Strategické oblasti výzkumu a problém zemí mimo EU
I když je mnoho zemí, které mají zájem o přidružení k výzkumnému programu Horizon Europe, musí přistoupit na přísná pravidla. Geopolitické napětí navíc EU nutí chránit strategicky citlivé zájmy, což například znamená, že se přidružené země nemohou některých výzev účastnit. „Omezení pro účastníky mimo EU v kosmickém a kvantovém výzkumu znamenají, že potenciální žadatelé vynaloží spoustu sil na to, aby našli vyhovující výzvu, ale ne tu nejlepší,“ řekl Danny Seker, ředitel Israel Europe Research and Innovation Directorate.
Švýcarsko, které stále na přidružení čeká, se zase potýká s tím, že tamní výzkumní pracovníci nemohou spolupracovat s protějšky z EU v oblastech, ve kterých jsou nejsilnější. Signe Ratso, která řídí vyjednávání ohledně výzkumného programu, tvrdí, že EU v pravidlech neustoupí, dokud nebude zajištěna reciprocita. „Je suverénním právem a povinností každé jurisdikce na světě, včetně EU, chránit strategicky citlivé zájmy,“ uvedla.
Obavy ohledně umělé inteligence v peer review
Recenzent zamítl práci nizozemského výzkumníka Robina Bauwense. Spolu s negativní odpovědí dostal vědec návrh několika prací jiných autorů. Bauwens zjistil, že tato jména jsou ve skutečnosti vygenerovaná umělou inteligencí. Tento případ není ojedinělý. Mnoho výzkumníků například potvrdilo, že ChatGPT vytváří nesmyslné seznamy fiktivních autorů, časopisů a publikací. Tento incident pravděpodobně posílí obavy ohledně rostoucí role umělé inteligence v peer review vědeckých článků.
Kanada prý investuje málo do vědy
Kanadská akademická výzkumná komunita má obavy o svou budoucnost kvůli podfinancování a špatné koordinaci vědy. Federální expertní panel, vedený Frédéricem Bouchardem z University of Montreal, popsal pokles investic kanadské vlády do výzkumu za poslední dvě desetiletí. Panel navrhl mimo jiné vytvoření nové vládní vědecké agentury pro mezioborový výzkum a koordinaci mezinárodní spolupráce.
Podle expertního panelu kanadská věda už nyní přichází o svoje talenty, což stojí kanadskou ekonomiku alespoň 600 milionů liber ročně. Vláda sice závěry panelu zaregistrovala, poté ale vydala rozpočet bez zvýšení výzkumných výdajů nebo podpory pro postgraduální či postdoktorská stipendia. To zneklidnělo kanadskou vědeckou komunitou: „Globální závod ve vědě se zrychluje a Kanada neběží dostatečně rychle,“ řekl Bouchard.
Česká organizace buduje lokální, přesto transnacionální podpůrnou síť pro startupy
Po svém spuštění v roce 2021 CEE Startup Network v loňském roce uspořádala první přeshraniční soutěž o financování, které se zúčastnilo více než 90 startupů. Tým, který za sítí stojí, se nyní snaží rozšířit její působnost do dalších měst před uspořádáním letošní výzvy na Startup Voucher, která bude otevřena v září. Společnost spojuje zájmy startupistů na hranicích Česka, Slovenska a Polska a doufá, že její přístup bottom-up pomůže místnímu, ale zároveň nadnárodnímu inovačnímu ekosystému k rozkvětu. Společnost nabízí řadu služeb, včetně finančního a strategického poradenství, propojení s investory a podnikatelskými partnery, a také přístup k mezinárodním trhům a programům pro rozvoj startupů.
„Obecně platí, že iniciativy zdola nahoru fungují lépe, protože vycházejí ze skutečných potřeb uživatelů, například malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních agentur,“ řekl pro ScienceBussiness Michal Janovčík ze společnosti INOVIA Inovačního centra v Žilinském kraji. „Jsme krokem, který můžete udělat ještě předtím, než začnete uvažovat o financích například z Evropské rady pro inovace. Ta je pro naše startupové cíle obvykle příliš konkurenční a nedosažitelná,“ řekla Adéla Píchová, koordinátorka projektu CEE Startup Network.
První soukromá mise na měsíc selhala. Zkoumá se proč
Přistávací modul HAKUTO-R Mission 1 (M1), vyvinutý tokijskou společností ispace, měl přistát v měsíčním kráteru Atlas 25. dubna kolem 16:40 koordinovaného světového času, což by znamenalo první úspěšné přistání na Měsíci uskutečněné komerční misí.
Tým ispace však ztratil kontakt s lodí, když se nacházela ve výšce asi 90 metrů nad měsíčním povrchem, a po přistání se mu nepodařilo navázat spojení, jak bylo plánováno. Ve svém prohlášení společnost uvedla, že modul na povrchu Měsíce patrně nepřistál, ale havaroval. Zatímco vesmírný modul vyvinula japonská společnost, měsíční vozítko Rashid, které modul nesl, vyrobili ve Spojených arabských emirátech. Vše bylo vyneseno na oběžnou dráhu raketou Falcon 9 americké SpaceX.
Jde tak o první čistě komerční pokus o přistání na povrchu Měsíce. Astrofyzik na American University of Beirut Mounib El-Eid doufá, že první lunární mise SAE podpoří výzkum na Blízkém východě. „Neměli bychom se soustředit pouze na utrácení peněz za stavbu roverů nebo kosmických lodí, ale musíme se věnovat i výzkumu získaných dat", říká El-Eid, který je zástupcem Libanonu v Arab Union for Astronomy and Space Sciences.
