Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Průmyslová práva a licence: Patentové úřady a organizace

24. 6. 2018
Průmyslová práva a licence: Patentové úřady a organizace

V rámci seriálu o otázkách průmyslových práv a licencí tentokrát představujeme patentové úřady a organizace. Kromě českého Úřadu průmyslového vlastnictví se věnujeme také dalším organizacím, které zajišťují ochranu duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni.

Úřad průmyslového vlastnictví

Úřad průmyslového vlastnictví je zřízen zákonem č. 21/1993 Sb. jako ústřední orgán státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví. Instituce, v jejímž čele stojí předseda jmenovaný vládou, plní zejména funkci patentového a známkového úřadu, přičemž rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv. Vykonává také činnost podle předpisů o patentových zástupcích, získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury; zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem; aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv a spolupracuje s mezinárodními organizacemi a národními úřady jednotlivých států v oblasti průmyslového vlastnictví.

Systém ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá tedy v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba rozhodnutí tohoto státního orgánu. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků uvedených Úřadem, které jsou veřejně přístupné, a zveřejňují se ve Věstníku Úřadu. Úřad průmyslového vlastnictví sídlí na adrese: Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6 – Bubeneč.

Mezinárodní patentové úřady a organizace

European Union Intellectual Property Office (EUIPO)

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) se sídlem v Alicante je místem pro přihlašování ochranných známek Evropské unie a průmyslových vzorů Společenství. Jedinou přihláškou lze získat ochranu těchto průmyslových práv ve všech zemích Evropské unie. Tuto přihlášku lze u tohoto úřadu podat přímo nebo prostřednictvím národního patentového úřadu. Ochranná známka Evropské unie má jednotnou povahu, tzn. podléhá jedné přihlášce, jednomu řízení před jedním úřadem a jednomu správnímu poplatku. Má stejné účinky ve všech členských zemích Evropské unie, může být zapsána, převedena, opuštěna, zrušena nebo prohlášena za neplatnou pouze pro území celé Evropské unie (s výjimkou licence).

World Intellectual Property Organization (WIPO)

Světová organizace duševního vlastnictví se sídlem v Ženevě plní mimo jiné funkci Mezinárodního úřadu pro přihlašování mezinárodních ochranných známek. Na základě mezinárodních smluv (Madridská dohoda o mezinárodním zápisu ochranných známek a Protokol k této dohodě) je možné podat u tohoto úřadu žádost o mezinárodní zápis ochranné známky. Na základě jediné přihlášky tak lze získat ochranu ve všech smluvních státech Madridské dohody a Protokolu. Mezinárodně přihlášená ochranná známka se zapisuje do mezinárodního rejstříku vedeného Mezinárodním úřadem. Doba platnosti mezinárodní ochranné známky je 10 let a může být obnovována vždy na dalších deset let.

European Patent Office (EPO)

Evropský patentový úřad je výkonným subjektem Evropské patentové organizace, která začala fungovat v roce 1977 na základě Evropské patentové úmluvy, jež byla podepsána roku 1973 v Mnichově. Je pověřen zejména k udělování tzv. Evropských patentů. Jeho sídlo je v Mnichově a pobočky má v Haagu, Berlíně a Vídni. Mezi hlavní přednosti evropského patentu patří zejména jeho efektivita. Cestou evropské patentové přihlášky lze získat ochranu technického řešení patentem ve všech smluvních státech Evropské patentové úmluvy. Hodnota uděleného evropského patentu spočívá především v důkladném věcném průzkumu přihlášky před jeho udělením na základě podrobné evropské rešerše, která je zaměřena na jeho novost a vynálezeckou činnost. V současné době má EPO 38 členů, mezi něž patří i Česká republika, a 2 členy přidružené. EPO uděluje evropské patenty, které jsou platné v několika, nebo ve všech členských státech, podle volby přihlašovatele. V každé zemi, pro kterou byl evropský patent udělen, má jeho majitel stejná práva a povinnosti jako majitel národního patentu. EPO není institucí Evropské unie, ale všechny členské státy EU jsou jeho členy. V budoucnu bude EPO udělovat patenty EU (komunitární patent), které se budou od evropského patentu lišit tím, že již nebude svazkem národních patentů, ale bude jednotný a nedílný. Měla by také odpadnout fáze validace (překlad patentového spisu do úředního jazyka příslušného státu), čímž by se stal patent EU dostupnější.

Visegrádský patentový institut (VPI)

Visegrádský patentový institut, který zahájil činnost 1. července 2016, je mezivládní organizací pro spolupráci v oblasti patentů, kterou zřídily čtyři země Visegrádské skupiny, tj. Česká republika, Maďarsko, Polská republika a Slovensko (země V4). VPI nabízí uživatelům tohoto systému patentové ochrany (zejména jednotlivým vynálezcům, malým a středním podnikům a výzkumným organizacím) příznivou a efektivní možnost pro získání patentové ochrany v zahraničí tím, že usnadňuje přihlašovatelům za výhodných podmínek přístup k systému zavedenému smlouvou o patentové spolupráci (PCT). VPI byl ustanoven jako orgán pro mezinárodní rešerši a orgán pro mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). VPI tak vyplnil teritoriální mezeru v rámci globálního systému PCT tím, že působí jako mezinárodní orgán pro střední a východní Evropu. V rámci WIPO byla skupina středoevropských a pobaltských států jedinou regionální skupinou, v níž neexistoval fungující mezinárodní orgán podle PCT. Hlavními cíli VPI je podpořit inovativnost, tvořivost a posílit konkurenceschopnost podniků ze zemí Visegrádské skupiny a zemí střední a východní Evropy.

V příštím díle seriálu se budeme věnovat procesu přihlašování vynálezu do zahraničí a mezinárodním rešerším.

 

Autor: David Karabec

Text je výňatkem z publikace: KARABEC, David. Průmyslová práva a licence. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2017. 68 s. Edice EDUCOpress. ISBN 978-80-7408-155-2.

Partneři webu a spolupracující instituce