„S Mallikou se potkávám nad projektem pravidelně ve středu,“ otevírá naše setkání Iva Mozgová z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. „Tentokrát mne zaskočila zprávou, že od rozdělané práce odchází.“ Co se stalo?
„Projekt, na kterém pracuji, je skvělý. Mám ráda tuto práci, laboratoř, atmosféru ve skupině, Biologické centrum, Budějovice, Česko. K opuštění Česka mne nutí zásadní změna přístupu českého státu ke zdravotnímu pojištění cizinců,“ vysvětluje Mallika. „Do ČR jsem přišla v lednu 2020. Manžel a osmiletý syn mne následovali v srpnu 2020. Oba jsme se pojistili u OZP. Za syna jsme zdravotní pojištění platit nemuseli, manžel platil kolem 2000 Kč měsíčně jako samoplátce, to je rozumné. Pravidla zdravotního pojištění se změnila v srpnu 2021. Za syna a manžela se nyní požaduje komerční zdravotní pojištění. Aby se prodloužilo povolení k pobytu v ČR pro mou rodinu, museli jsme v lednu 2022 jednorázově zaplatit 105 000 Kč. Na to jsme si museli půjčit od rodičů a od přátel. Navíc jsme museli změnit zdravotní pojišťovnu. Od srpna 2021 má monopol na zdravotní pojištění cizinců v ČR Pojišťovna VZP, a.s. (PVZP). Poskytuje nekvalitní a dost omezené služby. Čtyři dětští doktoři odmítli ošetřit syna, protože je pojištěncem PVZP a s touto pojišťovnou prý mají velké papírování. Platíme zdravotní pojištění jako ostatní, ale máme nevýhodné, velmi odlišné a diskriminující podmínky,“ popisuje svou frustraci z posledních měsíců a důvod k odchodu z Česka Mallika.
Změna podmínek zdravotního pojištění cizinců se dotkla také Ahameda, který na Biologickém centru AV ČR řeší prestižní evropský grant MSCA Individual Fellowship. I on přišel do Česka v lednu 2020 a v únoru 2021 se mu v Česku narodila dcera. „Manželku a dceru jsme měli pojištěné u Oborové zdravotní pojišťovny (OZP). Než se nám narodila dcera a manželka nepracovala, platil jsem OZP 2 100 Kč měsíčně na její zdravotní pojištění. S narozením dcery měly obě zdravotní pojištění zdarma až do konce prosince 2021. Platilo pravidlo, že na rodinné příslušníky zaměstnanců ve výzkumu se vztahuje bezplatné veřejné zdravotní pojištění. Změna zákona nás donutila změnit zdravotní pojišťovnu. V lednu 2022 jsme řešili prodloužení víza k pobytu v ČR na další dva roky. Za zdravotní pojištění manželky a jednoleté dcery jsem musel zaplatit 119 000 Kč. Peníze jsem byl schopný našetřit díky MSCA grantu, díky kterému mám výrazně vyšší plat. Bez MSCA grantu bychom neměli na zaplacení zdravotního pojištění a byli bychom donuceni odejít z ČR.“
Na nedostatečnou a nekvalitní zdravotní péči pojištěnců PVZP naráží také Sweda, která přišla do ČR s manželem a synem v říjnu 2021. Jelikož se jejich příchod o pět měsíců opozdil kvůli COVID-19 a uzavřeným ambasádám, rovnou spadli do nových podmínek zdravotního pojištění. Povolení k pobytu dostali po zaplacení 86 000 Kč za zdravotní pojištění syna a manžela. „Je těžké najít doktory, kteří vás ošetří. Manžel si zaplatil „exkluzivní“ zdravotní pojištění, přesto si očkování posilující dávkou a normální zdravotní prohlídku musel hradit sám. Za zdravotní péči syna musím platit a čekat týdny, až mi PVZP zdravotní výlohy proplatí zpátky. Kvůli očkování syna jsme museli jet dvakrát do Prahy. Jako samoplátce nemohl dostat očkování v Českých Budějovicích. Vznikají další zbytečné náklady na život mé rodiny v ČR,“ popisuje Sweda čerstvé zkušenosti s lékařskou péčí a PVZP.
