V „temném období“ po finanční krizi bylo podle odhadů španělské vlády jen mezi lety 2011 a 2016 zrušeno více než 5 000 míst v oblasti výzkumu a vývoje. V této situaci mnoho výzkumných pracovníků zemi opustilo a špatné pracovní podmínky odrazovaly mladé lidi od vstupu do oboru. Současné výsledky, reformy a cíle španělské vědy však věští lepší časy.
(Ne)samostatné ministerstvo a jeho strastiplný vývoj
Historicky kolísavý vývoj španělské vědy a výzkumu s následným vzestupem se odráží i na genezi úřadu Ministerstva pro vědu a inovace – nezřídka totiž španělští vědci neměli svého ministra pro vědu. Počátky formujícího se úřadu se datují do roku 2000. Během tohoto období vládla Lidová strana v čele s premiérem Josém María Aznarem. V té době nově ustanovené ministerstvo vědy a techniky seskupilo kompetence v oblasti vědeckého výzkumu ministerstva školství a kompetence v oblasti technologického rozvoje ministerstva průmyslu a energetiky – včetně telekomunikací. Ministerstvu školství, kultury a sportu pak zůstaly kompetence univerzit. V další vládě Josého Luise Rodrígueze Zapatera vedené Španělskou socialistickou dělnickou stranou v letech 2004–2008 však oblast vědy a výzkumu opět spadala pod ministerstvo školství.
Další změna proběhla v letech 2008–2011, kdy se vědě opět věnovalo zvláštní ministerstvo. Španělští vědci vkládali své naděje v novou ministryni pro vědu a inovace. Profesní život Cristiny Garmendii byl do té doby navíc spjatý s vědou, přesněji s molekulární biologií. Ve své funkci nová ministryně slíbila, že se zaměří na aktualizaci zákona o vědě z roku 1986. Nový zákon však vstoupil v platnost až v květnu 2011 a vyvolal dost smíšené ohlasy.
Zákon stanovil, že doktorandi a techničtí pracovníci musí být najímáni na základě smluv, a nikoliv na základě stipendií. To vědcům umožňovalo snadněji přecházet mezi veřejným a soukromým sektorem. Dále zákon nabídl strategii koordinace regionálních samospráv a vytvořil státní výzkumnou agenturu s pravomocí poskytovat nezávislé financování. Zákon si však našel i své odpůrce – například Konfederace španělských vědeckých společností se vůči nové vizi vymezovala. Znepokojena byla mimo jiné tím, že v zákoně není jasně stanoveno, nakolik je agentura nezávislá na vládě.
Funkční období ministryně však poznamenala zmíněná hospodářská krize. Ta si v letech 2010 a 2011 vynutila dva po sobě jdoucí rozpočtové škrty, čímž se zvrátil trend, který od roku 2000 více než zdvojnásobil vládní investice do vědy. Slabost ministerstva pro vědu a inovace se projevila v roce 2009, kdy byla v rámci reorganizace vlády odpovědnost za univerzity převedena na ministerstvo školství.
Následující vláda vedená Marianem Rajoyem se v ekonomicky nepříznivé situaci snažila snížit veřejné výdaje. Zmenšila tak rozsah státní správy sloučením ministerstva vědy a inovací s ministerstvem hospodářství. S nastávajícím zlepšením ekonomické situace se vládě Pedra Sáncheze podařilo obnovit ministerstvo vědy zahrnující nejen vědecké a inovační kompetence, ale také pro toto ministerstvo obnovila kompetence týkající se univerzit. Ta však pro zmíněné ministerstvo zanikla s vytvořením ministerstva vysokých škol.
Postupné oživení
V roce 2020 Kongres poslanců schválil – nejen v rámci snahy opět zatraktivnit oblast vědy pro mladé lidi ve Španělsku – reformu zmíněného zákona z roku 2011, čímž se značně zvýšila jistota zaměstnání v této oblasti. Reforma totiž zavedla nový typ pracovní smlouvy na dobu neurčitou pro všechny typy výzkumných pracovníků. Navíc zajistila větší jistotu zaměstnání pro postdoktorandy i uznávání zkušeností získaných v zahraničí. V neposlední řadě také zvýšila veřejné výdaje na výzkum. Přestože v roce 2020 činily veřejné a soukromé výdaje na výzkum ve Španělsku 1,4 % HDP, což bylo výrazně pod průměrem EU (2,3 %), země aktivně využívala fondy EU na obnovu, aby rozpočet náležitě posílila.
