facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Nová rakouská vláda chystá změny ve vysokém školství a vědě

19. 1. 2020
Nová rakouská vláda chystá změny ve vysokém školství a vědě

Rakouským akademikům se ulevilo, když strana zelených vystřídala na pozici koaličního partnera vládnoucích lidovců Sebastiana Kurze krajně pravicovou Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ). Nová koalice však vzápětí oznámila záměr rozsáhlé reformy vysokého školství a vědy.

Předchozí vláda Sebastiana Kurze nepřinesla vysokým školám v Rakousku mnoho klidu. Během dvouletého působení FPÖ v rakouské vládě se totiž do samosprávy akademických institucí dostala celá řada osob, které většina akademické obce považuje za nekvalifikované, nebo u nichž existuje podezření z napojení na nacionalistická hnutí. Začaly se množit obavy, že tito lidé mohou skrze své působení ve správních radách omezit strategický rozvoj vysokých škol, zabránit zvolení některých rektorů a zapříčinit provinčnost a uzavřenost celého sektoru.

Sebastian Kurz

Staronový rakouský spolkový kancléř Sebastian Kurz (foto: Georges Schneider)

I proto byl pozitivně přijat příslib nové vlády zajistit stabilní financování pro rakouské vysoké školy do roku 2027 a navýšit jej o vliv inflace a dodatečné prostředky určené na řešení specifických problémů, jako je například nízký podíl zaměstnanců na jednoho studenta.

Plány nové rakouské vládní koalice reformovat systém vysokoškolského vzdělávání však také vyvolaly obavy části akademické obce ze zásahů do autonomie a akademických svobod.

„Dobré je, že věda a výzkum se promítají do vládní strategie,“ uvedl Oliver Vitouch, viceprezident organizace Universities Austria, která reprezentuje rakouské vysoké školy. „Mám dojem, že já osobně i rakouské univerzity jsme vůči vládním plánům mírně optimističtí.“

Část rakouských vědců to však vidí jinak. Součástí vládního plánu je totiž snaha koncentrovat některé obory a pracoviště s cílem vytvořit takzvanou „kritickou masu“ v klíčových oborech. To by ale současně znamenalo, že ne všechny obory budou vyučovány a rozvíjeny na všech stávajících pracovištích.

V Rakousku, podobně jako v České republice, je velká část vysokoškolských pracovišť koncentrována do hlavního města. Ve Vídni a Štýrském Hradci sídlí celkem 13 z 22 institucí. „Již nyní zde existuje silná asymetrie mezi východem a západem,“ upozorňuje Vitouch, sám rektor University of Klagenfurt, která se nachází asi 300 kilometrů jihozápadně od Vídně. Konsolidace oborů by podle něj mohla tento problém ještě více prohloubit a také přinutit některé studenty ke stěhování do velkých měst, kde jsou vyšší životní náklady.

Další obavy vyvolávají plány na profesionalizaci managementu vysokých škol na všech úrovních, která by měla zajistit rychlejší rozhodování a změnu vztahů v rozhodovacích procesech mezi rektorem, univerzitní radou a akademickým senátem. „Obávám se o naši autonomii,“ říká Sabine Seidler, prezidentka Universities Austria a rektorka Vienna University of Technology „Vnitřní organizace je odpovědností vysoké školy a je důležité, aby tato odpovědnost zůstala zachována,“ dodává.

Podle Vitoucha ale mezi rakouskými politiky převládá názor, že vysoké školství by mělo být „efektivnější“ a lépe se potýkat s problémy jako je například vysoká studijní neúspěšnost. Rakouští politici také často upínají svůj obdiv k vysoce hodnoceným americkým univerzitám. Plánované reformní kroky by tak podle něj mohly vést k tomu, že se rakouský systém vysokých škol více přiblíží tomu „anglosaskému“.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: Times Higher Education (1, 2), Weiner Zeitung