„V nejsložitější situaci se ocitli zaměstnanci Biologického centra AVČR, jejichž rodinným příslušníkům končila platnost pobytových oprávnění v období od srpna do konce roku 2021. Ti se na nově vzniklou situaci vůbec nemohli připravit. Za uplynulých devět měsíců muselo vstoupit do systému komerčního pojištění 9 manželek/manželů a 8 dětí našich zahraničních zaměstnanců. Dalších 6 partnerů a 9 dětí to čeká v nadcházejících měsících. Někteří partneři našich zaměstnanců si naštěstí našli v Česku zaměstnání nebo již získali trvalý pobyt a jsou před komerčním pojištěním uchráněni. Nezletilé děti zaměstnat nelze, ty se nyní komerčnímu pojištění bohužel nevyhnou a pro jejich rodiče je to obrovská finanční zátěž. Jednou z možností je prodloužit pobyt rodinným příslušníkům jen o rok a tím vysoké náklady alespoň trochu rozložit. Za každé prodloužení pobytu se vybírá poplatek ve výši 2 500 Kč za dospělého a 1 000 Kč za dítě do 15 let, cizincům vznikají další vícenáklady. Navíc naráží na omezenou dostupnost lékařské péče. Jako pojištěnci OZP navštěvovali s dětmi specialisty, se kterými PVZP nemá uzavřenu smlouvu,“ upřesňuje situaci na jihočeském výzkumném centru Marie Pagunadisová, která má zahraniční zaměstnance na starosti.
Ve výzkumné skupině Ivy Mozgové pracuje 13 lidí, pouze tři z nich jsou Češi. V týmu se potkávají lidé z Číny, Egypta, Gambie, Indie, Íránu, Mexika, Pákistánu, Polska, Rumunska a Ukrajiny. Pokročilí postdoktorští výzkumníci vybraní v mezinárodním výběrovém řízení podle evropských standardů HRS4R (Human Resources Strategy for Researchers) z více než stovky zájemců přicházejí do Česka sami, ale také s partnery a rodinami. „Nedokážu si představit dělat kvalitní výzkum na mezinárodní úrovni bez zapojení postdoků ze zahraničí. Mezinárodní vědecká mobilita je dnes samozřejmou součástí rozvoje vědecké kariéry. Zároveň potřebujete do týmu získat tvůrčí mozky, které budou samostatně rozvíjet vědecké otázky a posouvat výzkumné projekty. Je mi moc líto, že Mallika a další postdoci v mé skupině musí nyní zažívat takovou diskriminaci a existenciální problémy kvůli zdravotnímu pojištění. Dokud se podmínky pro zdravotní pojištění cizinců nezmění, budu výzkumníky s rodinami ze třetích zemí odrazovat od příchodu do mé skupiny,“ uzavírá Iva Mozgová.
Mallika s rodinou se od září 2022 přesouvá do Dánska. S jejím odchodem Biologické centrum AVČR přijde o 4 miliony Kč na její již nerealizovaný projekt. V nepříjemné situaci zůstává Ahamed. Jemu až do konce března 2023 běží evropské MSCA stipendium, které si nemůže přenést do zahraničí, v Česku je chycený v pasti.
Pavla Růžková z Botanického ústavu AVČR dává cizincům naději. „Zahraniční výzkumníci se snad dočkají nápravy. Senát kritizoval výplod Babišovy vlády a už 1. 11. 2021 navrhl změny. Tyto změny posvětila vláda 6. 4. 2022 (usnesení č. 268). Návrh změn je v jednání v Poslanecké sněmovny na schůzi, která začala 31. 5. 2022 a právě v těchto dnech prochází prvním čtením (sněmovní tisk 165 zde a zde). Především se jedná o zrušení monopolu PVZP.“ Podaří se novelou zákona vytvořit férové a atraktivní podmínky pro život cizinců v ČR?
Existenciální problém vědců a vědkyň ze zemí mimo EU vznikl v tichosti a bez zájmu médií v létě 2021, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 274/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon č. 274/2021 Sb. schválil Parlament České republiky dne 13. 7. 2021 s účinností již od 2. 8. 2021.
