se tak možná stane v moderní době nevídaným úkazem – rokem bez vědeckých konferencí. Nemožnost pořádat vědecká setkání a konference ovšem nemusí přinést jen negativní dopady. Někteří organizátoři se nastalé krize snaží využít a plánují vyzkoušet pořádání virtuálních konferencí. Ty mohou mít ostatně řadu výhod i mimo období pandemie – jsou otevřenější pro různé skupiny zájemců a nezatěžují planetu.

Někteří vědci však řeší naléhavější problémy. Náhle zrušené lety či zákazy cestování, které byly vyhlášeny téměř ze dne na den, znemožnily návrat výzkumníků zpět z expedic a výjezdů do jejich domovů. To je případ i skupiny 27 vědců, která studovala fungování rostlin v návaznosti na klimatickou změnu poblíž národního parku Manú u peruánského Cuzca. Během krátké doby, kdy byly zrušeny lety do Evropy a země vyhlásila uzavření hranic, vědci uvízli v Peru. Jeden z členů vědecké výpravy Brian Enquist nesnadnou situaci okomentoval slovy: „Pokud chceme odpovědi na vědecké otázky, které nás zajímají, znamená to překračování hranic, interakci se sítí vědců a studentů z celého světa… A kvůli tomu se někdy ocitáme v situaci, jako je tato.“

Velkým problémem jsou také blížící se uzávěrky na odevzdání grantových žádostí, finálních či průběžných zpráv nebo finalizace sběru dat. I proto například Evropská komise posunula uzávěrky veřejných soutěží v programu Horizont 2020. Také Grantová agentura ČR na pandemii zareagovala, zrušila aktuální veřejné soutěže a vyhlásila nové, do nichž se mohou zájemci přihlašovat až do do 4. 5. 2020.

Někteří vědci ale volají po systematičtějším přístupu ze strany Evropské komise. Nejde totiž jen o termíny odevzdání grantových přihlášek, ale o zpoždění v mezinárodně koordinovaných projektech. Výzkumníci tak neví, zda budou schopni požadované vědecké výsledky a projektové výstupy dodat včas. Gianluca Brunori, profesor bioekonomiky na University of Pisa, například koordinuje projekt, v němž figuruje na 25 partnerů z různých evropských států. Brunoriho skupina byla nucena odložit pracovní setkání jednotlivých partnerů a zrušit veškeré vědecké aktivity v terénu. „Nevíme ale, jestli je časový rozvrh našeho projektu možné prodloužit,“ říká Brunori.

Zcela samostatnou kapitolou je uzavření vědeckých pracovišť a výzkumných infrastruktur. Problém představují zejména laboratoře, ve kterých běží dlouhodobé vědecké experimenty. Přerušení práce na těchto projektech může představovat ztrátu mnohaměsíčního úsilí celých vědeckých týmů.

Jednou z prvních velkých výzkumných institucí, která ve Spojených státech v reakci na pandemii uzavřela svá výzkumná pracoviště, byla John Hopkins University. Ta spustila nový bezpečností protokol. Nejprve odložila veškeré možné experimenty – u lidských subjektů zastavila nábor veškerých nových účastníků a odložila spolupráci s již rekrutovanými subjekty v těch případech, kdy je potenciální prospěch pro účastníky výzkumu velmi malý - výjimky se týkají například experimentálních léčebných postupů. Univerzita také zastavila veškeré nové experimenty na zvířatech a vyčlenila speciální skupiny, které mají zajistit pouze základní péči o zvířata v laboratořích. Kromě toho škola věnovala přes milion dolarů z interních fondů, aby podpořila výzkum nového koronaviru. Bezpečnostní protokoly z John Hopkins University díky rychle se zhoršující situací okopírovaly i další výzkumné instituce po celé Americe, které plánují ukončit nebo omezit činnost.

O důležitosti vědeckých institucí a jejich podpory pro rychlé a účinné řešení současné krize píše také v aktuálním úvodníku šéfredaktor časopisu Science, Holden Thorpe: „Jediný způsob, jak odpovědět na otázky (týkající se pandemie), je takový, že vědci budou moci nadále vykonávat svoji činnost. Instituce musí zajistit, aby se tito vědci bezpečně dostali do svých laboratoří. Výzkumné instituce by měly ukončit všechny projekty s výjimkou klinického výzkumu, výzkumu zaměřeného na koronavirus a témat spojených s veřejným zdravím.“ Thorpe volá také po tom, aby instituce výzkumníkům v těchto kriticky důležitých oblastech zajistily péči o děti, které nyní nemohou být ve škole, a prodloužili jim pracovní úvazky. Přestože se situace ohledně pandemie viru Covid-19 neustále vyvíjí, jedno začíná být jasné. Rok 2020 bude pro vědeckou práci skutečně velmi neobvyklý.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Science (1, 2), The Scientists (1, 2), ScienceBusiness, InsideHigherEd, Scientific American, Nature