Vznik Agentury pro výzkum a inovace ve vědě (ARIS) inicioval ministr školství, vědy a sportu Igor Papič na základě diskusí se členy výzkumné a akademické obce. K dosažení cíle má pomoci postupné zvyšování veřejného rozpočtu na výzkum a vývoj, jenž byl v období 2022/2023 zvýšen z 308 milionů eur na 370 milionů eur. V příštím roce pak má dojít k navýšení o dalších 70 milionů na 440 milionů eur. Slovinská vláda aktuálně usiluje o spuštění prvního kola výzev již letos na podzim.
„Transfer znalostí z akademické sféry do praxe ve Slovinsku zaostává,“ uvedl Igor Papič jeden z důvodů vzniku ARIS v rozhovoru pro Science Business. Tento výrok slovinského ministra školství, vědy a sportu podporují i nedávné údaje o úspěšnosti států v programu Horizontu Evropa EIC Accelerator za rok 2022. Slovinsko se v žebříčku tohoto projektu podporujícího malé a střední podniky umístilo na čtvrté nejhorší pozici před Chorvatskem, Slovenskem a Řeckem.
Dalším cílem nové agentury je podle ministra školství, vědy a sportu zefektivnit proces vedoucí od výzkumu po finální produkt, jenž lze uplatnit na trhu. „Výzkumníkům bude v rámci hlavní vize umožněno pokračovat ve své práci: pokud dokončí svůj projekt v oblasti vědeckého pilíře, můžou pokračovat i v tom inovačním – pouze s částečným přehodnocením projektu,“ objasnil Igor Papič.
Způsob realizace je zásadní
Ačkoli vědecká komunita uvítala sdružení výzkumné a inovační aktivity „pod jednu střechu“, někteří odborníci varují, že problémy mohou nastat ve fázi realizace. Jana Kolar, bývalá členka představenstva dosavadní agentury, která ve Slovinsku poskytuje veřejné prostředky na výzkum a vývoj, a předsedkyně Evropského strategického fóra, uvedla jako potenciální zdroj překážek financování některých projektů, které jsou již na vyšších příčkách TRL (technology readiness level / úrovni technologické připravenosti). Zmíněné projekty má namísto nedávno reorganizovaného Ministerstva školství, vědy a sportu financovat Ministerstvo hospodářství a cestovního ruchu, které mělo nad tímto procesem kontrolu i před reorganizací.
Problém ve financování projektů v posledních fázích technologické připravenosti uvádí i Gregor Majdič, který stojí v čele University of Ljubljana: „Přestože financování produktů na vyšších stupních TRL je problémem v mnoha zemích EU, ve Slovinsku je to ještě výraznější kvůli nedostatku vhodných fondů rizikového kapitálu či podpory ze strany vlády a bank.“
Realizaci sdružení výzkumné a inovační činnosti spatřuje jako potenciálně problematickou i Gregor Anderluh, biolog, ředitel National Institute of Chemistry a prezident KOsRIS (Koordinace nezávislých výzkumných institucí Slovinska): „Vizi Igora Papiče – osamostatnit inovační část agentury a ustanovit ji jako samostatný pilíř – podpořily všechny hlavní zainteresované strany ve Slovinsku. Vědecká obec, včetně mě, proti této myšlence nic nenamítá. Rozhodující ale je, jakým způsobem se to provede.“
Za zásadní při procesu utváření nové agentury Anderluh spatřuje dostatečné zapojení významných aktérů z oblasti slovinského výzkumu, vývoje a inovací. Sektor inovací a technologií byl doposud podle ředitele KOsRIS zanedbáván a do ARIS tak vkládá naděje, jak problém vyřešit: „Aktuálně vše zakládáme znovu od nuly – problémy tak nelze vyloučit. Jejich řešení není jen na ministrovi školství, vědy a sportu, ale i na vládě. Všichni by tak měli stát za touto novou agenturou.“
V neposlední řadě Gregor Anderluh zdůraznil, že země musí zlepšit a upevnit vazby mezi ministerstvy. Podpora v této oblasti je však jedním z cílů v již uznaném plánu obnovy a odolnosti země po pádu Sovětského svazu.
Řešení problémů a nový směr sektoru
Počátkem změn v oblasti slovinské vědy, výzkumu a inovací je zákon o vědecko-výzkumné a inovační činnosti, jenž na území Slovinska vstoupil v platnost minulý rok v lednu. Kromě již zmíněných změn – vzniku nové agentury a poskytnutí více peněz pro daný sektor – přináší tento zákon i poskytnutí větší finanční autonomie výzkumných ústavů.