Kromě zmíněné reformy se ve Španělsku zavedla i další opatření zaměřená na snížení administrativní zátěže v sektoru výzkumu a vývoje, posílení transferu znalostí a usnadnění zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací. Krok kupředu představovalo i zavedení protokolů proti sexuálnímu obtěžování a diskriminaci na základě pohlaví nebo sexuální orientace.
Další kroky k obnově a odolnosti: aktuální inovace
Kroky v procesu posilování výzkumné základny vychází ze zmíněných fondů EU na obnovu. Ty po členských státech požadují, aby Komisi prokázaly, že programy, jež podporuje, budou mít kýžené výsledky. Španělsku se v tomto procesu nedostatky podařilo dostatečně identifikovat.
„Receptem“ na aktuální problémy má být aktuálně nový program Fortalece, který poskytne výzkumným pracovníkům stabilní financování na čtyři roky. Vědci tak budou moci realizovat nové nápady a budovat kapacity, aniž by byli vázáni na konkrétní projekty. Za předpokladu, že vše půjde podle plánu, bude do roku 2033 k dispozici až 700 milionů eur ročně na doplňkové financování. Program tak usiluje o to být co nejvíce flexibilní a zároveň se snaží vyhnout byrokracii. Výzkumní pracovníci budou povinni specifikovat, na co budou peníze vynaloženy. V rámci žádosti o grant si však stanoví vlastní ukazatele výkonnosti.
„Tímto způsobem předjímáme financování potřeb samotných výzkumných pracovníků a umožňujeme jim být kreativní a přizpůsobit své směry výzkumu novým myšlenkám v rámci vývoje stavu vědy,“ vyjádřila se k programu Diana Morant, španělská ministryně pro vědu a inovace.
Pilotní projekt programu Fortalece, který bude brzy spuštěn, bude mít prozatím rozpočet 30 milionů eur a bude poskytovat přibližně 100 000 eur ročně přibližně 72 výzkumným skupinám v oblasti zdraví po dobu čtyř let.
Projekt tak má řešit problém španělských výzkumných pracovníků, jenž představuje neustálý hon za národními a evropskými granty. Běžně tyto návrhy projektů na granty trvají tři roky. Zároveň jsou nyní na výzkumném grantu uvedeny i další požadavky: např. zajištění genderové rovnosti, mezioborovosti a zapojení řady zúčastněných stran. Splnění těchto požadavků může vědcům zabrat další značnou část času. Uvedené procesy tak ponechávají jen málo prostoru pro budování kapacit a realizování nových nápadů, které jsou považovány za klíčové pro zlepšení kvality vědy.
Výsledky ERC Proof of Concept potvrzují vzestup španělské vědy
V současné době Španělsko získalo v nejnovějším kole ERC Proof of Concept nejvíce grantů v Evropě. Z celkového počtu 66 grantů této výzvy, v rámci které jsou podpořeni úspěšní řešitelé grantů ERC v nejranější fázi komercionalizace výstupů jejich výzkumu, si jich španělští vědci odnesli 12. Česká republika získala pouze jediný – vítězem se stal Michal Otyepka z Univerzity Palackého v Olomouci, jehož projekt se zabývá funkcionalizovanými grafeny pro inkoustové technologie. Úspěch Španělska v této oblasti je tak známkou toho, že tamní věda zaznamenává opět vzestup. Těchto dvanáct španělských vítězných projektů pokrývá celou řadu témat – včetně léčby metastázující rakoviny a vývoje vakcín nové generace. Tři z vítězů pocházejí ze španělské Národní rady pro výzkum.
Španělsko si vedlo dobře i v předcházejícím kole ERC Proof of Concept, jež bylo vyhlášeno v květnu. V něm získalo osm z 66 grantů. Úspěšnější bylo pouze Německo a Spojené království. V roce 2023 proběhne ještě jedno kolo, v rámci kterého bude rozděleno celkem 30 milionů eur.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroje: Oficiální stránky španělského Ministerstva pro vědu a inovace (1, 2), Nature (1, 2, 3, 4, 5), Science Business (1, 2, 3, 4), Evropská komise, Pew Research Center
