Dne 4. září 2022 půjdou obyvatelé Chile k plebiscitu, ve kterém rozhodnou, zda návrh nové podoby ústavy podpoří, či nikoli. Už v roce 2019 chilská veřejnost projevila svými protesty nevoli vůči dosavadní podobě ústavy, která podle nich podporovala nerovnosti sociální, ekonomické, a to i v oblasti vzdělání či vědy. O tom, že demokraticky zvolená chilská odborná veřejnost, tedy zástupci z řad studentů, vědců a učitelů, včetně původních obyvatel, se přípravě věnovala opravdu poctivě, svědčí i studie sociologa Josého Ortiz Carmony. Ten srovnával 19 ústav (mezi nimi například ústavy Brazílie, Bhútánu, Francie nebo Filipín) a zakotvení vědeckých, ekologických a inkluzivních témat v nich. Někteří komentátoři poukazují na to, že jde o první ústavu v historii Chile, kterou nenapsaly politické, ekonomické nebo vojenské elity.
Draft nové ústavy (dostupný ve španělštině zde) se stal dle Nature masivně stahovaným dokumentem, na jehož papírovou podobu lidé stojí fronty. Konkrétně by změny měly například přinést nápravu rozvráceného školství, které po privatizaci v 80. letech 20. století způsobilo obrovské sociální rozdíly. Poprvé v historii Chile budou také původní obyvatelé, kterých je v populaci asi 13 %, na území státu explicitně chráněni. Jedna z vědkyň, podílející se na podobě nové ústavy, mikrobioložka Cristina Dorador, v podcastu agentury Bloomberg mluví o tom, jak nová podoba ústavy zpřísní podmínky těžby. Zmiňuje přitom skutečnost, že v 21. století – nejen ve spojitosti s ruskou agresí na Ukrajině, či globální klimatickou změnou – musí státy chránit jak své ekonomické zájmy, tak především své životní prostředí.
Navrhovaný článek 298 nové chilské ústavy říká například toto: „Vědy a technologie, jejich aplikace a výzkumné postupy musí být vyvíjeny v souladu s bioetickými zásadami. Jsou rozvíjeny v souladu se zásadami solidarity, spolupráce, odpovědnosti a s plným respektem k lidské důstojnosti, lidským právům a svobodě, citlivosti zvířat, právům přírody a dalším právům stanovených touto ústavou a mezinárodními předpisy, které byly ratifikovány a jsou v Chile platné.“ Mimo jiné tak ústava zaručuje práva přírodě jako takové, což znamená, že omezení těchto práv bude považováno za protizákonné. To bude mít vliv například na již zmíněnou těžbu, odlesňování apod.
Věda jako součást ústavy
Článek 178 navrhované ústavy explicitně hovoří o vědě a technologiích jako o hnacím motoru chilské společnosti na cestě k její prosperitě, ke zlepšování životní úrovně a kulturních i přírodních podmínek společnosti. Věda by také měla zlepšovat fungování státu jako takového prostřednictvím vyvíjení organizačních procesů a správy veřejných statků.
Článek 220 pak přiznává autonomii rozvoji výzkumu, technologií a vědy. Poslední zmíněná úprava se může zdát formalitou, je ale potřeba upozornit, že i v Evropě se nyní klade velký důraz na zachování svobody výzkumu a vědeckého bádání (jak jsme například psali v článku o nové dohodě o hodnocení věd). Jde o ochranu před utilitárním zneužitím a diskriminací některých oborů, které nemají evidentní ekonomický a technologický přínos. Tento požadavek tak jde ruku v ruce s dalšími cíli nové ústavy – ochránit životní prostředí a práva původních obyvatel země.
Dosud Chile alokovalo na podporu vědy a výzkumu 0,4 % HDP, přičemž česká věda je dlouhodobě podporována téměř 2 %. Při velmi podobném celkovém HDP Česka a Chile tak vychází, že česká věda je podporována pětkrát více než ta jihoamerického státu (asi 1 ku 5 miliardám dolarů v roce 2020). Chilští vědci se bojí, že by u tohoto podfinancování mohlo zůstat i po schválení nové ústavy, neboť ta neobsahuje záruky ohledně výše financování. Podle některých tak věda a výzkum budou prvními oblastmi, kde bude rozpočet při zhoršení ekonomické situace krácen.
„Největší univerzity jsou všechny v Santiagu, a právě ony dostávají nejvyšší procento prostředků,“ přibližuje Ximena Báez, předsedkyně Národní asociace postgraduálních výzkumných pracovníků, která působí ve Valparaísu. Náprava přemrštěné centralizace je tak dalším z klíčových prvků nového návrhu. Problémem ovšem je, že draft pochopitelně neurčuje, jakým způsobem by decentralizace chilské vědy mělo být dosaženo. Další problematickou oblastí je absence opatření chránící duševní vlastnictví. Soledad Bertelsen z Univerzity Los Andes k tomu říká, že „jde o explicitní krok zpět,“ a dodává, že podnikatelé se mohou rozhodnout přesunout své investice z Chile.
Zároveň platí, že (mimo výše uvedených příkladů) návrh nové ústavy, alespoň v oblasti vědy a výzkumu, jde požadovaným směrem, průzkumy veřejného mínění (například zde a zde) ukazují, že nová ústava v plebiscitu 4. září přijata nebude. To je poněkud nečekaný vývoj, vezmeme-li v potaz, že v roce 2019, v době největších protestů a zároveň před vypuknutím pandemie covidu-19, mělo vytvoření nové ústavy 80% podporu. Je zároveň ale potřeba myslet na to, že v případě nové chilské ústavy nejde pouze o velmi silné zakotvení ochrany vědy, výzkumu, vzdělání a ochrany životního prostředí, ale celkového nastavení fungování chilského státu, kde se jistě konsenzus hledá daleko hůře než ve zmíněných dílčích tématech. Na podobě návrhu nové ústavy pracovalo 155 volených zástupců z různých oblastí geografických, sociálních i oborových.
Graf převzat a upraven dle PULSO CIUDADANO Julio 2022/ Segunda Quincena (19-22 julio), str. 41.
Podobná ustanovení hovořící o podobě výzkumu a vědy sice v české ústavě nenajdeme, nalezneme je ale například v Grundgesetz, německé obdobě ústavy, v článku 5. Mezi nejdůležitější zákonné normy v České republice, které se týkají vědy a výzkumu, patří zákon 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, zákon 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích nebo zákon 111/1998 Sb. o vysokých školách. O aktuální plánované novele tohoto zákona si můžete přečíst zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (TH)
Zdroje: Nature, Science, Bloomberg, Draft nové ústavy Chile
