Členové redakce zmíněného média sestavili výčet příběhů podle dílčích oblastí, jež ve světě vědy doposud silně rezonovaly – od klinických studií, klimatické krize, politického vývoje v Evropě a ve Spojených státech až po antropologický výzkum. Pojďme se tedy podívat, které příběhy ze světa vědy nás – pravděpodobně – v tomto roce neminou.
První zásadní výsledky studií zaměřujících se na dlouhodobý covid
Od počátku koronavirové pandemie uběhnuly již čtyři roky. Zdravotní následky způsobené koronavirem však doposud pociťují miliony lidí, kteří prodělávají tzv. dlouhodobý covid. Příznaky zahrnují dlouhodobou únavu, úporné bolesti hlavy či dušnost. Při léčbě jsou tito pacienti – nejen podle informací americké federální agentury Národní instituty zdraví (National Institutes of Health) – nezřídka konfrontováni s problémy a jejich zdravotní stav se navzdory medikaci nelepší. Tento rok vědci doufají, že některé z prvních klinických studií možné léčby syndromu přinesou výsledky – i tak však mohou být předběžné.
Aktuální léčba, jež představuje například přípravek Paxlovid či další antivirové léky, je zaměřena na samotný virus SARS-CoV-2, který může v těle přetrvávat. Další medikace se pak zaměřuje na různé abnormality zjištěné při výzkumu dlouhodobého covidu, jako je mozková mlha a abnormální srdeční frekvence. Aktuálně tak vědci doufají, že očekávané výsledky pokusů objasní procesy, které jsou příčinou zmíněných stavů, a pomohou jim určit, co a jak testovat dále.
Celosvětový závod v regulaci umělé inteligence
Plány na zvýšení dohledu nad umělou inteligencí ohlásily vlády po celém světě. O krok blíže k ustanovení pevných etických zásad je však Evropská unie. Zásadní v tomto směru pak byla ze strany EU dohoda o Aktu o umělé inteligenci, tedy právního rámce pro regulaci AI v celé EU, k níž dospěl 8. prosince 2023 trialog mezi Evropským parlamentem, členskými státy a Komisí (viz článek).
Vývoj v oblasti dohledu nad AI nabírá na obrátkách i ve Spojených státech. Americké agentury čeká náročný úkol naplnit politické směrnice, které v listopadu 2023 oznámila administrativa prezidenta Joea Bidena a jejichž cílem je stanovit standardy pro odpovědný rozvoj umělé inteligence. Aktivní jsou také členové Kongresu, kteří předložili více než 150 návrhů zákonů, jejichž cílem je zajistit, aby umělá inteligence byla přínosem, nikoli hrozbou pro hospodářský rozvoj, veřejné zdraví, občanské svobody a národní obranu.
Situaci však výrazně znepřehledňuje a ztěžuje rychlý proces inovací ve zmíněné oblasti, který nebere konce. V důsledku této skutečnosti tak mohou konkrétní pravidla velmi rychle zastarat.
Rozvoj spolupráce s původními obyvateli
Temné historie – koloniální války a vykořisťování – mohou být příčinou toho, že se řada původních obyvatel zdráhá spolupracovat s vědeckými výzkumníky. Záblesky smíření jsou však stále častější. Minulý rok ukázal, že poznatky ze strany domorodých obyvatel mohou výrazně pomoci v palčivých otázkách západní vědy. Portál Vědavýzkum.cz o tomto novém fenoménu informoval v rubrice Věda kolem světa v konkrétním případě, kdy se spolupráci podařilo navázat s kmenem Passamaquoddy. Ti již tisíciletí využívají své poznatky nejen o pobřežních vodách v Mainském zálivu k udržitelnému získávání plodů oceánu.
V letošním roce tak mohou nová partnerství navázat na významné příklady z roku 2023 – jako další příklad lze uvést například studii o původu koní v Severní Americe. V ní se antropoložka Emily Lena Jones z University of Colorado společně se spolupracovníky z řad Lakotů, Komančů a dalších kmenů dopátrala archeologické pozůstatky koní z celého amerického Západu a následně s pomocí zmíněných spolpracovníků identifikovala původ.
Americká Národní vědecká nadace (National Science Foundation) aktuálně podporuje toto rozšířené úsilí na pět let částkou 30 milionů dolarů. Finance jsou směrovány na nové Centrum pro propojování domorodých znalostí (Center for Braiding Indigenous Knowledges).
Ačkoli jsou určité body spolupráce nedořešeny a přetrvávají i pochyby ze strany vědecké obce, nový rok pravděpodobně přinese nové modely spolupráce a pravděpodobně i větší respekt ze strany některých západních vědců k dalším projektům.
