facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Czexpats in Science

Czexpats in Science

Michal H. Kolář, vedoucí Laboratoře dynamiky biomolekul na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT, obdržel cenu německé Nadace Alexandera von Humboldta pro rok 2021. Ta ji uděluje svým bývalým stipendistům a nositelům vědeckých grantů na realizaci inovativních komunitních projektů.

Iniciativa Czexpats in Science spouští dotazník určený českým vědcům žijícím v zahraničí. Cílem dotazníku je zjistit, jaké byly cesty těchto výzkumníků do zahraničí či zda se chtějí vrátit do Česka.

Předesílám, že nejsem odborníkem na právo ani předpisy EU. Jen jsem se při rodinném stěhování z Francie něco přiučila o problematice přenosu sociálního a zdravotního pojištění. A tak jsem se pro vás, kolegy czexpaty, rozhodla shrnout informační zdroje a přidat svoje zkušenosti. Snad někomu při stěhování pomůžou.

Jan Korbel, Ph.D. je postdokem na Medizinische Universität Wien a Complexity Science Hub Vienna. Ve svém příspěvku přibližuje prostředí vídeňského Complexity Science Hub, a to nejen v době aktuální pandemie.

Pro virologii jsem se rozhodla na konci studia „bílého bakaláře“ na přírodovědě, byla to docela láska na prvních pár přednášek. A všechno, co přišlo potom, ukázalo, že to velké rozhodnutí „co studovat“ vlastně moc neovlivnilo, co pak budu dělat.

V mých očích byla zkušenost odjet na postdoc do zahraničí okořeněná pachutí hořkosti. O tom, že pobyt vědce v zahraničí může mít i stinné stránky a negativní dopad na duševní zdraví, píše biochemička Eva Doležalová.

Ve čtvrtek 24. září proběhl první neformální online networking Czexpats in Science Meetup, na kterém se potkalo přes dvacet českých vědců působících v zahraničí (Czexpats) nebo vědců s významnou zahraniční zkušeností, kteří již znovu působí v ČR (Repats).

Již druhým rokem jsem postdokem na Univerzitě v Helsinkách v sociálních vědách, v oboru politologie. Kdyby v mé kariéře mladého vědce všechno vycházelo podle mých představ, určitě bych tady nebyl. Zcela jistě bych byl pořád v České republice. Zhruba v polovině doktorského studia jsem ale stál před zásadním rozhodnutím...

Kateřina Falk navazuje na svůj předešlý blog o zakládání výzkumné skupiny. Tentokrát se podělí o své zkušenosti ze začátků na pozici vedoucí. Prozradí mimo jiné, proč je dobré raději přijmout jednoho postdoka než tři doktorandy, jak moc je důležitá komunikace v rámci skupiny i jak najít ty pravé spolupracovníky. 

V tomto článku se pokusím popsat svou cestu k roli vedoucí fungující vědecké skupiny a zároveň poskytnout některé užitečné informace, které by ostatním mohly pomoci dosáhnout tohoto cíle. I když taková cesta je vždy velmi individuální a bude záviset na mnoha konkrétních, často osobních aspektech, existuje mnoho získaných zkušeností, které lze univerzálně převést na ostatní.

Strana 1 z 4