Úspěšnou oblastí jsou například projekty European Institute of Innovation and Technology.

O dopadech války na nejen ukrajinskou vědu, ale na mezinárodní spolupráce obecně jsme psali již loni zde. Letošní konferenci o analýze stavu vědy ve světě v návaznosti na ruskou agresi ale otevřel prezident International Science Council (ISC) Peter Gluckman apelem na budoucnost. „Úloha mezinárodní vědecké komunity skrze vědeckou diplomacii je pro Evropu po skončení konfliktu klíčová. Půjde o obnovení vztahů a spoluprací, a také ponaučení se reagovat na složité světové problémy,“ uvedl Gluckman.

Nedávná minulost a současnost jsou poznamenány rozličnými krizemi – ať už se jedná o pandemii koronaviru, která narušila systémy mobility a mezinárodní spolupráce, válku, ale i ne tak extrémní nárazové krize, jako jsou ekonomické problémy a jejich dopady například i na podfinancování vědy. Účastníci výše zmíněné konference, která se uskutečnila pod patronací ISC a ALLEA (All European Academies), se pak shodli, že odolnost systému světové, ale zejména evropské vědy se musí zvýšit.

Zpráva z uvedené konference pracuje s termínem polycrisis, který popisuje situaci, kdy jedna krize následuje druhou a tyto jsou zpravidla v nějakém vztahu. Také zazněla deklarace, že ukrajinský vědecko-výzkumný komplex nesmí být zničen, přičemž dnes ukrajinská věda operuje s pouze 60 % svého normálního rozpočtu. Ten ale stejně dle údajů světové banky stabilně klesá minimálně od přelomu tisíciletí. Navíc, věda a výzkum, stále fungující na půdorysu sovětského plánování, nejsou dle Oleksie Kolezhuka, jednoho z nejvyšších poradců ukrajinské vlády v oblasti vědy, na rozdíl od bezpečnosti, vzdělání nebo hospodářství, prioritou. 

Nezanedbatelný je také vliv války na úbytek vědců, kteří byli nuceni Ukrajinu opustit. „Od začátku války utrpěl ukrajinský sektor výzkumu a vývoje bezprecedentní ztráty v oblasti lidské infrastruktury i finančních zdrojů,“ uvedla pro Science Bussiness Olga Polotska, výkonná ředitelka National Research Foundation of Ukraine (NRFU). Může se to zdát jako klišé, ale Ukrajině hrozí, že přijde o celou generaci vědců. „V současné době jsme v situaci, kdy více než 10 % vědců – pravděpodobně těch nejlepších – opustilo zemi,“ řekl náměstek ministra školství a vědy Denys Kurbatov u příležitosti ukrajinského Dne vědy 19. května v Kyjevě.

Nicméně naštěstí pro ukrajinskou vědu podle odhadů na Ukrajině zůstalo na 80 % tuzemských vědkyň a vědců. Tím spíše je ale dle zainteresovaných potřeba pracovat na rekonstrukci a posílení celého systému. Klíčovou roli v pomoci ukrajinské vědě hraje přirozeně Evropská unie.

Science Business publikoval výčet této podpory napříč grantovými schématy, tématy i zacílením pomoci:

• Možnost bezplatného zapojení do programu Horizon Europe. Do července 2023 se ukrajinské organizace účastnily 72 projektů s čistým financováním EU ve výši 19,18 milionu eur.
• Pomoc při zřízení kanceláře programu Horizon Europe v Kyjevě s grantem ve výši 1,75 milionu eur. Kancelář, která má být otevřena letos na podzim, bude propagovat možnosti financování a nabízet pomoc při vypracovávání návrhů a hledání projektových partnerů v jiných zemích.
• Plánuje se spuštění projektu za 2 miliony eur, jehož cílem je posoudit kapacity ukrajinských výzkumných infrastruktur a připravit investiční plán.
• Vytvoření programu stipendií MSCA4Ukraine v hodnotě 25 milionů eur, který umožní 124 ukrajinským vědcům pokračovat ve výzkumu v hostitelských institucích v jiných zemích programu Horizon.
• Evropská rada pro inovace podpoří nejméně 200 začínajících podniků a malých a středních podniků.
• Příspěvek ve výši 3 milionů eur na iniciativu Scientists for Scientists v rámci programu Human Science Frontier. O Ulianě Semaniuk, která toto stipendium využila, píší například Nature News zde.
• Ukrajinské výzkumné a inovační organizace mohou získat zkušenosti zapojením se do probíhajících projektů programu Horizon Europe prostřednictvím nástroje Hop On.