Čína zavádí cenzuru chatbotů s umělou inteligencí
Ačkoli ani ChatGPT americké společnosti OpenAI, ani umělá inteligence Bard od Googlu nejsou v Číně dostupné, komunistická strana a její představitelé nechtějí nic riskovat. Podle předpisů musí společnosti dodržovat přísná cenzurní pravidla Komunistické strany Číny, stejně jako se webové stránky a aplikace musí vyvarovat zveřejňování materiálů, které očerňují čínské vůdce nebo odkazují na zakázanou historii.
Obsah systémů umělé inteligence bude muset odrážet „základní socialistické hodnoty“ a vyhýbat se informacím, které podkopávají „státní moc“ nebo národní jednotu, píše deník The New York Times. „Generativní umělá inteligence staví do napětí dva hlavní cíle strany: kontrolu informací a vedoucí postavení v oblasti umělé inteligence,“ říká Matt Sheehan, odborník na čínskou umělou inteligenci a pracovník Carnegie Endowment for International Peace.
Švédská raketa přistála v Norsku. Bratrský konflikt nebo nehoda?
V pondělí 24. dubna 2023 ze švédské základny v Esrange Space Center odstartovala švédská dálkově řízená raketa, která měla zkoumat mikrogravitaci. Raketa vyvinutá ve spolupráci s Evropskou vesmírnou asociací svůj úkol splnila až na poslední část, přistání. Podle BBC se snesla do norských hor, vzdálených asi 40 kilometrů od požadovaného místa přistání.
Podle dostupných informací nepřišel k újmě nikdo na zemi, ani raketa či výzkumné zařízení na její palubě. Problém je, zdá se, v komunikaci mezi skandinávskými sousedy. „Ministerstvo nedostalo formální oznámení, a když k takovému incidentu dojde za hranicemi, je důležité, aby odpovědné osoby okamžitě informovaly norské úřady řádnou cestou,“ stěžuje si mluvčí norského ministerstva zahraničí Ragnhild Simenstad.
Podle vyjádření Esrange Space Center ale byla kontaktována jak norská armáda, tak místní úřady. Právě místní úřady v regionu Malselv, kam raketa dopadla, sdělily norské veřejnoprávní televizi NRK, že byly o incidentu informovány. Zástupci místní správy také byli požádáni, zda by mohl být vyslán švédský vrtulník, který by raketu vyzvedl. Norské ministerstvo zahraničí však uvedlo, že neobdrželo žádné formální oznámení ani o přistání rakety, ani o vyzvednutí jejího nákladu. „Tuto odchylku bereme vážně,“ řekl Marko Kohberg z vesmírného střediska Esrange. „Zatím je příliš brzy na spekulace o příčině a čekáme na další informace z probíhajícího vyšetřování,“ dodal k důvodu selhání přistání.
Co leží za Horizontem?
Celkový rozpočet, mezinárodní spolupráce nebo neadekvátní tlak na cílený výzkum. To jsou podle zástupců některých odborných společenství hlavní problémy, se kterými se dosavadní programová schémata podpory vědy a výzkumu v rámci EU musela potýkat. Rok 2028 přinese nové programovací období a Evropská komise představí to, co evropskou vědeckou komunitu čeká za Horizontem.
Už teď se proto rozbíhají jednání stakeholderů a začíná lobbování za zájmy jednotlivých univerzitních aliancí, národních organizací nebo výzkumných institucí. Například podle Justa van den Hoeka, policy officera Nizozemského domu pro vzdělávání a výzkum (Neth-ER), by desátý rámcový program (označovaný prozatím jako FP10) měl přinést především daleko větší celkový rozpočet. Zatímco program Horizon Europe operuje s 95 a půl miliardami eur, Hoek vidí jako ideální hodnotu 200 miliard.
„Víme, že EU má mnoho strategických cílů, ať už jde o green deal nebo digitalizaci, a víme, že naši konkurenti, zejména USA a Čína, investují do výzkumu a vývoje ve velkém. Abychom tedy všech těchto cílů dosáhli a vyhnuli se dalšímu zaostávání na globální úrovni, potřebuje program Horizon seriózní financování,“ dodal.
Indie nechce být pouze vesmírnou montovnou
Indická organizace pro výzkum vesmíru zveřejnila ve čtvrtek 20. dubna 2023 strategický dokument Indian Space Policy 2023. Ten by podle všeho měl daleko více otevřít možnosti soukromého sektoru zasahovat do výroby, provozu satelitních technologií a poskytovaní služeb skrze ně.
„Každá NGE (non-governmental entity, pozn. red.), která se takového procesu účastní, je oprávněna držet, vlastnit, přepravovat, používat a prodávat jakýkoli takový asteroidový nebo kosmický zdroj získaný v souladu s platnými právními předpisy, včetně mezinárodních závazků Indie,“ uvádí se v dokumentu.
Nová politika podporuje NGE ve výrobě a provozování kosmických dopravních systémů, včetně nosných raket a raketoplánů, jakož i v navrhování a vývoji opakovaně použitelných, obnovitelných a rekonfigurovatelných technologií a systémů pro kosmickou dopravu. Širší možnosti zapojení do byznysu na orbitě pochopitelně vítají zástupci právě těchto průmyslových odvětví.
Novinky v oblasti vesmírného podnikání zavádí Indie už od roku 2020. V nejnovějším dokumentu je dále také nastíněna úloha a povinnosti nově vytvořeného Indického národního centra pro podporu a autorizaci vesmírných aktivit (IN-SPACe), které spolupracuje se soukromými subjekty, včetně začínajících firem, v oblasti vesmírných technologií a na vývoji řešení a služeb pro vesmírný sektor.
Autoři: Vědavýzkum.cz (ED,TH)
