Nový příkaz je rozšířením dubnových nařízení, kdy administrativa pozastavila vydávání povolení k trvalému pobytu a zelených karet ve snaze omezit legální migraci do USA. Nové ustanovení prodlužuje pozastavení vydávání zelených karet do konce roku a přidává nové kategorie víz, které budou omezeny.
Dopady na desítky tisíc pracovních míst
Omezení se bude týkat zejména víza H-1B, které se uděluje zahraničním akademikům na amerických univerzitách a zaměstnancům najatým technologickými firmami. Omezení se naopak nebude týkat těch, kteří v USA momentálně pracují. Stejně tak ani pracovníků, kteří již mají vyřízené doklady pro vstup do země. Další výjimky se budou uplatňovat pro některé skupiny pracovníků, například postdoktorandy. Nové nařízení vlády se také zřejmě nedotkne programu Optional Practical Training (OPT), který je speciálně navržen tak, aby umožnil zahraničním studentům dočasně pracovat v USA, a to ihned po ukončení studia.
Programu OPT se účastní více než 200 tisíc zahraničních studentů a je považován za nedílnou součást amerického vysokého školství. „Jsme potěšeni, že vláda uznala význam OPT a našich zahraničních studentů pro americkou ekonomiku,“ uvedla Miriam Feldblum, výkonná ředitelka Presidents’ Alliance on Higher Education and Immigration. Nicméně vízum H-1B umožňuje zaměstnání v USA až na šest let, zatímco OPT, který je vázán na dokončení vzdělávání, trvá pouze jeden rok.
V loňském roce podle amerického ministerstva zahraničí Spojené státy vydaly více než 188 tisíc víz H-1B napříč sektory. V lednové zprávě National Science Foundation se uvádí, že 30 % pracovníků ve vědeckých a inženýrských pozicích ve Spojených státech se narodilo mimo zemi.
„Pozastavení víz H-1B bude mít dopad na americký výzkum a inovace, stejně tak i na tamní schopnost vzdělávat další vědeckou pracovní sílu,“ říká Lizbet Boroughs, viceprezidentka Association of American Universities, která sdružuje přední vědecké instituce v USA.
Podle odborníků jsou právě zahraniční talenty nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti, a to právě i v případě americké vědy. „Je skutečně smutné, že i přesto, že USA disponuje sítí světově významných výzkumných institucí a univerzit, je jedna z prvních věcí, kterou tamní vláda po pandemii udělá, že obviní mezinárodní výzkumníky z nezaměstnanosti,“ říká Mehmet Doğan, turecký fyzik na University of California, pro nějž je nyní získání víza H-1B nejisté.
Jak budou nová pravidla uplatňována, až dojde k otevření konzulátů a zahájí se proces zpracování žádostí o víza, se zatím nevím. Vysílá to však jasnou zprávu, myslí si Julia Phillips, členka americké National Science Foundation. „Můžete být tím nejúžasnějším americkým studentem. Pokud jste se však v USA nenarodili, neexistují absolutně žádné záruky, zda zde budete mít možnost zůstat.“
Velká Británie řeší, co dál se zahraničními vědci po brexitu
Zatímco USA omezují zahraničním vědcům vstup do země, vláda Velké Británie naopak plánuje zřídit „kancelář pro talenty“, která bude usnadňovat příchod špičkových zahraničních vědců po brexitu. Přestože zatím nejsou známé podrobnosti o fungování nového úřadu, podle Jamese Wilsdona, odborníka na vědeckou politiku na University of Sheffield, by mohl mít pravomoc dohlížet na imigrační pravidla stanovená jinými vládními agenturami.
V reakci na obavy týkající se dopadu brexitu na nábor vědců navíc vláda Spojeného království v únoru zavedla „globální talentové vízum“, jehož cílem je urychlit imigrační proces pro vědce a techniky, kteří byli úspěšní v žádosti o grant od uznávaného donora.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: TimesHigherEducation, Nature, ScienceMag
