Elsevier a SciTech Strategies společně s John P. A. Ioannidisem ze Standfordovy univerzity připravili seznam 2 % nejcitovanějších vědců ze všech oborů, které zahrnuje databáze Scopus. Data celkem pokrývají přes 160 tisíc vědců z celého světa. Zveřejněné informace zahrnují kategorie, jako je h-index (s i bez dat očištěných o autocitace), absolutní počet článků, na nichž se jednotliví vědci podíleli za rok 2019, i všech publikovaných článků od roku 1960.
Nabízená data v zásadě ukazují dvě základní dimenze – za prvé, jak si vědci stojí z hlediska celé své kariéry, a za druhé, jaké výsledky tito výzkumníci měli za rok 2019. Z těchto dat pak analytici sestavili celkové skóre, podle nějž výsledky seřadili. Z vědců, kteří působí na českých institucích, se do žebříčku zařadilo 359 výzkumníků.
Komu se dařilo v roce 2019?
Nejúspěšnějším českým vědcem za rok 2019 je chemik Martin Pumera, který současně působí na brněnském centru CEITEC VUT a Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Umístil se v celkovém přehledu na 203. místě s h-indexem (očištěným o autocitace) ve výši 35. Jediným dalším vědcem, který se vešel do první tisícovky nejcitovanějších vědců světa, je Rajender Varma, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě toho ale Varma, který je také chemik, působí i v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA. Varma se umístil na 920. místě s h-indexem 32.
Martin Pumera, nejcitovanější český vědec za rok 2019 dle databáze Scopus. Zdroj: VŠCHT
Na třetím místě se s odstupem umístil Jan Vymazal, vedoucí katedry aplikované ekologie na České zemědělské univerzitě v Praze. Ten v seznamu figuruje na 1179. místě a jeho h-index očištěný o autocitace je 19. Čtvrtým zástupcem Česka je Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR na 1461. místě s očištěným h-indexem ve výši 22. Pátý se umístil Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR. Je také posledním českým vědcem, kterému se podařilo umístit mezi 2000 nejcitovanějších vědců světa. Získal 1878. příčku.
Šestou pozici mezi v Česku působícími vědci získal Petr Pyšek z Univerzity Karlovy – umístil se v celkovém přehledu na 2027. místě s očištěným h-indexem 32. Na sedmém místě najdeme chemika Pavla Hobzu, který je celkově 4053. na světě. Hobza působící na Univerzitě Palackého v Olomouci a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR se tradičně umisťuje jako jeden z nejcitovanějších českých vědců. Osmou příčku obsadil Ladislav Krištoufek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Umístil se těsně pod hranicí prvních pěti tisíc, na 5028. místě. Ekonom Krištoufek je také jediným vědcem v první desítce, který působí v oblasti sociálních věd. Deváté místo získal Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Podařilo se mu získat 5359. místo. První desítku nejcitovanějších vědců dle databáze Scopus působících v Česku uzavírá Ali H. Reshak Al-Jaary z Fakulty strojní ČVUT v Praze. Ten se umístil na 5715. příčce.
Dlouhodobou statistiku vede Zbořil, mezi ženami Syková
Český vědec, který má v dlouhodobém horizontu podle žebříčku nejvyšší h-index očištěný o autocitace, je chemik Radek Zbořil z Univerzity Palackého v Olomouci. Přestože se v celkovém srovnání za rok 2019 umístil až na 8979. místě, dosáhl z hlediska očištěného h-indexu výsledku 40. Nejlépe umístěnou českou ženou-vědkyní je Eva Syková, která je na 24. místě mezi v Česku působícími vědci a na 18 072. místě v celkovém globálním srovnání.
Z českých institucí je podle studie zdaleka nejúspěšnější Akademie věd ČR. Na všech jejích ústavech je zaměstnáno na 107 vědců, kteří se za rok 2019 umístili mezi 2 % nejúspěšnějších vědců. Na Univerzitě Karlově podle dat působí 57 jmenovaných vědců. Na třetím místě mezi českými pracovišti se umístila Univerzita Palackého v Olomouci, kde působí 31 vědců ze stanfordského seznamu. ČVUT v Praze jich reprezentuje 20. Na brněnské Masarykově univerzitě působí takových výzkumníků 18. Na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích jich je 12, stejně jako na VUT v Brně. Na 10 zařazených odborníků pracuje také na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Na České zemědělské univerzitě v Praze jich bádá 9, na Univerzitě Pardubice jich pak působí 8. Stejný počet jich pracuje také na VŠB – Technické univerzitě v Ostravě. Na Mendelově univerzitě v Brně jich je 7 a na Západočeské univerzitě v Plzni 6. Na Univerzitě Hradec Králové působili 4 vědci, kteří byli zařazeni do žebříčku nejcitovanějších vědců za rok 2019.
Kromě toho nejcitovanější čeští vědci za rok 2019 působí také na Technické univerzitě v Liberci (5 vědců), na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně (4 vědci), Ostravské univerzitě (4 vědci) a na Univerzitě obrany v Brně (4 vědci). Ocenění působí také na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno (3 vědci), Slezské univerzitě v Opavě (2 vědci), Vysoké škole ekonomické v Praze (1 vědec) a na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (1 vědec).
Vzhledem k poměrně velkým rozdílům ve způsobu publikování v jednotlivých oborech je nutné tyto celkové statistiky posuzovat velmi obezřetně. Zájemcům doporučujeme se podívat na data za jednotlivé obory a disciplíny - a to jak za rok 2019, tak v celkovém srovnání.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Foto: VŠCHT
Zdroj: PLOS Biology, Mendeley Data
