facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Odcházení japonské vědy

25. 9. 2020
Odcházení japonské vědy

Na konci srpna 2020 oznámil japonský premiér Šinzó Abe svou rezignaci. Neočekávaný krok nejdéle sloužícího japonského předsedy vlády po sobě zanechal politické vakuum. Jaké budou osudy japonské vědy v nové éře? A podaří se Japonsku přerušit trend poklesu vědeckého výkonu?

Shinzo Abe meeting with Putin

Na konci srpna 2020 oznámil japonský premiér zemi neočekávaný krok. Rezignoval před koncem volebního období na svůj post ze zdravotních důvodů (Abe již od mládí trpí chronickou ulcerózní kolitidou). Ze stejného důvodu rezignoval i v roce 2007 po jediném roce ve funkci ministerského předsedy. Po vítězství v předčasných volbách v roce 2012 se znovu postavil do čela země a zůstal v něm až do srpna letošního roku. Stal se tak nejdéle sloužícím japonským premiérem.

Abeho politický profil lze charakterizovat jako konzervativní a nacionalistický. Pro své kritiky Abe představuje přístup starší, konzervativní generace, která se snaží revidovat japonskou úlohu v druhé světové válce a začít s mnohem agresivnější zahraniční politikou. Jeho příznivci naopak kvitují, že Japonsku se za jeho vlády povedlo získat významnou globální pozici a podpořit japonskou ekonomiku prostřednictví důrazných ekonomických opatření. Šinzó Abe také od svého opětovného nástupu do funkce v roce 2012 signalizoval, že se zaměří na podporu japonského výzkumu, vývoje a inovací. V této oblasti se mu však podařilo dosáhnout spíše dílčích výsledků.

Japonské vědě hrozí zapomnění

Japonsko z hlediska výzkumu a vývoje tradičně patří k hlavním globálním lídrům. Přesto za poslední dekádu japonský výzkum stále více zaostává. Výsledky z databáze Scopus ilustrují nepěkný obrázek – zatímco se celkové globální množství článků mezi lety 2005 a 2015 zvýšilo o 80 %, japonská vědecká produkce vzrostla pouze o 14 %. Podobně také podle Nature Index se počet článků, které napsali japonští autoři, propadnul mezi lety 2012 a 2016 o 8,3 %. Ve stejném období produkce například britských autorů stoupla o 17,3 %. Největší vzrůst pochopitelně zažila čínská věda – ta ve stejném období vzrostla o 47,7 %. Přes vládní snahy podpořit výzkum a inovace, zejména pak v oblasti biomedicínského výzkumu, se žádný překotný růst v posledních letech nekonal. Spíše naopak.

Z hlediska počtu publikací se Japonsko v posledních deseti letech propadlo ze čtvrté nejvýkonnější země až na devátou příčku. Japonsko přitom do výzkumu a vývoje investuje téměř 3,2 % hrubého domácího produktu, což je víc, než za výzkum utratí drtivá většina jiných rozvinutých zemí. Trend je přitom dlouhodobý. Známky poklesu japonského výkonu ve vědě a výzkumu však byly znatelné už od 90. let.

Když se v roce 2012 Šinzó Abe znovu ujal úřadu, plánoval se zaměřit právě i na tento problém. Přestože Japonsko do oblasti výzkumu a vývoje investuje značné množství prostředků, celých 80 % z nich pochází ze soukromého sektoru. Státní podíl investic ve srovnání s jinými rozvinutými zeměmi zůstává velmi nízký. Abeho vláda se navíc rozhodla investovat státní prostředky intenzivně i do inovací s cílem povzbudit ekonomiku. Žádné zřetelné výsledky tyto snahy ale zatím nepřinesly.

Důvodů, proč japonská věda zažívá takový propad, je hned několik. V devadesátých letech minulého století bylo japonské hospodářství svědkem dramatického kolapsu a zotavuje se z něj jenom postupně. Přestože jsou výdaje na výzkum a vývoj vysoké, státní příspěvek zůstává téměř nezměněný od roku 2001. V rámci úsporných opatření také japonské univerzity zažily drsné škrty prostředků na institucionální financování. Vláda přišla s kompetitivním financováním prostřednictvím jednotlivých projektů. To ale neposkytuje dostatek peněz, aby univerzitám nahradilo chybějící prostředky, kterých navíc stále ubývá. Na státních univerzitách bylo například v roce 2017 o 10 % grantů méně než v roce 2004. Ubývající finance kopíruje propad japonských vysokých škol v mezinárodních žebříčcích.