Kolika rodin cizinců žijících v ČR a jakým způsobem se dotkl zákon č. 274/2021 Sb., se ptáme Markéty Padevětové a Zuzany Maršálkové z české kanceláře EURAXESS. „Je zcela běžné, že zahraniční výzkumníci přichází do Česka za prací se svými rodinnými příslušníky. Nemáme čísla za celou republiku. Pobočka EURAXESS v Praze eviduje v posledních třech letech (2019-2021) příchod 1 713 zahraničních výzkumníků. S nimi přišlo 250 manželek, 65 manželů a 258 dětí. Změna zákona se ročně týká jen v Praze cca 180-200 cizinců, partnerů a dětí výzkumníků zaměstnaných na českých institucích,“ vypočítávají Markéta Padevětová se Zuzanou Maršálkovou a dodávají: „EURAXESS dlouhodobě sleduje bariéry v mezinárodní výzkumné mobilitě. Změna v podmínkách zdravotního pojištění cizinců je momentálně vnímána jako jedna z nejvýraznějších. Zahraniční vědci, kteří v ČR působí, jsou v převážné většině ve věku, kdy zakládají rodinu, nebo už mají malé děti. Nemožnost zvolit si takovou zdravotní pojišťovnu, která nabídne výhodnější podmínky zdravotního pojištění, je významným faktorem ovlivňujícím výběr destinace, ve které budou působit. Stávající podmínky zdravotního pojištění v ČR odrazují zahraniční vědce od příchodu do Česka a zahraniční vědce žijící v Česku motivují k odchodu.“
„Vědci a vědkyně za zahraničí tvoří na CEITEC Masarykova univerzita 44 % vědeckých pracovníků. V současné době zaměstnáváme zejména mladší lidi bez dětí a partnerů. V případě rodin pochází primárně ze zemí EU, kterých se naštěstí povinnost komerčního zdravotního pojištění netýká. Nicméně dlouhodobě vnímáme nevyhovující stav v této oblasti a víme, že je jen otázkou času, než budeme tuto potíž řešit i na CEITECu,“ připojuje zkušenost z Brna Eliška Handlířová.
„My na Západočeské univerzitě v Plzni aktuálně řešíme problém zdravotního pojištění rodinných příslušníků u tří rodin. Cizinci jsou na změnu podmínek hodně naštvaní. Kdyby to věděli předem, nikdy by do Česka nepřišli. Ta situace se zdravotním pojištěním je hodně paradoxní. Jednak se žehrá na nedostatek pracovní síly v ČR, jednak se instituce hodnotí za mezinárodní spolupráce. Bez rozumné podpory internacionalizace a vytváření férových životních a pracovních podmínek sem těžko nalákáme výzkumníky ze světa,“ doplňuje David Fronk.
Změna legislativy ovlivňuje nejen rodiny zaměstnanců v akademické sféře, ale i rodiny cizinců zaměstnaných ve firmách. S problémem zdravotního pojištění cizinců se potýká také Brno Expat Centre a jeho ředitel Jan Kopkáš: „Od srpna 2021 se setkáváme s klienty, kterým násobně vzrostly náklady na pojištění dětí. Monopol PVZP přinesl zdražení pojištění hned ve třech vlnách. Prodloužila se také minimální doba pojištění, takže cizinec, který ukončí zaměstnání a do nástupu do nového zaměstnání mu chybí třeba jediný den, musí předplatit pojištění minimálně na čtyři měsíce. Kromě ceny trápí cizince, kteří nemohou být pojištěni u jiné pojišťovny a kteří nemohou vstoupit do veřejného pojištění, také nefunkční síť lékařů a zdravotních zařízení PVZP. Nejbližší smluvní pediatr mluvící anglicky pro cizince z Brna je v Pardubicích. Pokud má dítě pracujících cizinců nějaké chronické onemocnění nebo komplikace, kalkuluje PVZP cenu pojištění v řádu statisíců - a tím efektivně znemožňuje rodině další práci a pobyt v ČR. Sami cizinci se několikrát obraceli na zákonodárce, aby upravili zákonné normy tak, že děti cizinců zaměstnaných a odvádějících pojistné jsou také zahrnuty do veřejného systému pojištění. Dlouhodobě se tomu problému věnuje Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty.“ Další zkušenosti cizinců s PVZP jsou zveřejněny na webu pvzpnenivzp.cz.
Co je třeba udělat?
