Jiří Kozák (vlevo) v únoru navštívil Evropskou organizaci pro jaderný výzkum CERN v Ženevě.
Vědecká diplomacie není na ministerstvu zahraničí úplnou novinkou, nicméně teď její význam výrazně posiluje, máte nové oddělení vědecké diplomacie… Mohl byste přiblížit celkovou filozofii, která je za těmito změnami? Proč kladete takový důraz na vědeckou diplomacii a proč ve spojení s ekonomickou diplomacií?
Česko je nejprůmyslovější země v Evropě a musí reagovat na vývoj ve světě, na moderní trendy, zaměřit se na výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Vycházíme z vládního plánu posílit vědu, výzkum, inovace v naší zemi. To se týká nejenom univerzit a výzkumných infrastruktur, ale také firemního výzkumu a vývoje. Musíme podpořit firmy, které se věnují výzkumu, startupy, spin-offy, které tady vznikají. Samy věnují velké úsilí realizaci svých nápadů a nemusí mít tolik energie nebo zkušeností, aby se prosadily ve světě. Proto je tady vědecká diplomacie.
Letos chystáte mimo jiné návštěvu Izraele a Švédska. Považujete tyto země za zajímavé z hlediska české vědecké diplomacie?
Izrael i Švédsko, kam se chystáme na podzim se zástupci univerzit a výzkumných infrastruktur, jsou země, které mají bohaté zkušenosti s podporou startupů, spin-offů. Dokáží efektivně podpořit dobré nápady. Už loni jsem v průběhu jedné konference ve Švédsku navštívil instituci, která spadá pod technickou univerzitu a věnuje se podpoře nápadů jejích pracovníků a studentů. Vznikla tam díky tomu řada úspěšných spin-offů. Zaujalo mě, jak jsou tam schopni podpořit jakýkoliv inovativní návrh a postupem času vyhodnotit, jestli má nějaký smysl a je životaschopný. Žádný nápad nezabíjí na začátku, každému podnětu dají šanci. Myslím, že je to přesně ta cesta, kterou bychom se měli vydat i v Česku, abychom nepřicházeli o skvělé nápady jenom kvůli tomu, že ten, kdo s ním přijde, ho není schopen sám zrealizovat nebo na to nemá dostatečné finanční prostředky. I proto jezdíme do světa – chceme sbírat nápady, jak podporovat startupy a spin-offy.
Získávání know-how o celém prostředí vědy, výzkumu a inovací bude i jedním z úkolů pro vědecké a ekonomické diplomaty?
Ano, a také pro nové oddělení vědecké diplomacie na ministerstvu zahraničí. Mělo by tyto informace sbírat, vyhodnocovat, abychom dokázali zajímavé zkušenosti ze zahraničí přenášet do českého prostředí. Když se podíváme do historie, v Česku se zrodila řada inovativních nápadů, které pomohly celému světu. Český výzkum je světově známý v řadě oblastí a když se budeme inspirovat v zahraničí, můžeme najít cesty, jak do budoucna ještě zvýšit šance na úspěch.
V Japonsku se Jiří Kozák na konci minulého roku mimo jiné zajímal o aktivity společnosti NEC Corporation, která patří k lídrům v oblasti informačních technologií, elektroniky a telekomunikací.
Hospodářské dějiny Švédska se v mnohém podobají Česku – silné strojírenství, silný tradiční průmysl. Dnes Švédsko zažívá velmi úspěšný rozvoj startupů, ale také se může pochlubit zajímavými inovacemi v tradičních oborech…
V tom je pro nás skutečně inspirativní. Máme světoznámé firmy i světoznámý výzkum, ale svět se vyvíjí a vznikají nové obory. Stačí se zamyslet nad tím, jak obrovský rozvoj v posledních desetiletích zaznamenaly informační technologie. Naštěstí i naše ekonomika se v tomto ohledu posouvá dopředu, máme spoustu špičkových softwarových firem, ale i náš tradiční průmysl se dokázal adaptovat a řada firem dokázala využít výsledky výzkumu informačních technologií ve výrobě špičkových průmyslových strojů. České strojírenské firmy, které modernizovaly výrobu a například také začaly více využívat roboty, se dokázaly lépe vyrovnat s krizemi posledních let, které přinesla pandemie covidu a ruská válka na Ukrajině. Dokázaly ustát nárůsty cen energií i výpadky pracovní síly.
Uvedl byste konkrétní příklad?
Během cesty do Moravskoslezského kraje jsme navštívili Ostroj Opava, tedy firmu s bohatou tradicí, která se mimo jiné zabývá hutní výrobou. Tato společnost prošla modernizací, dnes využívá plně robotizované lisy. Dokáže i v takto energeticky náročném oboru na energiích ušetřit, protože díky robotizaci udržuje pece a lisy nepřetržitě v provozní teplotě. Ostroj přitom využívá stroje, které byly vyvinuty v Česku.
Leckoho by přitom mohlo napadnout, jestli je ještě jejich výroba vůbec perspektivní…
To samozřejmě je. V úvahách o moderních technologiích občas zapomínáme, že pořád žijeme v trojrozměrném světě a potřebujeme auta, kola, mosty, které někdo musí vyrobit nebo postavit – díky inovacím ale mnohem efektivněji než dřív. Cílem vědecké diplomacie je přitom podpořit tradiční i nové obory, o kterých se ve světě tolik neví. Česko má například špičkový kosmický výzkum, úspěšné výrobce pro kosmický průmysl nebo skvělé firmy v oblasti nanotechnologií se širokým záběrem od produkce vláken, materiálů až po využití nanotechnologií pro zabezpečení bankovek, cenných papírů. Češi se prosadili v IT, kybernetické bezpečnosti, jsou světovými lídry v technologiích rozpoznávání hlasu. Snažíme se, abychom našli vhodný způsob podpory pro všechny tyto obory.
Martin Wichterle a další čeští podnikatelé upozorňují, že úspěch českých inovativních produktů na světových trzích závisí také na tom, jak se nám podaří ve světě prosazovat značku Česko, brand Czechia. Jak to vnímáte Vy?
Souhlasím, že pro ekonomickou i vědeckou diplomacii to je zásadní téma. Je důležité, aby se značka Česko stala symbolem kvality, modernizace a aby ve světě vnímali slovo Czechia jako brand, kterému se dá věřit. Tady nás čeká ještě hodně práce, v minulosti se toho moc neudělalo, spíš naopak. Navíc musíme přemýšlet o tom, aby přechod z Czech Republic na Czechia nebyl pro některé naše partnery příliš náhlý. Obzvlášť když jedete třeba do Afriky, kde ještě pořád vnímají brand Czechoslovakia. Do jisté míry musíme pracovat se všemi těmito názvy. Především se ale chceme zaměřit na dlouhodobé budování důvěryhodné značky.
Autor: Jan Žizka
Foto: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz.