Úsporná opatření nejtvrději dopadla na zaměstnance univerzit. Univerzity například přestaly přijímat nové profesory poté, co ti předcházející odešli do důchodu, a zmrazily také přijímání nových vědců a výzkumníků. Projektové financování tvrdě dopadá i na mladé výzkumníky, pro které je velmi obtížné získat stabilní zaměstnání.

Protekcionismus, biomedicína i genderové nerovnosti

Za Abeho působení se zvláštní pozornosti dostalo biomedicínskému výzkumu. V roce 2015 Abe oznámil založení japonské Agency for Medical Research and Development (AMED), která měla sloužit jako ekvivalent amerického systému National Institutes of Health. Jeho hlavní náplní měl být transfer výsledků výzkumu do klinické praxe. V roce 2018 měl AMED v přepočtu rozpočet ve výši 1,2 miliardy amerických dolarů. Ačkoliv zatím lze výsledky agentury AMED jen obtížně posuzovat, japonská vláda za Abeho vedení intenzivně pracovala na legislativě, která umožní komercializovat regenerativní medicínu. Kontroverzní rozhodnutí totiž ignoruje vědecký konsenzus, že by regenerativní medicína (například terapie kmenovými buňkami) měla být v klinické praxi využívána až na základě robustních důkazů. Ty přitom v mnoha případech dosud chybí.

Na začátku tohoto roku japonská vláda ohlásila financování šesti velkých vědeckých misí, které chce splnit do roku 2050. Mají řešit aktuální problémy japonské společnosti. Mezi zvolené výzkumné cíle patří například roboti, kteří budou mít stejné fyzické dovednosti jako lidé, či řešení problému rapidního stárnutí populace. Nová struktura financování je inspirovaná evropským systémem výzkumných misí.

Japonsko se také rozhodlo zakázat mezinárodní spolupráci v oblastech, jako jsou kvantové výpočetní technologie, umělá inteligence nebo design polovodičových materiálů. Podle Japonců nařízení zabrání tomu, aby výsledky japonského výzkumu unikly do Číny. Podobnou politiku zvolily například Spojené státy americké nebo Austrálie. V Japonsku je však čínských vědců velké množství a přes 40 % veškerých zahraničních studentů pochází právě z Číny. Nedostatečná internacionalizace japonské vědy je přitom dalším velkým problémem. Nařízení tak hrozí nedobrou situaci ještě zhoršit.

Jedním z největších selhání Abeho administrativy v oblasti vědy je pravděpodobně málo úspěšná iniciativa za genderovou rovnost. Diskriminace žen je v japonské konzervativní a patriarchální společnosti dlouhodobý problém. Abeho vláda přitom formulovala hned několik strategických dokumentů a zákonů, které tento problém měly řešit.

Určitého pozitivního vývoje se podařilo dosáhnout – mezi lety 2011 a 2016, kdy počet žen, které se po narození prvního dítěte vrátily do práce, stoupl z 38 % na 53 %. Ve vědě je ovšem situace výrazně horší. Už nyní je jasné, že pětiletý plán, podle kterého by v roce 2021 mělo být žen v japonské vědě nad 30 %, se nepodaří dodržet. Na konci roku 2019 bylo totiž na vědeckých pozicích pouze 16,6 % žen. To je přitom ve srovnání s jinými zeměmi G20 velmi nízké číslo.

Nový premiér, staré cíle?

Novým premiér se po Abeho odchodu stane jednasedmdesátiletý Jošihido Suga, který v Abeho vládě sloužil rekordně dlouho. Letitý Abeho spojenec má přitom pověst neotřesitelné politické figury.

„Snaží se Abeho nahradit Sugou a pokračovat tak v Abeho vládě bez Abeho,“ komentuje volbu nového premiéra Koiči Nakano, profesor politiologie na tokijské Sophia University. K hlavním výzvám, kterým bude nový premiér čelit, podle něj patří zhoršující se vztahy s Čínou a Jižní Koreou a nutnost řešit ekonomickou a politickou krizi, kterou s sebou přináší aktuální koronavirová pandemie. Pro vědu příliš mnoho prostoru nezbývá. V dohledné době tak nelze očekávat, že se podmínky japonských vědců dramaticky zlepší.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Nature (1, 2, 3), Nippon, Japan Times (1, 2), BBC (1, 2, 3), Time, The Guardian