Evropská unie svými posledními politickými manévry dává jasně najevo, že má zájem připojit Kanadu jako asociovanou zemi k víceletému rámcovému programu Horizon Europe. „Zveme kanadské výzkumníky k tomu, aby se hlásili do našich programů. Chceme, aby se mezi našimi inovátory podařila navázat intenzivnější spolupráce, například v oblasti bioekonomie, pokročilých materiálů, čisté energie či digitálních, technologií,“ řekla při zahájení evropsko-kanadského summitu v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v červnu 2021. „A naši kanadští přátelé toto pozvání šťastně přijali,“ dodala ve svém projevu von der Leyen. Summit tak zahájil další aktivní politická jednání o možném připojení Kanady k programu Horizon Europe. Zájem je zejména spolupracovat v oblasti digitálních technologií, ekologických technologií, jako je například ekologická produkce vodíku, nebo dále v oblasti umělé inteligence či kvantové výpočetní techniky.
Podle informací serveru ScienceBusiness Evropská komise už s Kanadou o možné participaci v programu Horizon Europe vyjednává delší dobu. Klíčová jednání o konkrétních podmínkách přístupu Kanady jako asociované země k rekordnímu evropskému vědeckému programu však zdrželo obtížné vyjednávání o podmínkách Velké Británie po odchodu z EU. Kanada se s Evropskou unií neshodla také na možnostech spolupráce v oblasti citlivých kvantových a vesmírných technologií, což vedlo k dalším prodlevám. Projev Ursuly von der Leyen je tak na této frontě dobrým signálem, že jednání se znova rozeběhla a obě strany o ně mají aktivní zájem. Není ovšem jasné, jak dlouho tato vyjednávání zaberou a kdy by případně mohla Kanada skutečně získat oficiální status asociované země.
Předsedkyně Evropské komise v rámci evropsko-kanadského summitu jasně deklarovala, že Evropa má zájem s Kanadou spolupracovat i v řadě dalších oblastí. Jeden ze společných zájmů je mimo jiné i spolupráce v oblasti zdraví a medicíny. EU i Kanada chtějí například zajistit hladký koloběh distribuce vakcín mezi oběma regiony a v plánu je také další společná iniciativa, která by měla zajistit, aby se využití některých nových technologií dostalo i do rozvojových zemí světa.
Kanadská cesta za výzkumem
Kanada se o rozvoj výzkumu a vědecké spolupráce také v posledních letech poměrně aktivně snaží. Kanadským vědcům a výzkumníkům se totiž za vlády přechozího ministerského předsedy Stephena Harpera dařilo jen těžko. Na některé dlouhotrvající negativní efekty upozornila zpráva z roku 2017, která ukázala, že Kanada začala zaostávat v oblasti vědeckého výkonu a tamějším vědcům se daří získávat stále méně prestižních vědeckých cen. Zpráva tak doporučila zásadní restrukturalizaci a výraznou finanční injekci do základního výzkumu.
Kanadští vědci následně na základě této zprávy vytvořili poměrně silný tlak na novou, více pro-vědecky orientovanou vládu Justina Trudeaua, která stojí v čele v země od listopadu 2015. Přestože vláda v roce 2018 přislíbila zvýšit investice do vědy až na 4 miliardy kanadských dolarů během pěti let, vědci v roce 2019 upozornili na to, že mezi investovanými prostředky chybí finance právě na základní výzkum. Po koronavirové pandemii však vláda v rámci svého plánu na obnovu přislíbila investovat 2,2 miliardy kanadských dolarů během příštích sedmi let do biomedicínského výzkumu (s důrazem právě na vývoj vakcín). Snaha Kanady prohloubit spolupráci s Evropskou unií mimo jiné právě i v oblasti zdravotnického výzkumu navazuje i na vlastní národní politiku obnovy.
Obavy z čínského vlivu
Spolupráce mezi oběma geopolitickými celky je důležitá i v kontextu stále stoupajícího čínského vlivu v oblasti vědy a technologií. Kanada v červenci 2021 oznámila zavedení nového opatření, kdy při hodnocení některých grantových projektů bude hodnoceno i riziko spolupráce se zahraničními společnostmi. Některé vědecké projekty by tak měly být konzultovány i s kanadskými bezpečnostními agenturami a země zamítne jejich financování, pokud vyhodnotí, že případná spolupráce by zahrnovala bezpečnostní riziko. To se má týkat právě zejména citlivého výzkumu v oblasti kvantových výpočetních technologií, umělé inteligence a vesmírných technologií.
Kanada sice v novém opatření Čínu oficiálně nejmenuje, ale nové opatření zdůvodňuje jako „záměr, který má pomoci zastavit zahraniční vměšování, špionáž a únik nežádoucích informací, který by pomohl zemím či skupinám, které pro Kanadu představují riziko, či které mohou narušit kanadskou ekonomiku, společnosti či kritickou infrastrukturu“. Podle vládní zprávy z roku 2020 se totiž zahraniční tajné služby zaměřily právě na kanadské univerzity. Tamější policie tak například nyní vyšetřuje případ dvou vědců z University of Manitoba kvůli obviněním, že sdíleli vzorky DNA s wu-hanským Institute of Virology in China.
Kanada se tak připojuje mezi řadu západních zemí, které se nyní snaží chránit citlivý výzkum před čínským vlivem. V USA nyní vláda vyšetřuje výzkumníky z celé řady univerzit, včetně Harvardu, kteří měli údajně ilegálně skrývat vazby na čínské instituce. Ve Velké Británii zase plánuje vláda zavést novou službu, která by nabízela bezpečnostní poradenství univerzitám. V Austrálii mají podobné opatření, jako nyní zavedli v Kanadě. Pozice Evropské unie je ale mnohem složitější – zatímco Evropská komise brání některým zemím spolupracovat na výzkumu v oblasti citlivých technologií, Maďarsko kupříkladu vítá kampus čínské univerzity v Budapešti.
Nutnost spolupráce mezi Kanadou a Evropskou unií ve světle čínského vlivu zmínila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. S Kanadou chce EU spolupracovat i v oblasti dodávek surových materiálů, jako jsou minerály nebo kovy. Evropský průmysl je na dodávkách těchto materiálů silně závislý právě na Číně. „Jakožto Evropané chceme diverzifikovat náš import tak, abychom se vzdálili vývozcům jako Čína, protože je pro nás zásadní jak otázka udržitelnosti, tak také chceme menší ekologickou zátěž a transparentnost v oblasti dodržování pracovních podmínek,“ řekla von der Leyen.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
