Jejich role se vyvinula s rostoucí komplexitou současné vědy a v souvislosti s tím začaly růst i požadavky na jejich odbornou kvalifikaci. Dnes musí mít vědečtí manažeři a administrátoři vedle tradičních oblastí jako je účetnictví, projektový management a vědní politika také znalosti z oblastí jako otevřená věda, rovnost a diverzita, etika nebo styk s veřejností.
V některých institucích dokonce hrají administrátoři roli těch, kteří monitorují vědecký výkon - ať už po stránce publikačních výstupů nebo finančních zdrojů. Například profesní organizace jako INORMS (International Network of Research Management Societies) či ARMA (Association of Research Managers and Administrators), v nichž se tito pracovníci začali sdružovat, dnes hrají klíčovou roli při snaze zlepšit metriky používané pro hodnocení vědy, tak aby byly spravedlivější a transparentnější. V letošním roce rovněž začal vycházet odborný časopis Journal of Research Management and Administration (JoRMA).
Vzájemný respekt přináší vyšší produktivitu
To, jak jsou administrativní pracovníci a manažeři ze strany vědců vnímáni, záleží podle Simona Kerridge, který má na starosti vědní politiku a podporu vědy na University of Kent, na vnitřní kultuře dané instituce. „V některých institucích je akademik stále králem a podpůrný personál dělá, co se mu řekne. Jinde však, pokud v dané oblasti pracujete déle, můžete získat důvěru vědců, že rozumíte procesním záležitostem lépe než oni sami,“ upozorňuje Kerridge na fakt, že pro vědce je obtížné sledovat neustále se měnící podmínky a pravidla, zejména ta týkající se grantů. Ty jsou přitom pro jejich práci klíčové. Ukazuje se, že když spolu výzkumní pracovníci a administrátoři spolupracují a vzájemně respektují své role, vede to k spokojenějšímu a produktivnějšímu pracovnímu prostředí.
Tadashi Sugihara je bývalý vědec a v současné době manažer, který má na starosti žádosti o granty na japonském Okinawa Institute of Science and Technology. Se svou novou rolí je spokojen, protože vědci, kteří s jeho pomocí obdrží grant, si jeho práce váží a obrací se na něj s žádostmi o další podporu. „Uvědomil jsem si, že vědci skutečně neradi řeší některé záležitosti a v sobě jsem objevil novou stránku svých dovedností, kterými mohu být ve vědě užitečný,“ říká bývalý neurovědec, jehož kariérní dráha se navždy změnila, když jeho laboratoř na RIKEN Brain Science Institute ve Waku poškodilo v roce 2011 zemětřesení.
Rozmanité role i předchozí zkušenosti
Práce vědeckých administrátorů však nezačíná a nekončí u podávání grantových žádostí. Pomáhají s celou řadou dalších činností od zajišťování souladu s vnitřními předpisy organizace či zákony, přes koordinaci výzkumné spolupráce, komunikaci vědeckých výsledků či organizace akcí. Na povaze činnosti pak záleží, zda administrátor pracuje v úzké spolupráci s konkrétními vědci či vědeckými týmy, nebo naopak zajišťuje podmínky pro jejich práci v komunikaci s vládními agenturami a dalšími veřejnými orgány.
Stejně jako jednotlivé role, tak také předchozí zkušenost lidí, kteří působí ve vědecké administrativě a managementu mohou být velmi různorodé. Předchozí vědecká kariéra je sice poměrně běžná, nezřídka však do této oblasti zavítá člověk, který má předchozí zkušenosti z managementu v byznysu, nebo vystudoval obor zaměřený na veřejnou správu. Jisté však je, že se jedná o pozice, které kladou nároky na patřičnou kvalifikaci a znalosti. Podle nepublikovaného výzkumu z roku 2019, který oslovil 4325 profesionálů z vědeckého managementu a administrativy ve více než 70 zemích, jich 28 % mělo doktorský titul a dalších 24 % titul magisterský.
Dnes lze vzdělání zaměřené přímo na management vědy získat jak v rámci vysokoškolských programů, tak u nejrůznějších profesních organizací, jako jsou například americká The Research Administrators Certification Council nebo britská Awards for Training and Higher Education. Ve Spojených státech mají vědečtí administrátoři dokonce svůj oficiální den, takzvaný National Research Administrator Day, který připadá každoročně na 25. září.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
