Po Rakousku nyní od 1. ledna 2019 v čele Rady Evropské unie stanulo Rumunsko. Jako své motto si vybralo: „Soudržnost, společná evropská hodnota“ („Cohesion, a common european value“), což se promítá i do politických cílů Rumunska v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Nejdůležitějším úkolem, před kterým nyní Rumuni stojí, je dojednat nový rámcový program Horizon Europe, který má zajistit peníze na evropský výzkum mezi lety 2021-2027. Jeho podoba by měla být jasnější už v květnu 2019 na summitu v Sibiu.
Vnitřní politická situace v Rumunsku, v posledním roce poznamenaná střety mezi vládou a prezidentem, ovšem vyvolává mezi některými evropskými politiky nemalé obavy. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker opakovaně varoval před tím, aby rumunské předsednictví nezastínily vnitropolitické rozmíšky. Juncker dokonce prohlásil, že si nemyslí, že: „Bukurešť plně rozumí své roli“.
Rumunsko má zároveň značně obtížnou pozici, protože v oblasti výzkumu, vývoje a inovací patří mezi nejslavší členské státy EU. Země investuje do výzkumu a vývoje nejméně z evropských zemí – jde pouze o 0,48 % z hrubého domácího produktu. Země má také nejmenší počet patentů na počet obyvatel a pravidelně se umisťuje jako nejhorší v měřeních inovačního výkonu v Evropě. Kontroverze také vyvolalo rozhodnutí rumunské vlády zkrátit domácí rozpočet na výzkum a vývoj téměř o 20 %. Ušetřené prostředky by měly jít na stavbu katedrály v Bukurešti.
Zdroj: European Inovation Scoreboard 2018
Jedním z cílů Rumunska je v rámci jednání o nové podobě evropského rámcového programu zajistit dostupnost unijních financí i pro chudší státy EU. Víc prostředků by se tak mělo utratit v zemích východní a jihovýchodní Evropy. S tím ovšem nesouhlasí Němci a další členské země, které jsou ve výzkumu a vývoji tradičně silné. Ti vyžadují přísné dodržování kritéria vědecké excelence. Přestože se Rumunům podařilo vyjednat jisté výhody pro chudší evropské státy, jejich heslo o kohezi a soudržnosti vyvolává v Evropě o to větší napětí.
Evropský parlament totiž mimo jiné tlačí na navýšení prostředků na vědu a výzkum. Rámcový program Horizon Europe by proto mohl mít rozpočet až 120 miliard eur. S odchodem Británie z EU už ale není tak jasné, odkud by se prostředky navíc měly vzít. Finanční škrty by se pravděpodobně neměly týkat jen oblasti zemědělství, ale právě i systémových (kohezních) prostředků na podporu chudších evropských zemí.
Prohlédněte si také pracovní program a prezentaci rumunského předsednictví v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness, Technologické centrum AV ČR, Romania2019
