Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Průmyslová práva a licence: přihláška vynálezu do zahraničí

1. 7. 2018
Průmyslová práva a licence: přihláška vynálezu do zahraničí

V rámci pravidelného seriálu o otázkách průmyslových práv a licencí se tentokrát věnujeme přihlašování vynálezu do zahraničí. To je možné provádět jak národní cestou, tak podáním evropské či mezinárodní patentové přihlášky. Vždy je třeba provést mezinárodní patentovou rešerši.

Přihlašovatel vynálezu má v současné době několik možností, jak podat přihlášku vynálezu do zahraničí. Především může přihlásit vynález k ochraně tzv. národní cestou, kdy se podává přihláška v každém státu, ve kterém chce mít vynález chráněn patentem nebo jiným druhem ochrany. V tomto případě je zpravidla nutno v každém státu zvolit zástupce, který je oprávněn zastupovat přihlašovatele před příslušným úřadem, přeložit popis vynálezu, patentové nároky a anotaci do úředního jazyka tohoto úřadu a zaplatit poplatky.

Pokud má přihlašovatel zájem získat patent pro státy, které jsou členským státem Evropské patentové organizace (EPO), může podat přihlášku tzv. cestou Evropského patentu. Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba, a to bez ohledu na občanství nebo bydliště či sídlo. Avšak přihlašovatelé, kteří nemají bydliště nebo sídlo v některém ze smluvních států EPO, musí být zastoupeni při všech řízeních před Evropským patentovým úřadem (EPÚ), s výjimkou podání evropské patentové přihlášky, zástupcem, který je zapsán do seznamu vedeného Evropským patentovým úřadem. Evropskou patentovou přihlášku lze podat přímo u Evropského patentového úřadu nebo u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Žádost musí být vždy vyplněna v některém z úředních jazyků EPÚ, tj. angličtině, francouzštině nebo němčině. Jakmile dojde k udělení evropského patentu, musí jeho majitel provést validaci v každém z určených států, což u některých států může znamenat, že je třeba podat u úřadu pro průmyslové vlastnictví daného státu překlad patentového spisu do úředního jazyka příslušného státu a zaplatit administrativní poplatek.

Další možností je podat přihlášku vynálezu cestou mezinárodní přihlášky – PCT. Jedná se o mezinárodní přihlášku podanou podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), kdy na základě jediné přihlášky lze získat ochranu ve 148 státech celého světa. Tato mezinárodní přihláška se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) v angličtině, němčině nebo francouzštině. Přihlášku (podlohy) je možno podat i v češtině s tím, že je nutno do jednoho měsíce od podání mezinárodní přihlášky předložit překlad do jednoho ze shora uvedených jazyků, dle požadavků mezinárodního rešeršního orgánu. Na základě mezinárodní rešerše a vydání posudku o patentovatelnosti se může přihlašovatel rozhodnout, zda a ve kterém státě bude žádat o udělení národního patentu. Při vstupu do národní fáze pak musí být přihlašovatel při řízení zastoupen zástupcem, oprávněným zastupovat před příslušným úřadem.

Mezinárodní rešerše

Pro jednotlivé vynálezce, malé a střední firmy, výzkumné instituce, jakož i pro všechny inovátory je nutné mít přehled o nově vznikajících technologiích, umět najít řešení technických problémů a také mít přehled o tom, co nového chystá konkurence. Za tím účelem je nutné na aktuální stav techniky provádět rešerše, a to jak v národních, tak i v mezinárodních databázích průmyslových práv. Tyto náročné práce je vždy vhodné svěřit specialistům v oboru průmyslově právní ochrany, kteří umějí efektivně a kvalifikovaně zadávat vyhledávací příkazy a posoudit relevantní informace o patentových dokumentech. Vhodný nástroj, kromě mnoha dalších databází, je např. Espacenet, což je celosvětová databáze obsahující přes 95 mil. patentových dokumentů. Tato databáze je dostupná prostřednictvím Evropského patentového úřadu (EPO) a některých národních patentových úřadů členských zemí, včetně České republiky. Význam patentových přihlášek uvedených v této databázi spočívá v tom, že patentové přihlášky jsou obvykle první informací (dokumentem) o nové myšlence. Jsou zde zveřejněny dlouho před tím, než se objeví v tisku nebo jsou uvedeny na trh. V této databázi jsou také uvedeny informace o právním stavu dokumentů, např. o tom, zda je patent v platnosti a ve kterých zemích, zda je k patentu udělena licence apod. Databáze je i zdrojem dalších informací, obsahuje např. odkazy na nepatentovou literaturu a další užitečné zdroje technických informací, na Evropský patentový rejstřík apod.

 

Autor: David Karabec

Text je výňatkem z publikace: KARABEC, David. Průmyslová práva a licence. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2017. 68 s. Edice EDUCOpress. ISBN 978-80-7408-155-2.