Politický vývoj ve Spojených státech výrazně ovlivní svět vědy
Volby prezidenta Spojených států, které odstartují 5. listopadu 2024, budou pro vědce vrcholem letošního politického kolotoče. Pokračující stranická patová situace v Kongresu ohledně ročních návrhů výdajů by mohla vést k uzavření vlády, což by narušilo poskytování grantů ve všech vědeckých agenturách. Většina pozorovatelů očekává, že konečná rozpočtová dohoda bude obsahovat nanejvýš malé navýšení pro jednotlivé agentury, a tedy nikoli velké navýšení, které požadoval prezident Joe Biden, a jež rovněž slíbil poskytnout Kongres.
Vítěz prezidentského klání bude určovat politiku v nesčetných otázkách spojených s vědou, a to včetně připravenosti na pandemie, inovací, imigrace či problematiky změny klimatu. Tedy témat, na něž mají kandidáti hlavních stran, demokrat Biden a jeho předchůdce, republikán Donald Trump, výrazně odlišné názory.
Odmítavý postoj k ekologickým ambicím EU
8. června 2024 proběhnou celoevropské volby do Evropského parlamentu. Zároveň lze aktuálně zaznamenat, že krajně pravicové a nacionalistické strany mají vyšší volební preference, v důsledku čehož se očekává zesílení odporu vůči tendencím Green dealu. Nová opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu, tedy „souboru politických iniciativ, jenž má EU nasměrovat na cestu k ekologické transformaci s konečným cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality“, tak mají být plánována v různých oblastech politiky – včetně energetiky, dopravy a ochrany přírody.
V souladu s těmito cíli bude také směrována podstatná část finančních prostředků v rámci rozsáhlého programu Horizon Europe na výzkum související se změnou klimatu. Konkrétně 35 % z rozpočtu tohoto programu v období 2021–2027 ve výši 95,5 miliardy eur je vyčleněno na opatření právě v oblasti klimatu.
Bez ohledu na to, zda krajně pravicové strany nakonec vytvoří třetí největší politickou sílu v Evropském parlamentu, většinová skupina – Evropská lidová strana – se již projevila jako přátelská vůči zemědělcům a průmyslu. Jako příklad lze uvést skutečnost, že se postavila proti politickým tendencím zaměřeným na snížení používání pesticidů. Zákonodárci by se také v budoucnu mohli snažit omezit financování provádění právních předpisů souvisejících s ekologií, jež doposud z velké části odolávaly konzervativnímu tlaku. V tomto směru se může jednat například o zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law), který stanoví cíle pro obnovu degradovaných ekosystémů. Zejména pak těch, „jež mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík a předcházet přírodním katastrofám a snižovat jejich dopady“.
Vesmírná odysea: Vypuštění nákladné sondy Europa
Existuje ve vesmíru místo s podmínkami pro život? Tuto palčivou otázku si vzala na mušku NASA se svou misí, v rámci které sonda Europa Clipper v hodnotě 5 miliard dolarů v říjnu odstartuje na palubě rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX. Díky zmíněné částce se jedná o nejdražší planetární vědeckou misi Národního úřadu pro letectví a vesmír od dob sond Viking, jež doputovaly na Mars v roce 1976.
Europa, jeden z měsíců planety Jupiter, pod ledovým povrchem s velkou pravděpodobností ukrývá zdroj života – rozsáhlý oceán. Právě tuto tezi má verifikovat sonda Europa Clipper. Přílet sondy ke zmíněnému měsíci se ale vztahuje až k roku 2030. Clipper však nepřistane přímo na povrchu Europy a nebude odebírat vzorky přímo z tohoto oceánu, místo toho padesátkrát proletí kolem měsíce, prohlédne jeho povrch a získá informace o jeho nitru.
Kromě sondy Europa Clipper budou měsíc zkoumat i další mise. Na zodpovězení určitých otázek se pak zaměří i sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) Evropské kosmické agentury, která provede podrobný výzkum Ganymedes, největšího měsíce planety Jupiter.
Prodlouží dopady El Niña rekordní vedra?
Oteplení způsobené klimatickým jevem El Niño ve východní části Tichého oceánu v příštích měsících pravděpodobně zesílí a může přispět k tomu, že průměrná globální teplota povrchu poprvé překročí předindustriální úroveň o 1,5 °C.
Je pravděpodobné, že zmíněný klimatický fenomén tak přispěje ke zhoršení sucha v Amazonii a Austrálii. Tento posun začal již v loňském roce, který byl korunován jako nejteplejší rok novodobé historie, neboť průměrná teplota za prvních 11 měsíců byla o více než 1,4 °C vyšší než v předindustriálním období. Tedy vyšší než lze vysvětlit pouze rostoucími emisemi skleníkových plynů. El Niño potlačilo schopnost oceánu absorbovat teplo a svou roli sehrál i pokles znečištění, které blokuje Slunce. Tyto neblahé účinky tak můžeme očekávat i v roce 2024.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroj: Science