Česko-ukrajinská spolupráce

Jedním z úspěšných příkladů projektů, ve kterých spolupracují nejen české a ukrajinské vysoké školy, ale i jiné instituce z dalších zemí Evropy, je EIT HEI Initiative. Tato iniciativa je klíčovým nástrojem Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) v rámci jeho nové strategie, Strategického inovačního programu EIT na období 2021-2027. Cílem iniciativy je vybavit vysokoškolské instituce odbornými znalostmi a koučinkem, přístupem k inovačnímu ekosystému EIT a financováním, což by jim mělo umožnit vypracovat inovační akční plány doplňující potřeby jednotlivých vysokoškolských institucí. V podstatě jde o pomoc European Institute of Innovation and Technology vysokoškolskému sektoru v oblasti transferu technologií a znalostí, i širších kompetencí v oblasti tzv. třetí role univerzit zaměřené na komercializaci a regionální rozvoj. „Zapojení vysokoškolského vzdělávání do inovačního ekosystému je výrazným rysem EIT a já vítám zahájení této nové iniciativy na posílení naší spolupráce s vysokoškolskými institucemi,“ uvádí například Gioia Ghezzi, předsedkyně správní rady EIT.

Konkrétní zkušenost nejen se zapojením ve zmíněném programu, ale také se spoluprací s ukrajinským protějškem mají na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT Praha). Ta se svými partnery dokonce uspěla v soutěži z pozice koordinátora konsorcia DETECT! Cílem projektu je propojit vysoké školy silné v oborech tzv. DeepTech s vysokými školami se zkušenostmi v podnikatelských schématech, jakož i průmyslové partnery a organizace třetího sektoru, s vizí pokračující do roku 2030. Tzv. DeepTech jsou technologická řešení vycházející z nejaktuálnějšího špičkového výzkumu a zpravidla jsou hledána na základě konkrétní poptávky. Oblast DeepTech zahrnuje obory jako robotika, pokročilé materiály, kyberprostorová řešení včetně bezpečnosti, umělou inteligenci nebo biotechnologie.

„Záměrem projektu DETECT! je přispět k tomu, aby se vysokoškolské instituce staly klíčovými hráči v oblasti inovací. Posílením a rozvojem praktických dovedností umožní výzkumníkům přenést výsledky výzkumu do prostředí technologických inovací. Partnerské vysoké školy mají v úmyslu představit nové tréninkové programy v oblasti DeepTech, školení a mentoring v oblasti podnikání a zakládání startup společností na komercializaci vědecko-výzkumných výsledků, vytváření podnikatelských inkubátorů a posílit oblast transferu technologií v prostředí vysokých škol,“ popsala portálu Vědavýzkum.cz záměr grantu Hana Štěpánková z Projektového centra VŠCHT Praha.

„Vzhledem k tomu, že v této výzvě EIT HEI bylo doporučeno i zapojení organizací z Ukrajiny, byli do konsorcia projektu přizváni partneři z National University of Shipbuilding (NUOS) z Mykolaiv. Vzájemná komunikace s touto univerzitou započala již na jaře roku 2022, kdy VŠCHT Praha vypravila do Mikolajivu kamion s humanitární pomocí. Rektor NUOS Eugenyi Trushliakov pak na podzim téhož roku navštívil Prahu a po společném setkání s rektorem VŠCHT Praha Pavlem Matějkou bylo o výběru NUOS jako partnera do konsorcia DETECT! rozhodnuto,“ dodala dále Štěpánková s tím, že i přes vyhrocenou válečnou situaci zástupci NUOS podnikli strastiplnou cestu na kick-off meeting v Technologickém a inovačním centru Zlín.

Dalším z českých zástupců v úspěšných konsorciích EIT HEI Initiative je Technická univerzita v Liberci, která se v rámci projektu Skills2Scale spojila s partnery na Ukrajině, ale i v Řecku, Finsku nebo Španělsku. Cílem tohoto konsorcia je, logicky vzhledem k charakteru grantového schématu a poskytovatele, podobně jako u DETECT! podpora inovačního podnikání, institucionální spolupráce napříč vysokoškolským a komerčním sektorem a zlepšení podnikatelského vzdělávání na vysokých školách. Oblastí působení jsou opět DeepTech, zaměřené primárně na 5G sítě. Ukrajinským partnerem je v tomto případě Uzhhorod National University. Spolupráce s touto ukrajinskou univerzitou je dle vyjádření TUL na vynikající úrovni, funguje zcela hladce a snad i díky osobním vazbám prorektorky Nadiyi Boyko na Českou republiku a Prahu je mimořádně přínosná pro všechny zúčastněné partnery.

„V rámci mezinárodního projektu jsou rozvíjeny kompetence nejen akademických pracovníků, ale především studentů. Ambicí je podpořit podnikavost studentů v oblasti 5G technologií, zapojit TUL a její inovační partnery do evropské inovační sítě zaměřené na využívání 5G technologií a rozvíjet tímto směrem výuku i vědu a výzkum na naší univerzitě. Jsme hrdí, že můžeme být součástí tohoto prestižního konsorcia,“ říká děkan Ekonomické fakulty TUL Aleš Kocourek. Projekt je podpořen částkou ve výši 350 000 eur a probíhá od května do prosince 2023 s možností prodloužení o dalších 6 měsíců a o dalších 400 000 eur.

Autor: Vědavýzkum.cz (TH)

Zdroj: Zpráva z konference, DETECT!, Science Business (1, 2), Skills2Scale, Nature News