Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Stanford vládne několika oborům, Češi většinou uzavírají pořadí

23. 10. 2018
Stanford vládne několika oborům, Češi většinou uzavírají pořadí

Společnost Times Higher Education postupně zveřejňuje žebříčky hodnocení vysokých škol podle jednotlivých oborů. V prvních čtyřech se zaměřila na obchodní a ekonomické obory, pedagogiku, právo a sociální vědy. Nejvíce českých škol se umístilo v žebříčku zaměřeném na obchod a ekonomii. Univerzita Karlova dosáhla také solidního umístění v sociálních vědách. Právnickým a pedagogickým oborům celosvětově vládne Stanford University.

Minulý týden zveřejnila společnost Times Higher Education (THE) první čtyři z celkem jedenácti žebříčků vysokých škol rozdělených dle jednotlivých oborů. V první sadě se zaměřila na obchodní a ekonomické obory, pedagogické obory, právo a sociální vědy. Ani v jednom případě nechybí v žebříčku čeští zástupci. Ačkoliv všechny oborové žebříčky vycházejí z metodiky celkového žebříčku vysokých škol (viz nejnovější žebříček THE za rok 2018), váha jednotlivých ukazatelů se mírně uzpůsobuje danému oboru.

Žebříček vysokých škol THE se sestavuje na základě 13 indikátorů, které jsou rozděleny do 5 oblastí. U celkového žebříčku je váha zkoumaných oblastí následující: výuka – 30 %, vědecký výkon – 30 %, citace – 30 %, mezinárodní atraktivita – 7,5 % a transfer znalostí a spolupráce s aplikační sférou – 2,5 %. Pro žebříčky zaměřené pouze na konkrétní obory se váha jednotlivých částí upravuje, ale ne příliš zásadně. Odchylka od základního rozdělení u zmíněných 4 oborů nepřesáhla 5 % na jednu oblast. U všech 4 žebříčků je kladen menší důraz na citace, většinou má tato oblast váhu 25 %. Naopak důležitější roli v oborových žebříčcích hrála výuka, ovšem rozdíl je maximálně 2,7 %.

Nejvíce zástupců má ČR v ekonomických oborech

Nejvíce českých reprezentantů se objevilo v žebříčku porovnávajícím vysoké školy v oborech spojených s obchodem a ekonomií (konkrétní metodologie je blíže popsaná zde). Mezi nejlepších 585 vysokých škol se prosadilo 7 českých zástupců. Nejlepší hodnocení si vysloužila Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která se dostala na sdílené 401. - 500. místo. Všech zbylých 6 vysokých škol společně uzavírá žebříček umístěním označeným jako 501+. Mezi ně patří Vysoké učení technické v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Vysoká škola ekonomická v Praze, Masarykova univerzita, Technická univerzita v Liberci a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.

Žebříčku suverénně vládnou vysoké školy především ze Spojených států amerických a z Velké Británie, která má v prví patnáctce 3 zástupce – University of Oxford (3.), University of Cambridge (4.) a London School of Economics and Political Science (8.). Ostatní z prvních patnácti jsou americké univerzity. Nejlepší je Massachusetts Institute of Technology a druhá Stanford University. Celý žebříček je k dispozici zde.

Univerzita Karlova v polovině žebříčku

V žebříčku zaměřeném na sociální vědy (metodologie je blíže popsaná zde) má Česká republika 3 zástupce. Není překvapením, že nejlépe si vedla největší česká vysoká škola – Univerzita Karlova, která bývá v mezinárodních žebříčcích nejúspěšnějším reprezentantem ČR. V oblasti sociálních věd se dostala na 301. - 400. pozici. Další dvě české školy – Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci – ji následují na 501. - 600. místě. Z 666 hodnocených institucí byla celkově nejúspěšnější University of Oxford a druhá opět Stanford University. Stejně jako v předchozím případě, i tomuto žebříčku dominují univerzity z Velké Británie a Spojených států amerických. Do první dvacítky se kromě nich dostala pouze ETH Zürich (20.). Celý žebříček je k dispozici zde.

Stanford a zase Stanford

V dalších 2 oborových žebříčcích již z českých vysokých škol figurují vždy pouze Univerzita Karlova a Masarykova univerzita. Ze 428 vysokých škol aktivních v oborech spojených s pedagogikou (metodologie zde) byla nejlépe hodnocena Stanford University. Na 2. a 3. místě jsou pak rovněž instituce ze Spojených států amerických, Harvard University a University of California, Barkeley. Hned za pomyslné stupně vítězů se probojovala University of Hong Kong. Univerzita Karlova skončila 301. - 400. a brněnská Masarykova univerzita byla zařazena mezi posledních 28 univerzit (401+). Celý žebříček je k dispozici zde.

V žebříčku určujícím pořadí v právnických oborech (metodologie zde) byla naopak úspěšnější Masarykova univerzita, která se dostala na 101. - 125. místo. Seznam 187 univerzit uzavírá Univerzita Karlova s hodnocením 151+. Mezi tradiční „těžké váhy“ z USA a Spojeného království se zde na vyšší příčky probojovaly University of Melbourne (10.), University of Toronto a McGill University (na sdílené 11. pozici). První je opět Stanford University, na druhém místě je Duke University a třetí University of Cambridge. Celý žebříček je k dispozici zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Times Higher Education