Všichni oslovení se shodují, že zákon č. 274/2021 Sb. výrazně ztížil život cizincům s rodinami. Vytváří pro ně neférové, asociální a diskriminační podmínky pro život v ČR. Odrazuje zahraniční výzkumníky od příchodu do Česka. Odchodem zahraničních výzkumníků bude klesat výzkumný a inovační potenciál a mezinárodní konkurenceschopnost ČR. Stávající podmínky zdravotního pojištění cizinců poškozují renomé ČR a je potřeba je změnit. Atraktivitu Česka pro příchod mozků ze světa mohou pomoci napravit čtyři základní změny:
1) Nezletilé děti všech zaměstnanců v České republice mají být kryty veřejným zdravotním pojištěním. Všichni zaměstnavatelé i zaměstnanci platí ve mzdách sociální a zdravotní pojištění. Sazba pojistného pro platbu zdravotního pojištění je dnes 13,5 % z vyměřovacího základu, z hrubé mzdy, respektive 31,3 % pro platbu sociálního pojištění. Zaměstnavatel všem zaměstnancům (Čechům i cizincům) strhává na zdravotním pojištění 4,5 %, respektive na sociálním pojištění 6,5 % hrubé mzdy. Dalších 9 % a 24,8 % pak zaměstnavatel připlácí jako vedlejší náklad práce k hrubé mzdě.
Všichni zaměstnanci mají mít v ČR rovnocenné podmínky pro zdravotní pojištění svých dětí po celou dobu, kdy jsou v ČR řádně zaměstnaní a platí daně. Český stát nesmí znevýhodňovat a diskriminovat zaměstnance a jejich děti jen proto, že jsou cizinci. Česká republika ctí Všeobecnou deklaraci lidských práv. Usnesení č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku České republiky. „Čl. 24 Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. Čl. 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Čl. 32 (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. Čl. 32 (5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu.“
2) Partneři zaměstnanců v České republice, kteří žijí na území ČR a nejsou v ČR zaměstnaní, jsou samoplátci zdravotního pojištění. Česká republika ctí právo rodiny zůstat pohromadě. Listina základních práv Evropské unie a Příručka evropského práva v oblasti práv dítěte. Česká republika pomáhá integrovat partnery zaměstnanců cizinců a pomáhá jim se začleněním na pracovní trh v České republice.
Začlenění cizinců do pracovního procesu má pozitivní ekonomický i sociální efekt pro český stát. Od partnerů a dětí zaměstnanců není vyžadována platba zdravotního pojištění dopředu na dva roky. Vydání pobytové karty není podmíněno platbou zdravotního pojištění předem na celou dobu platnosti víza. Zdravotní pojištění platí ve stejné výši jako samoplátci.
3) Všichni zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci mají v České republice stejně dostupnou zdravotní péči za stejných podmínek. Bezplatné zdravotní pojištění je v ČR zaměstnanecký benefit, je dostupné všem zaměstnancům a jejich nezletilým dětem. Do systému zdravotního pojištění v ČR je možné se registrovat také jako samoplátce. Všichni lidé registrovaní v českém systému zdravotního pojištění musí mít rovnocenné podmínky pro zdravotní péči.
Základní zdravotní péče musí být bezplatná a po nikom z registrovaných se nesmí vyžadovat platba lékařského úkonu a zpětná úhrada zdravotní pojišťovnou, která by člověka dostala do finanční a existenciální tísně. Žádný jednotlivec nemá takové finanční možnosti jako zdravotní pojišťovna. Základní zdravotní péče včetně očkování musí být pro všechny dostupná co nejblíže místa bydliště, minimálně ve všech okresních a krajských městech.
4) Výhradní monopol jediné Pojišťovny VZP, a.s. pro zdravotní pojištění cizinců je nepřípustný. Český stát má vytvářet podmínky pro zdravou otevřenou soutěž a zvyšování kvality, efektivity a dostupnosti základních služeb včetně zdravotního pojištění všech zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Zdravotním pojišťovnám nesmí být upírána možnost poskytovat co nejlepší služby cizincům žijícím v České republice.
Cizincům nesmí být upírána možnost vybrat si zdravotní pojišťovnu, která jim bude poskytovat nejlepší služby a nejlepší ochranu. Monopolizace služeb přináší nesvobodu, úpadek kvality, diskriminaci, aroganci moci, podporuje klientelismus, totalitarismus, prospěchářství a obohacování úzké skupiny lidí.
Autor: Tomáš Mozga
