Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Nobelovy ceny za rok 2018

4. 10. 2018
Nobelovy ceny za rok 2018

Byly uděleny letošní vědecké Nobelovy ceny. Nejvyšší ocenění si ve čtyřech oborech rozdělilo celkem deset laureátů. Oceněny byly pokroky v imunologické léčbě některých nádorových onemocnění, manipulace předměty pomocí laserových paprsků, vývoj v oblasti řízené evoluce enzymů i výzkum na poli udržitelného růstu globální ekonomiky.

Letošní Nobelovu cenu za lékařství získali již v pondělí Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Honjo za vývoj speciální imunologické léčby rakoviny. Nobelova cena za fyziku pak byla v úterý udělena za průlomové vynálezy v oblasti laserové fyziky. Laureáty jsou pro letošek Američan Arthur Ashkin, který prestižní ocenění získal konkrétně za vývoj optických pinzet a jejich aplikaci v biologických systémech, a Francouz Gérard Mourou s Kanaďankou Donn Stricklandovou, kteří byli oceněni za metodu generování velmi intenzivních ultrakrátkých optických pulzů. Tyto vynálezy najdou široké uplatnění v průmyslu i lékařství.

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali ve středu Američanka Frances H. Arnoldová za novou metodu řízené evoluce enzymů a americko-britská dvojice George P. Smith a Gregory P. Winter, taktéž za urychlení evolučního procesu enzymů a jejich využití k vývoji nových chemikálií a léčiv. Stejně jako u fyziky se tedy i v chemii letos cena dělila na polovinu.

Také padesátá Nobelova cena za ekonomii je sdílená a získali ji rovněž američané - William D. Nordhaus a Paul M. Romer za výzkum na poli ekonomie, technologií a inovací v návaznosti na klimatickou změnu.

Kromě vědeckých "nobelovek" byla udělena také Nobelova cena za mír - letos ji získali Denis Mukwege a Nadja Murad, kteří bojují proti znásilňování a sexuálnímu zotročování ve válečných konfliktech v Kongu a v Sýrii. Nobelova cena za literaturu letos nebyla udělena kvůli skandálům kolem sexuálního obtěžování a vyzrazování jmen kandidátů. V roce 2019 tak pravděpodobně budou uděleny ceny dvě.

Trocha statistiky

Je vidět, že se i letos velmi dařilo americkým vědcům. Není divu. Spojené státy mají s velkým náskokem nejvyšší absolutní počet vědeckých nobelistů (doposud 273). Při zohlednění počtu obyvatel je ale předčí dva evropské státy – Velká Británie a Německo. Podrobnější statistiku si můžete přečíst zde.

Zajímavý je také pohled na podíl žen, které získaly nejprestižnější vědeckou cenou. Nobelovu cenu za fyziku doposud získalo 210 laureátů, přičemž pouze 3 z nich byly ženy. V chemii to byly 4 vědkyně ze 178 oceněných. Jen o málo lépe jsou na tom ženy-nobelistky v lékařství, kterých bylo doposud 12 z 216 oceněných. Mezi akademiky se objevují názory, podle kterých by udělování Nobelových cen mělo více zohledňovat genderové hledisko. Rektor Metropolitní univerzity v Oslu Curt Rice například navrhuje, aby se genderová vyváženost zohledňovala při výběru tzv. short lists, tedy seznamů několika málo kandidátů, mezi kterými se nakonec rozhodne o vítězi.

Kompletní seznam všech oceněných nobelistů od roku 1901 do roku 2018 si můžete prohlédnout zde.

Aspiruje i česká věda na dalšího nobelistu?

Česká republika je pro špičkový výzkum zejména díky evropským fondům výborně vybavena. Dočkáme se tedy svého nobelisty v některém z vědních oborů? Podle některých názorů je potřeba překonat ještě řadu překážek a systémových problémů, jako je nadměrná byrokracie, závislost na grantovém financování nebo uzavřenost některých  tuzemských institucí. Rut Bízková ve svém blogu upozorňuje také na nedokonalosti vzdělávacího systému, kvůli kterým nadaní vědečtí pracovníci z Česka dosahují úspěchů spíše v cizině.

 

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Zdroj: nobelprize.org