Vědavýzkum.cz
Nejcitovanější vědci světa
V loňském roce skupina autorů asociovaných s PLoS Biology, společností Elsevier a Standfordskou univerzitou zveřejnila seznam 2 % nejcitovanějších vědců světa. Na českých výzkumných institucích jich působí celkem 359. Nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019 byl Martin Pumera. Největší počet vysoce citovaných vědců působí na Akademii věd, Univerzitě Karlově a Univerzitě Palackého v Olomouci.
Výhody pokročilých výrobních technologií, jako jsou 3D tisk, lasery a IT systémy pro sběr a analýzu velkého množství dat, spojí pod jednou střechou nové inovační centrum a Digital Innovation Hub – Brain4Industry v Dolních Břežanech.
Univerzita Karlova spolu s Prahou založily projekt, který propojí akademii se širokou veřejností
Rektor Univerzity Karlovy a primátor Hlavního města Praha před koncem roku podepsali partnerskou smlouvu a založili tím společný projekt, který významně přispěje k užšímu propojení aktivit akademické sféry, města a široké veřejnosti.
Mezinárodní výzva CHIST-ERA IV Call 2020, zaměřena na podporu projektů z oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), je od 4. ledna 2021 otevřena. Příjem návrhů projektů potrvá do 1. března 2021, 17:00 SEČ.
Až donedávna druhý muž české armády, generálporučík František Malenínský, bude nově pracovat na rozvoji inovací a moderních technologií. Od ledna 2021 má jako viceprezident univerzitního start-upu TRIX Connections na starosti rozvoj strategických partnerství a podporu technologického transferu z akademického prostředí, a to především v oblasti umělé inteligence, digitalizace, robotizace a rozvoje nových technologií.
Do čela mezinárodního konsorcia IMPC (International Mouse Phenotyping Consorcium), které tvoří devatenáct výzkumných institucí včetně Česka, usedne Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Cílem práce členů konsorcia je společně rozluštit funkci všech přibližně 20 000 savčích (i lidských) genů.
Po zrušení kafemlejnku se u nás výzkumné organizace hodnotí pomocí tzv. Metodiky 2017+. Tomáš Opatrný měl možnost účastnit se práce mezinárodního hodnotícího panelu, jehož úkolem bylo hodnotit nejmenovanou vysokou školu. Své postřehy z panelu shrnuje v následujícím článku.
Jitka Čejková působí v Laboratoři chemické robotiky na Ústavu chemického inženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Kromě toho je jmenovaná jako Science Communication Manager v Evropské akci COST Chemobrionics a v minulém roce jí vyšla kniha Robot 100: Sto rozumů. V rozhovoru, který nám poskytla, se rozpovídala o své vědecké kariéře, grantové politice či hodnocení vědců. A také o tom, jak skloubila roli vědkyně s mateřstvím.
Na konci minulého roku vyšel žebříček QS Emerging Europe and Central Asia (EECA) University Rankings 2021. Mezi čtyřmi stovkami nejlepších univerzit v regionu je 52 nováčků. Jak si vedly české vysoké školy?
Školení: Open Science – od dat k publikaci
Centrum pro podporu open science při Ústřední knihovně Univerzity Karlovy je pracovištěm, které se věnuje problematice správy výzkumných dat a otevřeného přístupu k vědeckým informacím. Nyní všem akademickým a výzkumným pracovníkům UK nabízí výjimečnou příležitost prozkoumat tato témata formou praktických workshopů a diskuzí s odborníky v rámci série školení Open Science: od dat k publikaci.