Zejména poslední zmíněná inovace se napříč akademickou obcí setkala s velmi kladným přijetím. „Systém směrování financí na výzkum byl založený na financování konkrétních programů. Nyní však bude finanční tok směřovat přímo do ústavů, což jim zajistí větší autonomii,“ okomentoval nový stav Gregor Majdič.
I přes změny k lepšímu však slovinský výzkumný a inovační ekosystém čelí dalším podstatným výzvám, mezi kterými podle Anderluha vyčnívá zejména problém nízkých platů. „Slovinsko je ve srovnání s řadou evropských zemí nejen pro výzkumné pracovníky, ale i pro podpůrný a administrativní personál více než neatraktivní. Nízké platy, které nabízíme, jsou zkrátka hrozné. Nový zákon byl měl zajistit vyšší platy, ale zatím se to nepodařilo prosadit, protože je třeba upravit další zákony. Jde to nesmírně pomalu,“ uvedl ředitel Národního chemického ústavu. Jedním dechem dále zmiňuje i další problém spojený s výzkumem, a to zastaralou technickou infrastrukturu.
Sám tento nedostatek dokládá na základě vlastní zkušenosti. Jeho pracoviště totiž bylo postaveno těsně po druhé světové válce. „Řada těchto budov není vhodná pro moderní výzkum. Tento problém není řešen v žádných strategických plánech a my bychom to rádi změnili,“ řekl Anderluh pro Business Science.
Kontroverze kolem ARRS
Zatímco nová agentura ARIS představuje nejen pro výzkumnou a akademickou obec nový začátek, se současnou ARRS je kvůli událostem z minulého roku spojená kontroverze. Bývalá správní rada ARRS přijala minulý rok v lednu rozhodnutí jmenovat zastupujícím ředitelem kardiologa Mitju Lainščaka poté, co bývalý ředitel odešel do důchodu. To se však nelíbilo bývalé slovinské vládě, která chtěla jmenovat někoho s dlouhodobým mandátem.
Konflikt vyústil v rozhodnutí bývalé vlády propustit čtyři členy správní rady včetně zmíněné Jany Kolar. Po několika rozepřích a tahanicích, kdy byli členové představenstva znovu dosazeni, bývalá vláda v květnu přistoupila k jejich opětovnému odvolání a jmenovala Lainščaka ředitelem se čtyřletým mandátem. Následně došlo ke změně vlády.
Aktuálně probíhá soudní řízení, ve kterém Jana Kolar a další odvolaní členové správní rady ARRS bývalou vládu žalují. „Bývalá vláda udává jako hlavní důvod našeho propuštění fakt, že jsme navrhli jmenovat úřadujícího ředitele, a ne stálého ředitele. Podle bývalé vlády jsme tak nejednali v nejlepším zájmu agentury a nepostupovali s péčí řádného člena správní rady. Máme však pocit, že skutečný důvod byl politicky motivovaný,“ okomentovala soudní řízení Jana Kolar.
Změny jsou nutné i v podávání žádostí v programu Horizont Evropa
Vedle realizace těchto plánů se Igor Papič dožaduje i změn ve způsobu podávání žádostí o podporu z programu Horizont Evropa. Slovinský ministr školství, vědy a sportu aktuálně v tomto směru vyzývá ke snížení byrokracie a kritizuje množství financí Evropské unie vyplácených v rámci výzkumu a vývoje konzultantům za poradenství při vyplňování složitých formulářů s žádostmi o granty, jejichž vyplnění navíc stojí mnoho času.
Zájemci – výzkumní pracovníci – musejí spolu s návrhem projektu předložit i spoustu další dokumentace. Ty se týkají správy dat, rovnosti žen a mužů, zásad otevřené vědy a zajištění toho, aby projekt nepoškozoval životní prostředí.
Podle Papiče je tento stav velkou příležitostí pro poradenské firmy v Bruselu a v celé EU, protože náklady vynaložené na poradenství – často přesahující deset až patnáct procent – mohou být „utopeny“ v celkovém rozpočtu výzkumných projektů.
„Nepracují na výzkumných záměrech, pouze se snaží tyto žádosti zatraktivnit nebo přiblížit bruselskému způsobu myšlení. Bez externích podpůrných agentur je zkrátka prakticky nemožné podat úspěšnou žádost o grant z programu Horizont Evropa,“ popsal proces poradenství ministr školství, vědy a sportu v rozhovoru pro Science Business.
Igor Papič se nejen do diskusí o výzkumné politice EU, ale i o potřebných změnách v oblasti slovinského výzkumu a inovací zapojoval již v době, kdy sám zastával pozici rektora na University of Ljubljana. Za priority své politické kariéry si pak podle svých slov určil právě inovace ve financování základního a aplikovaného výzkumu a propojení vědy s potřebami soukromého sektoru.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroj: Science Business (1, 2) European Innovation Council, GOV. SI
